Odvážní Češi? Všechno je jinak, ukazuje velký průzkum

Na úvod si tipněte:

Překvapuje vás výsledek?

Důvodem tak nízkého podílu lidí, kteří se vnímají jako odvážní, je částečně i to, že pod pojmem odvaha si každý představí něco jiného. Jenže průzkum ukazuje i to, že odvaha je v životě důležitá jen pro polovinu Čechů.

Víc si cení kvalitně vykonané práce (je důležitá pro 85 % lidí), spolehlivosti nebo schopnosti postavit se za správnou věc. Důležitější než mít odvahu je také například nikdy neporušit své morální zásady.

A co odvaha pro současné Čechy a Češky znamená? „Není to jen nějaká samoúčelná věc, abychom se poplácali po zádech, jak jsme všichni odvážní, kdyby například přišla válka. Odvaha se projevuje v každodenním běžném životě a já díky odvaze můžu být úspěšnější, to je důležitá zpráva,“ popisuje ředitel výzkumu agentury Behavio Vojtěch Prokeš.

Když si lidé tuto vlastnost promítnou třeba do pracovního nasazení, ti odvážnější spíš přijmou novou výzvu, ujmou se vedoucí pozice a nebude je paralyzovat strach, že nenajdou jiné zaměstnání, pokud by to současné z jakéhokoliv důvodu skončilo. Pro takového člověka je pak odvaha cestou k úspěchu a celkově spokojenějšímu životu.

Odvahu vnímáme také jako posouvání vlastních hranic, vyplynulo z průzkumu.

U otázky, jak si lidé dodávají odvahu, nejčastěji uvádějí, že poslouchají oblíbenou hudbu (30 %), zavolají někomu blízkému (24 %), dají si panáka (17 %), pomodlí se (13 %) či použijí talisman pro štěstí (12 %). Pomáhají prý i dechová cvičení, pohyb a někomu i jedna méně zdravá varianta –⁠ kouření.

Z grafu jsou vidět velké rozdíly mezi muži ženami: zatímco k tvrdému alkoholu se uchýlí zhruba čtvrtina mužů, ženy takto reagují jen málo (12 %, tedy o polovinu méně než mužů). Přesně opačný poměr je pak vidět u možnosti zavolat někomu blízkému. Ženy se také mnohem častěji uchylují k talismanům a modlitbám.

Jak bylo vidět výše, celkem se považuje za odvážné 19 procent populace. Zároveň se většině lidí, kteří odvahu hodnotí jako důležitou vlastnost, podle jejich mínění nedaří takovými být. Jen 17 procent z nich dokáže dělat v životě odvážné kroky v souladu se svým přesvědčením.

Výzkumníci identifikovali hodnoty, kterými se tito „odvážlivci“ odlišují od průměru. Více než běžný Čech si cení otevřenosti vůči různým pohledům na svět a nezištné pomoci ostatním.

„Mají také velmi silný sociální kapitál neboli pevné mezilidské vztahy. Znají více kontaktů, o které se mohou opřít, než běžná populace. Velmi pravděpodobně vede k odvaze jistota, že se máme na koho spolehnout,“ popisuje Vojtěch Prokeš.

Když měli respondenti uvést, proč sebe sama nepovažují za odvážné, velmi často uváděli, že neradi podstupují rizika. Považují to za zbytečné a nerozumné. Část lidí uvedla, že mají jednoduše strach se odvážně projevit, často odpovědi působily dojmem, že si lidé spojují odvahu s tím, že by na sebe měli nějak upozornit a upřená pozornost okolí nebo širší veřejnosti jim vadí.

13 procent obyvatel Česka se za odvážné nepovažuje vůbec, protože jdou neradi do konfliktu, bojí se říkat svůj názor nebo dělat velké změny. 68 procent spoluobčanů je prý odvážných jak kdy, podle situace. Nejčastěji se překonají, když je potřeba chránit rodinu.

Soukromými vzory odvahy bývají nejčastěji blízcí lidé: rodiče, děti či (ex)partneři. Ti jsou v odpovědi na otevřenou otázku zmiňování zdaleka nejvíc. „Odvaha se dnes v Česku odehrává především v osobních věcech v běžném každodenním životě spíš než na veřejné rovině, což je vidět z chybějících vzorů. Respondenti jen horko těžko někoho lovili z paměti. A to je podle mě škoda,“ komentuje sociolog Vojtěch Prokeš.