Článek
Příběh ženy, která pečuje o devět dětí a dostává na to pomoc od státu (jež mimochodem zatěžuje veřejné finance výrazně méně, než kdyby děti byly v péči státu), opětovně nastolil dlouholeté téma: sociální dávky a jejich zneužívání.
Dochází ke zneužívání sociálních dávek? Samozřejmě že ano, myslí si valná většina veřejnosti. Když se na to v průzkumu ptala agentura PPM Factum, odpovědělo celých 93 procent respondentů, že se dávky skutečně zneužívají. Z toho 60 procent si bylo jisto, že „rozhodně ano“, dalších 33 procent pak bylo přesvědčeno, že „spíše ano“.
Podobný podíl obyvatel Česka (96 %) pak má za to, že stát by měl hledat řešení tohoto problému. Češi tedy v tomto ohledu důvěřují státním institucím a spoléhají se na to, že státní aparát musí najít způsob, jak zneužívání dávek zabránit.
Zneužívání dávek jako politické téma
Politici znají nálady ve společnosti a vědí, jaká témata jsou pro veřejnost naléhavá. Jedním z těch, které rezonuje dlouhodobě, je zneužívání sociálních dávek.
„Solidarita s potřebnými a soudržnost jsou tradiční konzervativní hodnoty,“ řekl v březnu 2012 na ideové konferenci občanských demokratů v Olomouci někdejší premiér Petr Nečas (ODS). „Sociální cítění a sociální soudržnost není výsadou pouze levice, která by si ráda tuto oblast před veřejností přivlastnila.“
Bylo to po dvou letech vládnutí koalice ODS, TOP 09 a VV, která nastoupila velmi tvrdě proti lidem čerpajícím pomoc od státu a označovala to jako boj proti zneužívání sociálních dávek.
To s sebou přinášelo mnoho excesů na celostátní i komunální úrovni, šikanování chudých lidí - zejména v Litvínově pod vedením pod vedením Daniela Voláka (ODS) a v Chomutově, který tehdy vedla primátorka Ivana Řápková (ODS) - ve společnosti podněcovalo xenofobní nálady.
Koalice za tyto postupy sklidila kritiku.
A tehdejší premiér pokračoval: „Nejsme stranou asociálů, jak se nás snaží nálepkovat levice.“ Odkazoval při tom na srovnání členských zemí Evropské unie, ve kterém Česko v té době vycházelo zdaleka nejlépe - míra chudoby zde byla evidována jako nejnižší ze všech členských zemí. Ostatně míra chudoby je podle těchto dat velmi nízká dodnes.
Kámen úrazu je v tom, že data sbíraná podle jednotné unijní metodologie nezohledňovala úkaz, jakými byly a jsou exekuce.
V čem české statistiky klamou
Český statistický úřad provádí pravidelná šetření zhruba v osmi tisících domácnostech. Jenže tato šetření vůbec nesledují výdajovou stránku domácností.
„Šetření Životní podmínky sleduje pouze příjmovou stránku domácností. Příjmy se uvádějí jako čistý příjem osoby před exekučními srážkami. Pokud má tedy dotazovaná osoba exekuci, insolvenci nebo jiné povinné srážky ze mzdy, tuto informaci v našem dotazníku nezjišťujeme a ptáme se pouze na příjem od zaměstnavatele,“ potvrdila již dříve Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Jinými slovy: na sedmi listech formuláře, který tazatelé ČSÚ se členy domácností vyplňují, úplně chybí zmínka o exekucích, insolvenci a srážkách. Právě z těchto dat přitom Eurostat vychází. V kolonce Příjmy za zaměstnání je jen hrubá a čistá mzda, ještě před jakýmikoli – tedy i exekučními – srážkami.
Čerpání dávek se zaměnilo s jejich zneužíváním
Namísto pomoci se sociální politika ODS postupně proměnila v represi proti chudým.
V roce 2010 navrhoval starosta Litvínova Daniel Volák trestat lidi, kteří dávky zneužívají. Podle Petra Nečase měl tento návrh podporu většiny ODS a strana jej chtěla prosadit i na vládní úrovni. Přitom získat dávky podvodem bylo trestné dle dosavadní právní úpravy.
Nápad učinit ze zneužívání sociálních dávek speciální trestný čin sdílí většina občanských demokratů.
V té době se pak Ústavní soud zastal silně handicapované ženy, která byla odsouzena za podvod, s tím, že právní úprava sociálních dávek v ČR je velmi složitá a často se mění, takže pro běžného občana je velmi nesnadné se v ní orientovat. Předchozí soudy navíc ženu soudily za chyby úřadů, které přiznaly dávky vzájemně se vylučující.
