V Česku přibývá závislých na zeleném prášku. Stát chystá regulaci

Kratom, v poslední době oblíbený povzbuzující zelený prášek, v Česku stále čeká na svoji regulaci. Prodejci jej nejčastěji prodávají jako „sběratelský předmět“, díky čemuž se k němu mohou bez problému dostat i děti a mladiství. O benefitech a rizicích kratomu, který se vyrábí z rozemletých listů rostliny mitragyna speciosa z jihovýchodní Asie, se stále diskutuje. Látka zmenšuje bolest, v menším množství má povzbuzující účinky jako kofein, ve větších naopak utlumuje.

Kratom je však návykový a počet lidí, kteří jsou na něm závislí, stoupá. „V současné době máme informace i z adiktologických služeb o tom, že rostou počty klientů, kteří vyhledávají poradenství a péči v souvislosti s užíváním kratomu,“ říká Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti s tím, že zatím nemají přesná data o počtech klientů.

Zkušenost se závislostí má i Benjamin z Prahy (redakce jeho totožnost zná, ale kvůli osobní povaze vyjádření ji nechává skrytou), který kratom považoval za slabší kofein a začal ho užívat místo něj. Nyní se však se závislostmi léčí na pražské adiktologii. Ve stejnou chvíli jako kratom začal kvůli depresím užívat rovněž antidepresiva. Kombinace mu navozovala několikadenní euforii, která se opakovala. Později však začala slábnout.

„Takhle jsem si fičel půlrok euforie, kdy jsem se cítil skvěle. Ale pak už to upadalo a upadalo, bez kratomu už jsem se cítil mizerně, ale s ním jako kdybych v sobě nic neměl. A v té chvíli jsem si řekl, že neexistuje už další náhrada, nemám kam jít,“ popisuje Benjamin chvíle, kdy se rozhodl s kratomem přestat.

„Když jsem se poprvé pokusil vysadit najednou kratom i antidepresiva, zažíval jsem něco, co bych přirovnal k dvouměsíční salmonele. Průjem, zvracení, byl jsem bez energie, celé dny jsem nevycházel z domu. A po zhruba dvou měsících jsem si řekl, že takhle to asi moc dlouho nepůjde a šel jsem k nové psychiatričce a ta mi předepsala nová antidepresiva,“ říká Benjamin. Lékaři mu poté doporučili vysadit pouze kratom a léky dále užívat.

Když se závislosti na kratomu snažil opět zbavit, zažíval podobné příznaky jako při vysazení antidepresiv. „Měl jsem brain zaps – elektrošoky, jako by se člověk dotýkal statické elektřiny, ale děje se mu to v hlavě každých pár sekund celé dny. Znovu jsem byl celé týdny bez energie, potom jsem se začal vracet do života. Nevolnost už nebyla tak výrazná, ale lehce jsem se nechal vším iritovat, neměl jsem energii a měl jsem velmi slabé emoční reakce. Všechno to byly věci, které si způsobíš tou závislostí samotnou.“

Látkou, která může pomoci při soustředění, zároveň však má návykový potenciál, se zabývá i Ministerstvo zdravotnictví. „Otázka regulace kratomu je nyní především na národním protidrogovém koordinátorovi Jindřichu Vobořilovi, který byl pověřen sepsáním návrhu legislativy pojednávající o psychomodulačních látkách. Termín pro jeho předložení vládě je koncem dubna. Pokud po jednání vlády nepadne na připravované legislativní úpravě shoda, přistoupí poté Ministerstvo zdravotnictví k dalším krokům,“ uvedl pro Seznam Zprávy tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Jindřicha Vobořila (ODS) se redakci kvůli pracovní zahraniční cestě nepodařilo zastihnout. Pro CNN Prima News se však vyjádřil, že návrh na regulaci je nachystaný již měsíce. „Tento typ regulace může být zajímavý i pro další země, protože se každým rokem na trh dostávají stovky nových látek, které mají určitý návykový potenciál,“ uvedl Vobořil.

Úplný zákaz kratomu by podle protidrogového koordinátora mohl vést k přesunu prodeje do „šedé zóny“ a její kriminalizaci. Zařazení kratomu na seznam zakázaných látek nedoporučuje ani Světová zdravotnická organizace (WHO). Jednou z variant regulace prodeje v Česku by například byl zákaz prodeje kratomu dětem a mladým do 18 let, jako je tomu u alkoholu a cigaret, a kontrola jeho kvality.

S regulací souhlasí i Česko-Slovenská asociace za kratom (ČSAK), která vydala etický kodex prodejců kratomu. Podle Pavla Podešvy, tiskového mluvčího ČSAK, by měl být kratom dostupný pouze dospělým. „Obecně je s psychoaktivními látkami a mladistvými ten problém, že v nízkém věku se jejich mozek velice rychle vyvíjí. Požívání psychoaktivních látek může tento vývoj negativně ovlivnit,“ uvedl.

