Opičí neštovice přehledně: Kde se šíří nejrychleji a jak poznat příznaky

Opičí neštovice se nejvíce šíří ve Španělsku, kde je 51 potvrzených případů a 67 podezření na nákazu. Následuje Velká Británie, kde testy potvrdily nemoc u 70 pacientů.

Jednotlivé země začínají přijímat opatření. Belgie v pondělí nakaženým nařídila třítýdenní karanténu, další den ji následovalo Německo. Lidé se tam musí izolovat i v případě, že byli v blízkém kontaktu s nakaženým pacientem. K podobnému kroku přistoupila i pražská hygienická služba.

V Evropě se objevil první případ opičích neštovic na začátku května ve Velké Británii. 17. května pak testy odhalily tři pacienty v Portugalsku. O den později přibyly další případy ve Španělsku a také ve Spojených státech.

V Česku se objevil první potvrzený případ opičích neštovic v úterý 24. května u pacienta, který se vrátil z hudebního festivalu z belgických Antverp, kde byl začátkem května.

„Po návratu začal (pacient, pozn. red.) vnímat první nespecifické příznaky. Od zarudlých až slzících očí přes postupný výskyt vyšších tělesných teplot do 39 stupňů, až po výsev bolestivých pupínků připomínajících akné na určitých částech těla. Pupínky se postupně měnily na praskající puchýřky, které po prasknutí bolet přestaly,“ uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová.

Druhý případ v České republice testy potvrdily ve středu, jedná se o blízký kontakt prvního pacienta. Podle mluvčího pražských hygieniků Zbyňka Boublíka se příznaky objevily celkem u tří lidí, jejich vzorky nyní vyhodnocují laboratoře. „Kontakty tohoto druhého infikovaného dále epidemiologicky šetří opět Hygienická stanice hlavního města Prahy,“ řekla Čechová pro ČTK.

Pražská hygiena nařídila všem kontaktům nakažených karanténu. „Rizikové kontakty budou dále poučeny, aby po dobu 21 dnů od posledního kontaktu pečlivě monitorovaly svůj zdravotní stav. Tedy měřily si tělesnou teploty a výskyt všech případných příznaků. Musejí se také zdržet veškerých sexuálních a tělesných kontaktů s dalšími osobami, nesmějí darovat krev ani jiné tělní deriváty,“ sdělila mluvčí SZÚ.

Opičí neštovice jsou virové onemocnění, které je podobné lidským neštovicím, mají však mírnější průběh. Mezi příznaky patří teplota, zimnice, bolesti svalů a kloubů. Po jednom až třech dnech se může objevit vyrážka, může se jednat o vřídky v dutině ústní, na obličeji a v oblasti genitálií, ale i jinde po těle. Inkubační doba je obvykle šest až 16 dní, může však být i 21 dní. Přenos probíhá dýchacími cestami a dotykem, pokud má člověk drobné poranění kůže.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí je riziko epidemie velmi slabé, bez blízkého kontaktu je nebezpečí nakažení nízké. Předpokládá se, že více se může šířit mezi promiskuitními lidmi, podle Světové zdravotnické organizace však zatím pro toto tvrzení není dostatek dat.

Léčba samotných opičích neštovic v tuto chvíli neexistuje, nemoc trvá dva až tři týdny. Léčí se pouze symptomy, jako je vyrážka či horečka, u vážných případů je možné nasadit antivirotika. Zatím dostupná data ukazují, že ne všichni nakažení potřebují hospitalizaci. Kvůli opičím neštovicím doposud skončilo v nemocnici 31 pacientů, nejvíce ve Španělsku. U 238 pacientů však není tento údaj dostupný.

V Africe je smrtnost této nemoci u lidí neočkovaných proti pravým neštovicím okolo 10 procent, u naočkovaných cca 3,6 procenta. Úmrtí jsou častější u dětí a mladých lidí. Zatím však není zřejmé ani to, jak by čísla vypadala v zemích s moderním zdravotnictvím. Je ale pravděpodobné, že obětí by bylo výrazně méně.

Prevencí proti opičím neštovicím může být očkování proti pravým neštovicím. Ty však byly celosvětově vymýceny v roce 1980 a očkování proti nim skončilo. I proto jsou mladší lidé vůči nemoci zranitelnější. Vakcinace vyvinutá společností Bavarian Nordic již byla schválena Evropskou unií, není však široce dostupná.

Data ukazují, že většina nakažených a podezřelých případů jsou muži (142 pacientů). Opičími neštovicemi se zatím nakazily pouze tři ženy, a to ve Španělsku, Švýcarsku a Spojených arabských emirátech. U 164 pacientů nebylo pohlaví zaznamenáno, ukazují data společnosti Global Health.

Podle zdravotních úřadů se většina známých případů v Evropě objevila mezi muži, kteří mívají sex s jinými muži. Světová zdravotnická organizace (WHO) však připomíná, že zatím není jisté, zda se nemoc přenáší konkrétně sexuálním stykem, či se jedná o přenos kvůli blízkému kontaktu kůže. WHO také uvádí, že riziko nakažení je pro muže i ženy stejné.

Na homofobní předsudky upozorňuje i Organizace spojených národů. „Zkušenosti ukazují, že stigmatizující rétorika může znemožnit adekvátní reakci. Strach může odvést lidi od zdravotnických služeb, brání úsilí o trasování případů a podporuje neúčinná, represivní opatření,“ sdělil Matthew Kavanagh, zástupce výkonného ředitele programu Organizace spojených národů proti AIDS (UNAIDS).