Radikální postup proti příjemcům sociálních dávek razila také například primátorka Chomutova Ivana Řápková (ODS). Radnice pod jejím vedením vyslala na své dlužníky exekutory přímo na úřad práce, kde jim odebírali dávky rovnou poté, co jim je úředník předal. Tou dobou se navíc silně projevovaly xenofobní nálady, které odborníci připisovali ekonomické krizi. Chomutovská radnice svůj postup nakonec přehodnotila.
Tažení proti chudým a proti Romům
Na návrh ODS v červnu 2021 schválili poslanci ANO, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, SPD a KSČM zavedení principu „třikrát a dost“. Lidé mají přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud by opakovaně neplatili pokuty za vybrané přestupky. Trestem za tři přestupky má být strhávání těchto dávek. „Nechceme dál přihlížet tomu, že někteří lidé si udělali živobytí z čerpání dávek, a přitom se za solidaritu svému okolí odvděčují opakovaným pácháním vážných přestupků,“ uvedl po hlasování místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer z ODS, která zákon navrhla.
Tento způsob trestání kritizovali ti, kdo lidem v nouzi pomáhají. Problém je, že i když politici mluví o „vážných přestupcích“, reálně jde de facto o přestupky, které člověk nasbírá docela snadno.
„Vypískáte Zemana při proslovu. Neuposlechnete výzvy policie, abyste přestal rušit. Protáhnete oslavu po desáté. A máte po dávkách,“ vysvětloval expert z Člověka v tísni Daniel Hůle.
A třeba strážníci v Karviné se poté, co novela prošla Senátem, chystali zaměřovat na rušení nočního klidu, znečištění veřejného prostranství nebo nepravdivé obvinění někoho jiného z přestupku. „Nenecháte vyspat sousedy, děláte venku bordel a nadáváte,“ vyjmenovával pro Deník N šéf karvinských městských strážníků Petr Bičej další možné přestupky s tím, že „nic jiného než tvrdá ruka není.“ „Máme tady problém s osobami nepřizpůsobivými. Máme tady velký segment romského etnika. Jsou to lidé, kteří jsou programově na sociálních dávkách,“ tvrdil Bičej.
Letos v létě městská policie v Karviné veřejnosti ukazovala, jak chodí po domácnostech v sociálně vyloučené lokalitě a kontroluje, jak to u lidí doma vypadá, jestli náhodou nespí a jak mají doma uklizeno. Svou akci nafotili a dali ji na sociální sítě.
A téma se drží dál
Kromě ODS dnes ze zneužívání dávek dělají pravidelně téma i Tomio Okamura (SPD), Jiří Čunek (KDU-ČSL) nebo Andrej Babiš (ANO) a mnoho dalších politiků, kteří rádi populisticky vycházejí vstříc názorům většiny lidí. A společnost se točí v kruhu: lidé jsou politiky neustále utvrzováni v přesvědčení, že zneužívání sociálních dávek je velký problém, a většina si to pak skutečně myslí, takže jim politici s tímto tématem opět vycházejí vstříc.
„Kdo se snaží podvádět nebo je zdravý a nechce pracovat, na toho si posvítíme. Je mnohem lepší více podporovat pracující rodiče a vše jim zjednodušit, než ty, kteří chtějí jen žít z práce ostatních,“ napsal ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka na sociálních sítích nyní v létě.
Kolik se vlastně na dávkách vyplácí?
Seznam Zprávy připravily celkový přehled dávek tak, jak tomuto pojmu rozumí běžný občan. Tedy bez ohledu na to, zda jsou to oficiálně „dávky sociální podpory“, „dávky v hmotné nouzi“, „dávky systému nemocenského pojištění“, „dávky pěstounské péče“ a tak dále.
Zdaleka největší položku tvoří důchody, které sice stát chápe jako sociální dávku, ale veřejnost už výrazně méně. Proto důchody v přehledu neuvádíme.
Data vycházejí z oficiálních veřejných informací jednotlivých ministerstev a Českého statistického úřadu. Aktuálně na těchto dávkách stát vyplácí zhruba 190 miliard korun (což se logicky mění podle toho, jak se přihlašují žadatelé o různé druhy podpory).
Klíčové však je, že aktuální verze státního rozpočtu má výdaje 2237 miliard a plánovaný schodek je nyní 295 miliard. Takže i kdybychom teoreticky zrušili všechny tyto dávky, pořád by z aktuálně plánovaného schodku chybělo přes 100 miliard.
Zneužívat dávky jednoduše nejde
Podle výzkumu, který provedla Masarykova demokratická akademie, je zneužití dávek, tedy jejich neoprávněné čerpání na základě nesprávných údajů poskytnutých státu či úřadu, prakticky nemožné.
