Článek
Vláda Petra Fialy skutečně usiluje o změnu Ústavy. Pokud návrh projde, bude mít vláda větší pravomoci vysílat českou armádu do zahraničí a také přijímat zahraniční vojska na českém území.
Návrh zákona zatím prošel prvním čtením v pátek 13. ledna. V něm se ovšem nehlasuje o jeho přijetí, ale pouze o případném zamítnutí. Pokud zákon není zamítnut, pokračuje do druhého čtení a do projednání ve výborech.
Jak už upozornil web Manipulátoři.cz, v souvislosti s návrhem ústavní změny se objevily i dezinformace. Například že by vláda mohla bez souhlasu Parlamentu „vysílat nejen naše vojáky, ale i naše muže starší 16 let i řadové ženy, válčit na cizí území“.
Argument válkou je před prezidentskými volbami zcela lichý.
Případná ústavní úprava se ale nijak netýká branného zákona a neusiluje o žádné pravomoci v rámci vysílání civilistů do války. Přidává pouze bod, díky kterému by vláda mohla s vojsky pracovat také v rámci „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“.
Právo vyslat ozbrojené síly na nejdéle 60 dnů už navíc vláda má ve třech případech, viz infobox.
Pro přijetí ústavních změn musí být alespoň 120 poslanců. Současná koalice disponuje 108 hlasy. Změnu Ústavy musí navíc posvětit tři pětiny přítomných senátorů. Obě komory Parlamentu se musí shodnout na shodném znění, Sněmovna Senát nemůže přehlasovat.
V momentě, kdy Parlament ústavní úpravy přijme, prezident změně už nemůže zabránit. U ústavních zákonů totiž nemá právo veta, tudíž v tomto případě není důležité, jestli na Hradě sedí Miloš Zeman, Andrej Babiš nebo Petr Pavel.
Babiš byl původně pro
S návrhem ústavní změny přišel původně tehdejší premiér Andrej Babiš. Podle jeho návrhu měla mít vláda pravomoc vyslat vojáky do zahraničí bez souhlasu Parlamentu.
„Pokud by se něco stalo a byla potřeba rychlá akce, rychlé rozhodnutí, tak je to dost složité. A může jít klidně o záležitost hodinovou,“ řekl Babiš v roce 2019. Proti se ale tenkrát postavili i koaliční partneři z ČSSD a poslanci KSČM, kteří vládu podporovali.
Prosadit ústavní změnu se nyní snaží ministryně obrany Jana Černochová (ODS). O přijetí úpravy usilovala už coby poslankyně. „Jako konkrétní příklad lze uvést evakuaci našich občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu v srpnu 2021,“ řekla poslancům Černochová. Argumentuje tedy na stejném principu jako Babiš před čtyřmi lety.
Hamplová: Budu volit Babiše
Návrh se šíří po sociálních sítích v bojovém narativu i díky senátorce Janě Zwyrtek Hamplové, která je jeho silným odpůrcem. „Tato změna Ústavy nesmí projít,“ napsala ve svém facebookovém příspěvku, který už má přes tři tisíce sdílení. „Toto je ta změna – za mne nepřijatelné, zneužitelné a nebezpečné,“ píše v dalším virálním příspěvku senátorka.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy ale Hamplová vysvětluje, že si dokáže určitou úpravu Ústavy představit. „Ta úprava je velmi obecná a je velmi zneužitelná, a to prostě se mi nelíbí. Já této úpravě vytýkám právní nekvalitu a přílišnou obecnost. Umím si představit, že ve velmi konkrétních situacích, které by musely být výrazně jinak upraveny, by podobný rychlý zásah mohl být nutný. Ale to musí být jinak právně upraveno,“ říká senátorka.
Sama Hamplová v nadcházejících volbách podporuje Andreje Babiše. „V druhém kole dám hlas Andreji Babišovi,“ napsala senátorka na svém facebookovém profilu.
„Na našem území už jsou ukrajinští vojáci, je v plánu uzavřít dohodu, která tady umožní vybudovat americké základny. Možná, že proto vláda tolik investuje do volby prezidenta, jehož doporučila nasměrovat do politiky americká ambasáda,“ pokračovala.
Bludy, které už Seznam Zprávy vyvrátily
„Řekl to přímo jeho pan poradce, pan bývalý diplomat Kolář, slyšela jsem to na vlastní uši z jeho úst, takže to mám opravdu ověřeno,“ odpověděla Hamplová Seznam Zprávám na otázku, odkud čerpala informace o spojitosti Pavla s americkou ambasádou.
Za prvé je třeba zmínit, že Petr Kolář není oficiálním členem týmu Petra Pavla. V podcastu Ptám se já Kolář skutečně mluvil o americké ambasádě, ne ovšem v souvislosti s politickým angažmá Petra Pavla.
„Když se Petr Pavel vrátil z Aliance, tak jsme spolu na základě impulzu, který přišel z americké ambasády, udělali společnou přednášku. Tehdy bylo 100 let výročí navázání diplomatických vztahů mezi USA a Československem. Přednáška měla velký ohlas, tak jsme ji opakovali v Brně, v Olomouci. Zjistili jsme, že ta poptávka je velká, a založili jsme spolek Pro bezpečnou budoucnost.“
Nápad na prvotní přednášku přišel z americké ambasády kvůli stoletému výročí. Ve spolku už americká ambasáda nehrála žádnou roli.
Ještě na jaře 2019 si přitom Hamplová přála, aby se Petr Pavel stal prezidentem. „Nikdy se neskláněl před politiky a říkal si své. Včetně názorů na migraci. Více takových chlapů by to chtělo. Kdyby kandidoval, volila bych ho za prezidenta,“ řekla Hamplová Parlamentním listům. „Měl by přirozený respekt, před nikým by se neklaněl a hájil by barvy České republiky jako nikdo jiný. O tom jsem přesvědčena. Tedy za mne a od srdce – velké ano,“ dodala.
Co se od té doby změnilo? „Změnilo se úplně všechno. Říkala jsem to tehdy z pozice obyčejné občanky, byla jsem ráda, že náš občan dosáhl takových postavení v rámci NATO. Dnes a jako senátorka bych patrně vážila slova jinak,“ říká Hamplová.
Pokud narazíte na informaci, kterou považujete za nepravdivou, pošlete nám ji na adresu fakta@seznam.cz a my ji ověříme.
