Článek
Nedaleko památníku obětem komunismu na pražském Újezdě visí plakát se dvěma tvářemi. Bývalý československý prezident Gustáv Husák a pod ním finalista letošních prezidentských voleb Andrej Babiš. Druhý zmíněný ukazuje výmluvné gesto se zdviženým prostředníčkem. Plakát obsahuje text: „Ďalšího Čecho-Slováka už NE!“.
Linka, že Andrej Babiš je rodilý Slovák, je mezi jeho odpůrci velmi oblíbená, někteří lidé si dokonce myslí, že kvůli tomu nemůže být hlavou České republiky. Ani jedno z toho ale není úplně pravda.
Ověření nepravdivého výroku kolujícího na sociálních sítích.
Bývalý premiér se narodil ve slovenské části Československa v roce 1954, tedy v tehdy ještě unitárním státu. Jeho soupeř, Petr Pavel, se narodil o 7 let později.
Ústavní zákon o federaci, který zemi rozdělil na českou a slovenskou část, přijali komunisté v říjnu 1968, symbolicky padesát let po vzniku samostatného Československa. Platit začal od 1. ledna 1969.
Poznámka redakce:
Národností karta ovlivnila volby už v roce 2013. V druhém kole se Miloši Zemanovi postavil Karel Schwarzenberg, který má kromě českého také švýcarské občanství.
Tehdejší ministr zahraničí za TOP 09 také musel čelit útokům hlásajícím, že není Čech, ale Rakušan. Schwarzenberg v Rakousku sice dlouho žil, ale občanem této země se nikdy nestal.
Zemana proti Schwarzenbergovi tenkrát podpořila i končící první dáma Livie Klausová. „Nechci, aby po mně na Pražský hrad přišla dáma, která bude mluvit jenom německy,“ řekla v roce 2013. Vymezila se tak proti rakouské manželce Karla Schwarzenberga.
Sám tehdejší prezident Klaus si přál, aby se jeho nástupcem stal kandidát, který v Česku strávil celý svůj život. Nepřímo tím podpořil Zemana, přičemž znovu využil národnostní kartu.
Oba kandidáti se tak narodili s československým občanstvím. Po pádu totalitního režimu nabyl Andrej Babiš slovenské občanství. V roce 2000 k tomu přidal ještě občanství české. Z tehdejších úředních záznamů vyplývá, že Babiš splnil všechny stanovené podmínky.
V tu dobu proto šéf rozrůstajícího se Agrofertu získal všechna práva, která mají občané narození na území českého státu. V České republice navíc dlouhodobě žije, podnikal a také působí v politice.
Tak slovenská linka už je venku... Co si o tom myslíte?
— Michael Rozsypal (@MichaelRozsypal) January 16, 2023
Foceno teď na pražském Újezdě. Na plakátu podepsáno https://t.co/hQkVO3aCnv pic.twitter.com/pD4x09HMFG
Babiš se tím pádem může stát i prezidentem. Obecně v čele státu může stanout člověk, který je volitelný do Senátu. Podmínky jsou konkrétně tři: občanství České republiky, minimálně 40 let a právo volit. Všechny tyto podmínky Andrej Babiš splňuje.
V čele některých evropských zemí skutečně nemohou stát lidé, kteří se v zemi nenarodili. Konkrétně jde o Finsko, Estonsko a Albánii. V české ústavě ale žádná národnostní podmínka není. Klíčové je v českém ústavním systému občanství, a nikoliv národnost. Česká ústava nestojí na nacionalismu – a stejně to vypadá v naprosté většině západních zemí. Podrobněji o tématu Seznam Zprávy psaly v této analýze.
Bludy, které už Seznam Zprávy vyvrátily
Pokud narazíte na informaci, kterou považujete za nepravdivou, pošlete nám ji na adresu fakta@seznam.cz a my ji ověříme.