Přehled hlavních dávek přinášíme zde:
- Příspěvek na péči - bylo by to obtížné, neboť schvalování podléhá více institucím (příjemci dávky jsou hlavně senioři, kteří si mohou určit, zda na svou vlastní péči přispějí rodinnému příslušníkovi, neziskové organizaci nebo firmě specializované na péči apod.).
- Rodičovský příspěvek - prakticky nejde zneužít - je vázaný na rodný list dítěte.
- Nemocenská - odhad neoprávněného vyplacení dávky se dle provedených kontrol pohybuje dlouhodobě kolem 2 procent ze všech těchto vyplácených dávek.
- Příspěvek na bydlení - je vázaný na příjmy žadatelů, ovšem i zde je podle expertů zneužití prakticky nemožné. Navíc i s předpokladem, že by docházelo k masovému zkreslování údajů o příjmech, tzv. zneužití by se pohybovalo jen v jednotkách procent z celkové objemu této dávky.
- Výsluhový příspěvek - prakticky nelze, žadatelé by museli nějak zfalšovat svou pracovní minulost u policie, vojska nebo hasičů.
- Peněžitá pomoc v mateřství - je vázána na těhotenství, lékařské zprávy, případně rodný list dítěte, čili zneužití je opět prakticky nemožné.
- Teprve další v pořadí je podpora v nezaměstnanosti, která v celkovém objemu porovnávaných dávek tvoří necelých 6 procent. Ani tu nejde tak jednoduše zneužít, a už vůbec ne dlouhodobě. Jako dva časté důvody důvody teoretického „zneužití“ se uvádějí práce načerno a zároveň čerpání podpory v nezaměstnanosti a dále situace, kdy žadatel mění zaměstnavatele a chce si vzít měsíc nebo dva volno, proto se na úřadu nahlásí jako nezaměstnaný. Odhadovaná míra „zneužití“ je čtvrt procenta (0,25 %).
Kontroly okresních správ sociálního zabezpečení pak pravidelně odhalují jen malý zlomek neoprávněného čerpání tzv. nemocenské.
Podle dostupných dat se jedná zhruba o dvě procenta ze všech případů lidí, kteří čerpají pomoc po dobu, kdy jsou dočasně pracovně neschopní. „Hlavním smyslem kontrol není někoho trestat, ale zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno a byla dodržována pravidla, která stanovuje zákon,“ vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Sociální dávky a jejich „zneužívání“
Sociální dávky jsou v podstatě výplatou (a tedy i příjmem), který získává příjemce dávky ve chvíli, kdy nastane zákonem definovaná „pojistná událost“. V této souvislosti se jedná o události spjaté s krizovou či nevyhovující sociálně-ekonomickou situací příjemce (žadatele) a zpravidla také jeho domácnosti.
Pod pojmem zneužívání sociálních dávek si tak lze představit dvě situace a definovat je proto možné zneužívání dvojího typu:
- „pojistná“ událost ve skutečnosti nenastala: dávku získal někdo vysloveným podvodem, žádnou státní pomoc nepotřeboval;
- událost nastala, ale v menším rozsahu nebo dávka nebyla použita pro daný účel: nejsou splněna aktuálně daná kritéria (připomeňme, že se často se mění).
Lidé si o dávky častěji vůbec neříkají
Podle expertních odhadů pobírá například příspěvek na bydlení asi jen 20 procent seniorských domácností, které na něj mají nárok.
„Jak politici celé roky o dávkách mluví s despektem a pořád opakují mantru o zneužívání dávek, řada lidí se stydí o ně žádat,“ vysvětluje Daniel Hůle, expert na dluhovou problematiku z organizace Člověk v tísni, proč se lidé zdráhají požádat o pomoc, na kterou mají nárok.
Dávky neodrážejí inflaci
Ekonomové z institutu IDEA Cerge pak poukazují na to, že sociální dávky ve vztahu k hrubému domácímu produktu dlouhodobě nominálně stagnovaly, tedy v poměru k HDP klesaly.
„Nominální růst však nedokázal vyvážit vysokou inflaci v roce 2022, a reálná hodnota celkových výdajů na sledované dávky tak mírně klesala. Reálný pokles očekáváme, na základě schváleného rozpočtu a odhadované inflace, i v roce 2023,“ píší experti ve zprávě z letošního dubna.
Ekonomové z IDEA Cerge vyčíslili sociální dávky jako podíl HDP.
Zvýšená růžová linka v grafu zachycuje jednorázový příspěvek na dítě 5 tisíc korun v roce 2022. K růstu přispělo i zvýšení příspěvku na péči pro další skupiny osob (v těžších formách závislosti v pobytových službách) a také růst životního minima.
