Ostuda Česka: Systém poslal do exekuce tisíce dětí do 18 let

Přestože v roce 2021 došlo k novelizaci občanského zákoníku, která zamezuje vzniku nových dětských exekucí, v České republice stále běží více než 15 tisíc exekucí započatých před 18. rokem věku.

Vyplývá to z mimořádných dat z Rejstříku zahájených exekucí, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Díky nim jsou známy největší generátory dětských dluhů, nejzatíženější okresy nebo soudy, které stály za vydáváním exekučních titulů. Data získala nezisková organizace Tady a teď, která se na dětské dluhy specializuje.

„Případy dětských exekucí ale mimo jiné ukazují, že nejsme méně zodpovědní či máme nižší finanční gramotnost než zbytek Evropy,“ upozorňuje organizace Tady a teď. „Exekuce jsou často důsledkem provázanosti politiků, advokátů, rozhodců a soukromých exekutorů. Ty dětské jsou pak konkrétně selháním justičního a právního systému, ale i věřitelů.“

Seznam Zprávy se pomocí grafů níže snažily zachytit možné souvislosti s dalšími jevy u dětí, tyto souvislosti se ovšem neprokázaly.

Na deseti největších městech ukazujeme, že skutečnost, že dítěti vznikne exekuce, nesouvisí ani s dosahováním vzdělání, ani s nezaměstnaností rodičů.

Nepotvrzuje se ani souvislost se špatným prospíváním ve škole nebo bytovou nouzí rodin.

Čím větší křivka, tím větší výskyt exekucí v dané skupině dětí. Jak je vidět, například nízké vzdělání se u exekucí projevuje výrazně více v Hradci Králové než v Pardubicích, Brně nebo Českých Budějovicích - což ukazuje na zanedbatelnou souvislost s daným jevem a spíše náhodný výskyt.

Jinými slovy: Výchozí podmínky pro vznik exekuce jsou spíše náhodné, následky se ale projevují stále stejně.

Dětem a mladým dospělým exekuce výrazně omezily životní šance. Nezřídka je zatížení dluhy hned po vstupu do dospělosti dovedlo k práci načerno, čerpání sociálních dávek a k životu na ubytovnách či u obchodníků s chudobou, neboť na standardní bydlení nedosáhnou.

Tyto konsekvence logicky významně zasahují i stát, který musí navyšovat výdaje na sociální pomoc či prevenci, přichází o daňové plátce i o důvěru občanů.

Stát a veřejnoprávní subjekty mají přitom na vzniku dětských exekucí největší podíl. Jak vyplývá z dat z Rejstříku zahájených exekucí, dětské dlužníky „vyráběly“ především příspěvkové organizace státu a samospráv, jako jsou např. fakultní nemocnice nebo dopravní podniky.

Koordinátorka projektu Za děti bez dluhů 2.0 Tereza Kopp to v kontextu nejen úpravy zákonů, ale i po vydání ústavních nálezů ve věci dluhů za svoz komunálního odpadu nebo ve věci regulačních poplatků ve zdravotnických zařízeních, považuje přinejmenším za skandální.

Mezi další oprávněné, kteří vymáhají dětské dluhy na různých pokutách a poplatcích, patří školy a výchovné ústavy, různá společenství vlastníků, správy domů, poskytovatelé energií a vody či knihovny. Peníze po dětech vymáhají také advokáti a notáři či technické služby.

„Samozřejmě, že se mezi součtem dětských exekucí najdou i exekuce běžící oprávněně, obzvláště pokud jde o jakékoliv trestní záležitosti. S těmi neoprávněnými se ale musíme vypořádat,“ říká Tereza Kopp.

Věřiteli dětských exekucí jsou v podstatném počtu i soukromé subjekty. Zejména ty, které se výhradně zaměřují na obchodování s dluhy. Zde je nutné upozornit, že tyto firmy nejčastěji nakupovaly pohledávky znovu od veřejnoprávních subjektů.

Statistická data přitom naznačují, že dětské exekuce nejsou nutně důsledkem strukturálních socioekonomických faktorů, ale toho, jak k těmto případům přistupovali konkrétní aktéři na lokální úrovni.

„Z dat je patrné, že za naprostou většinu dětských dluhů nesou zodpovědnost svým jednáním, nebo naopak nejednáním obce a další veřejnoprávní subjekty ve spolupráci s překupníky dluhů a exekutorskými úřady,“ říká analytik Laco Toušek.

Prozatím se spíše dařilo dětské exekuce vypořádat individuálně. To je ale logicky finančně a časově náročné.

„Bohužel zastavování tzv. dětských exekucí po novele občanského zákoníku a občanského soudního řádu neprobíhá tak, jak jsme si představovali, řízení trvají dlouho a vznikají v nich komplikace. Například řada exekutorů nadále vydává exekuční příkazy na srážky ze mzdy, ačkoliv je zjevné, že mzda nepředstavuje majetek exekvovatelný pro tzv. dětský dluh a tzv. dětští dlužníci se musí složitě tomuto postupu bránit,“ konstatuje právnička Kristýna Dolejšová Kabelová.

„Nicméně věřím, že se situace již začíná zlepšovat, soudy postupně vyjasňují, jak postupovat, a také tomu pomohly i nejnovější novely exekučního řádu, například omezení mobiliárních exekucí v případě tzv. dětských dluhů,“ dodala.

Organizace Tady a teď proto usiluje o zastavování systémové, plošné. A k tomu by měla dopomoci právě data z Rejstříku zahájených exekucí. Organizace chce odpovědným subjektům poskytnout informace i podporu.

„Známe situaci konkrétních okresů, věřitele i spisové značky jednotlivých kauz. S ohledem na novelizaci exekučního řádu je navíc řada dětských exekucí tzv. bagatelních, a pokud nebylo minimálně tři roky nic vymoženo, je i tento postup další možností, jak dětské exekuce zastavovat,“ říká Tereza Kopp.