ČSAK navíc požaduje kontroly kvality kratomu, které by vyřadily z trhu balíčky kontaminované plísněmi a těžkými kovy. „Zároveň věříme, že prodejce by měl uživatele informovat o potenciálních rizicích spojených s užíváním. Na každém balení by tudíž mělo být upozornění, že na kratomu může vzniknout závislost,“ popisuje Podešva. Na obalech by se podle něj mělo objevit rovněž doporučené dávkování a informace o účincích kratomu.

Asociace se však na druhou stranu ostře vyhraňuje proti tomu, že je možné na předávkování kratomem zemřít. „V médiích i z úst politiků jsme zaevidovali několik výroků, z nichž vyplývá, že na kratom se umírá. To zkrátka není pravda a tvoří to naprosto neadekvátní paniku. Na kratom jako takový není zdokumentované ani jedno úmrtí. Ve stejném duchu se vyjádřila i již zmíněná WHO a vědecké studie,“ sdělil redakci Podešva.

Ve světě je v souvislosti s kratomem evidováno několik úmrtí, dotyční však měli v oběhu další návykové látky, jako například heroin či alkohol.

Podle dat asociace se v Česku nyní nachází 150 oficiálních prodejců kratomu. Z jejich údajů vyplývá, že látku v Česku užívá přibližně sto tisíc lidí, nemusí se však jednat o pravidelné uživatele. Navíc v údajích chybí data z prodejních automatů, které se nacházejí například na zastávkách hromadné dopravy a tvoří problém především v prodeji kratomu dětem. Cílem ČSAK je do konce roku sdružovat 70 procent trhu.

Kromě kratomu Česko řeší i další závislosti na legálních i nelegální návykových látkách, kterých je podle nařízení vlády o seznamech návykových látek v České republice přes osm set.

Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) jsou nejčastější drogou cigarety, denně kouří přibližně pětina populace nad 15 let, tedy dva miliony lidí. Stejně tak i pití alkoholu je v Česku na vysoké úrovni.

„Spotřeba alkoholu v České republice dlouhodobě odpovídá deseti litrům čistého alkoholu na osobu. Denně pije alkohol téměř deset procent dospělé populace a podíl denních konzumentů je dlouhodobě stabilní,“ říká pro Seznam Zprávy Pavla Chomynová, vedoucí NMS.

Podle střediska se konzumace alkoholu během pandemie mírně zvýšila. „Na populační úrovni výsledky naznačují mírný nárůst celkové konzumace alkoholu a sedativ a výrazné zvýšení hraní digitálních her a užívání sociálních médií,“ vysvětluje odbornice. Naopak došlo k poklesu spotřeby tabáku a on-line hazardních her.

Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ovšem ukazují, že během pandemie rovněž vzrostl počet pacientů léčených kvůli závislostem ambulantně na psychiatrii.

„V souvislosti s epidemií covid-19 byl zaznamenán nárůst podílu osob, které uváděly časté pití nadměrných dávek alkoholu, tedy pět a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti jednou týdně nebo častěji,“ vysvětluje výsledky studie Národního ústavu duševního zdraví Chomynová. Jak ale dodává, výskyt poruch spojených s užíváním alkoholu zůstal na stejné úrovni.

Většina pacientů (56 %) se ambulantně léčí právě ze závislosti na alkoholu. Alkohol je v Česku celospolečensky akceptovanou drogou, přestože jeho míra sociálních a zdravotních škod je velmi vysoká.

„Zahraniční studie z let 2010 až 2012 hodnotící škodlivost jednotlivých látek ukazují, že nejvyšší místa na žebříčku rizikového potenciálu zaujímají heroin, kokain, metamfetamin, ale také legální alkohol a tabák. Ukazuje se, že legální status látek a míra legislativní a další kontroly s ním spojená nesouvisí příliš s veřejnozdravotní a společenskou nebezpečností látek,“ vysvětluje odbornice.

Více než desetina pacientů řeší závislost na více drogách. Poměrově se výrazně více léčí muži, představují 65 procent pacientů v ambulantní péči psychiatrů. Ženy však převažují u závislostí na sedativech a hypnoticích, tedy tlumicích lécích.

Mírný pokles pacientů během prvního roku pandemie proto podle odbornice mohl nastat kvůli nařízeným ochranným opatřením. „V roce 2021 pak péči s velkou pravděpodobností vyhledala i část lidí, která ji odkládala a nevyužila v roce 2020 nebo u nichž se v důsledku pandemie zhoršily problémy související s užíváním návykových látek,“ uvedla Chomynová.

Podle dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) se v posledních letech zvyšuje věk uživatelů nelegálních drog. Rozřazení nelegálních látek, jejich účinky a negativa i nebezpečí si můžete prohlédnout v našem velkém přehledu ilegálních drog.

