Článek
Téměř polovina za poslední dekádu. O tolik klesla koncentrace silně karcinogenního benzo[a]pyrenu ve vzduchu v České republice. Oxidů dusíku ubyla necelá třetina. A výčet by mohl pokračovat. „Dlouhodobě se koncentrace většiny znečišťujících látek snižují, tedy kvalita ovzduší v České republice se v dlouhodobém hledisku zlepšuje,“ potvrzuje pozitivní trend pro Seznam Zprávy vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno a zakladatel serveru infoviz Jáchym Brzezina.
Tři roky pod limitem
„Vůbec nejlépe v tomto směru hodnotíme rok 2020, což bylo dáno mimo jiné tehdejším velmi příznivým vývojem počasí. Rok 2022 byl v celkovém pohledu druhým nejlepším rokem,“ upřesňuje odborník. „V posledních deseti letech jsme zaznamenali u koncentrací částic PM (prachové částice rozptýlené ve vzduchu, pozn. red.) – jak větších PM10, tak menších, potenciálně zdraví nebezpečnějších – pokles o přibližně 30 až 35 procent,“ dodává.
Výrazný pokles je dobře vidět na grafu níže. Zatímco v období od roku 2003 do roku 2012 byly všechny nejvyšší naměřené hodnoty nadlimitní (imise přesahovaly roční průměrnou koncentraci 40 µg∙m–3), od roku 2019 nepřesáhla limity ani jedna roční průměrná hodnota. Data ukazují hodnoty naměřené vždy na deseti stanicích v Česku, které zaznamenaly v tom kterém roce nejvyšší průměrné emise.
Graf ukazuje hodnoty deseti stanic, které v daném roce naměřily nejvyšší průměrné imise.
Dlouhodobý trend je v tomto případě důležitý. Meziroční výkyvy mohou mít více důvodů, k nimž patří například počasí, rozptylové podmínky a další. „Například teplá zima znamená nižší emise z vytápění, na míru znečištění mají příznivý vliv i dostatek srážek či větrné počasí. Naopak třeba výskyt přízemní teplotní inverze kvalitu ovzduší zhoršuje,“ vysvětluje Brzezina.
Měření může ovlivnit také to, co se děje v okolí stanice. Graf například ukazuje, že v roce 2010 jedna zaznamenala výrazně větší znečištění než ostatní. Jedná se o Stehelčeves na Kladensku. Hodnoty tady vylétly kvůli výstavbě kanalizace v nejbližším okolí měřicí stanice. „Je to takzvané lokální ovlivnění. To samé jsme měli třeba před čtyřmi lety na Zvonařce, byla to také tehdy nejhorší stanice v Česku,“ dává odborník další příklad. „Toto ‚prvenství‘ přitom obvykle patří stanicím v Moravskoslezském kraji.“
Co jsou částice PM10
Jako suspendované (laicky prachové) částice PM10 označujeme částice pevného a kapalného skupenství (tzv. aerosol) v ovzduší o průměru do 10 µm. Je to tedy směs částic různého chemického složení, kterou spojuje právě jejich velikost.
Velikost částic je klíčová pro dopady na zdraví – obecně platí, že čím menší částice je, tím je potenciálně nebezpečnější, protože proniká hlouběji do dýchacího systému nebo až přímo do krevního oběhu.
Zdroj: Infoviz.cz, Jáchym Brzezina
Právě počasí mělo velký vliv na to, že přes loňské velké zdražení energií celková koncentrace prachu v ovzduší nevzrostla. Emise částic PM totiž v Česku produkuje zejména lokální vytápění domácností. A přestože růst cen donutil mnohé domácnosti topit méně ekologicky, nebylo třeba topit tak intenzivně.
„V kontextu lokálních topenišť mluvíme zejména o starých kotlech na pevná paliva, jichž je vyšší podíl v malých obcích. V nich tedy obecně v zimním období bývá kvalita ovzduší vůbec nejhorší,“ upozorňuje Brzezina.
Při detailnějším pohledu na imise se ukazuje, že jedna nebezpečná látka místy stále limity překračuje. „Jsou to právě lokální topeniště, která jsou téměř výhradním (>95 %) zdrojem emisí rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. Jeho koncentrace jsou překračovány na významné části našeho území, v některých oblastech i několikanásobně,“ říká odborník.
„Pozitivním faktem ale je, že i v případě benzo[a]pyrenu pozorujeme dlouhodobě klesající trend, zejména díky dlouhodobé obnově starých kotlů a dotačních programů pro tyto účely,“ dodává Brzezina.
Více aut, méně smogu a pozitivní trend
Pohled na vývoj emisí oxidu dusíku - jehož hlavním zdrojem je doprava - ukazuje rovněž povzbudivou zprávu. Podle Brzeziny nezaznamenávají experti překračování nejen ročních, ale ani hodinových imisních limitů. Na žádné stanici – a již několikátý rok v řadě. Jako důvod vidí odborník nižší emise u nových vozidel. Aut sice přibývá, ale „emise dusíků z moderního vozu jsou výrazně nižší, než tomu bylo v minulosti“.
„Pozitivní trend v oblasti vývoje kvality ovzduší je patrný také ve velmi nízkém počtu smogových situací v posledních letech,“ přidává Brzezina snadno pochopitelný odraz zlepšující se situace. „Například v roce 2020 jsme na celém území České republiky nezaznamenali ani jednu smogovou situaci.“
Jediná látka, jejíž koncentrace dlouhodobě neklesají, je ozon. „Tato znečišťující látka je však velmi specifická a nemá svůj zdroj,“ vysvětluje Brzezina. „Vzniká až reakcemi v ovzduší, a to zejména za horkých, jasných dní. Z tohoto důvodu jsou také problematické možnosti dlouhodobého snižování koncentrací této látky.“
Celkový trend je ale pozitivní. „Přestože nelze říci, že by byla kvalita ovzduší v České republice vždy a všude ideální a že by byly plněny na celém území příslušné imisní limity, kvalita ovzduší, které dýcháme, se nám dlouhodobě zlepšuje,“ uzavírá Brzezina.