Nelegální látky někdy v životě požila více než třetina populace starší patnácti let. Nejvíce lidí vyzkoušelo konopné látky (například marihuanu nebo hašiš), které v životě zkusilo 42 procent mužů a 26,2 procenta žen starších 15 let. Konopné látky užila alespoň jednou za poslední rok desetina Čechů, jak ukazuje druhá část grafu.

Mezi další nejoblíbenější drogy patří halucinogenní houby a extáze, které za život vyzkoušelo více než pět procent Čechů. Konopné látky a extázi užívají hlavně mladí lidé od 15 do 25 let. Naopak kokain nejvíce berou lidé od 35 do 44 let. Nejméně drog berou senioři a  mezi dospívajícími se zkušenosti s drogami snižují.

A drogy, ani boj s nimi, není levná záležitost. V roce 2021 stál boj s drogami veřejné rozpočty 2,4 miliardy korun. Největší podíl šel na oblast prosazování práva (1,3 miliardy) a na harm reduction, tedy přístupy zaměřující se na minimalizaci poškození drogami u závislých uživatelů. Na prevenci stát vyplatit pouze 3,3 procenta rozpočtu na boj s drogami, méně než o rok dříve.

„Politika v oblasti závislostí je financována kromě státního rozpočtu také z místních rozpočtů, tedy z rozpočtů krajů a obcí. Kromě veřejných rozpočtů jsou služby pro osoby užívající návykové látky financovány z veřejného zdravotního pojištění a případně z evropských fondů. Většina výdajů na politiky v oblasti závislostí z rozpočtu krajů a obcí je vynakládána na běžné činnosti adiktologických služeb,“ uvádí poslední Zpráva o nelegálních drogách.

Přesto je však podle Chomynové v Česku nedostatek adiktologických služeb. „Většina krajů popisuje stávající síť služeb jako minimální či nedostačující. Významné nedostatky hlásí kraje zejména v dostupnosti ambulantní léčby, především substituční léčby. Některé kraje stále poukazují na nedostatek ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů ochotných pracovat s uživateli návykových látek a na absenci adiktologických programů specializovaných na děti a mládež,“ říká odbornice.

Z místních rozpočtů, tedy rozpočtů krajů a obcí, nejvíce peněz stály záchytné stanice. V roce 2021 poskytly kraje a obce na politiku v oblasti závislostí téměř 450 milionů korun, v přepočtu na 100 tisíc obyvatel byly výdaje nejvyšší v Praze a Olomouckém kraji.

Drogy nejsou drahé jen pro stát, který vynakládá stovky milionů ročně na prevenci a řešení problémů způsobených drogami, ale rovněž pro samotné Čechy. Nejvíce domácnosti každoročně utratí za cigarety, které tvoří 4,4 procenta rodinného rozpočtu.

Na nelegální drogy vydají domácnosti 0,4 procenta rozpočtu, což je přibližně desetkrát méně než na tabákové výrobky a alkohol. Data vycházejí z Českého statistického úřadu a skládají se z výdajů domácností vynaložených na výroby a služby, které jsou určeny pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo přání.

Drogy však pro státní rozpočet neznamenají jen výdaje, ale i příjmy. S tím pracuje i nový plán boje proti závislostem do roku 2025, který na začátku dubna schválila vláda. Připravený plán má pět hlavních cílů: prevenci a léčbu, úpravu zdanění, zavedení kontrolovaného trhu s konopím, prosazování postupu v EU a zmírnění dopadů migrace.

A právě například úprava zdanění by mohla přivést do státního rozpočtu až 15 miliard korun. Až čtyři miliardy by mohl stát ročně vydělat z prodeje konopných produktů a z licencí. „V rámci regulace trhu nechceme omezovat počet licencí na prodej i pěstování. Budou se vydávat na základě žádosti a zaplacení pravidelného ročního poplatku, který by se měl pohybovat od 50 tisíc korun za menší obchůdek,“ vysvětlil Jindřich Vobořil pro Seznam Zprávy. Základním parametrem bude plocha pěstírny či prodejny.

Další až dvě miliardy by mohl stát získat zdaněním tichého, tedy obyčejného nešumivého, vína.

Další peníze by stát mohl vydělat na tabákových výrobcích. Zdanění elektronických cigaret a nikotinových sáčků by mohlo vynést až miliardu ročně, zvýšení daní u zahřívaných tabákových výrobků a tabáku dokonce tři až sedm miliard. Důslednější potírání černého trhu s cigaretami a alkoholem pak dvě miliardy.

Vláda chce v boji proti závislostem postupovat na základě vědeckých zjištění, což ukazuje programové prohlášení. Ve svých plánech slibuje zajistit více peněz na prevenci a dostatek financí na služby.