Obchodování s lidmi cílí na oběti v tíživé situaci. Válka problém zhoršuje

Minulý týden zaklepala na dveře kanceláře Diakonie Českobratrské církve evangelické v Plzni Ukrajinka, která do České republiky uprchla z válkou sužované země. V Česku si našla zaměstnání, ale po odvedené práci jí zaměstnavatel nechtěl vyplatit mzdu.

Příběh je jedním z příkladů pracovního vykořisťování a obchodu s lidmi, které v Evropě kvůli zranitelnosti uprchlíků z Ukrajiny narůstají.

Zmíněný příběh nakonec dobře dopadl. „Velmi zjednodušeně řečeno, pracovník kontaktoval zaměstnavatele telefonicky a prakticky do pár hodin se podařilo zařídit převod peněz. Klientka měla tentýž den peníze na svém účtu. Takové situace jsou ale výjimečné, obvykle jsou spíše složitější,“ řekl Seznam Zprávám Jan Neckář z Diakonie Západ.

Diakonie v Plzni, která svými sociálními službami pomáhá mimo jiné obětem pracovního vykořisťování a věnuje se i jeho prevenci, již kvůli ruské invazi na Ukrajinu zaznamenala zvýšení počtu případů obchodování s lidmi.

Podle odhadů Úřadu Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu (UNODC) může svět následkem konfliktu očekávat až pětiprocentní nárůst ukrajinských obětí obchodování s lidmi.

„Zcela jistě se situace zhoršila. Přímo v Plzni před KACPU (Krajské asistenční centrum pro uprchlíky) se objevovaly osoby, které se snažily příchozí ‚verbovat‘ na práci. Tito lidé slibovali ubytování a práci. Samozřejmě část z výdělku museli pracovníci následně odvádět zprostředkovateli,“ poukazuje Neckář na další případy vykořisťování.

Podmínky zaměstnání monitoruje i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Státní úřad inspekce práce v roce 2022 provedl 6572 kontrol, při nichž přistihl 2561 osob, které pracovaly nelegálně. Čechů z nich bylo 475, občanů členských států EU 79 a 2007 cizinců z jiných zemí, z nichž se jednalo především o občany Ukrajiny. Za umožnění nelegální práce úřad uložil celkem 752 pokut za celkem téměř 176 milionů korun.

Nelegálně zaměstnané osoby nemusejí nutně spadat pod obchod s lidmi. Obchodováním se činnost stává například v případě, že zaměstnavatel nutí své pracovníky do nezákonně dlouhých směn, nedává jim náležitou odměnu za práci nebo cizincům kupříkladu znemožní opustit Českou republiku.

„Evidujeme osoby s dočasnou ochranou, které jsou ubytovány v objektech, jež vlastní agentury a kvaziagentury práce, a pod pohrůžkou vystěhování z ubytování jsou situovány do podmínek nucené práce. Vedle toho se objevují případy nelegálního zaměstnávání, krácení mzdy, neplacení zdravotního a sociálního pojištění, stejně jako absence výplatních pásek a nejasných pohybů ve mzdách,“ vysvětluje nezákonné praktiky Neckář.

Nelegální pracovníci byli dle dat MPSV v roce 2022 nejčastěji zjištěni ve stavebnictví (u 131 subjektů), velkoobchodě a maloobchodě (u 100 subjektů), zpracovatelském průmyslu (u 98 subjektů), ubytování, stravování a pohostinství (u 83 subjektů).

„Ačkoliv se množství provedených kontrol zvýšilo v porovnání s lety 2020 a 2021, které byly poznamenány pandemií, počty nelegálně pracujících osob zjištěných při kontrolách orgánů inspekce práce byly nižší. Důvodem je zejména úprava přístupu osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou na trh práce,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí MPSV Jakub Augusta. Ukrajinci se nyní považují za cizince s trvalým pobytem a pro své zaměstnání již nepotřebují například povolení k zaměstnání či zaměstnaneckou kartu.

Vzhledem k riziku porušování pracovněprávních předpisů týkajících se ukrajinských uprchlíků v roce 2022 ministerstvo aktualizovalo Roční program kontrolních akcí. „Zkontrolovány byly pracovní podmínky u více než 5 tisíc držitelů dočasné ochrany,“ říká Augusta. Nejčastějším porušením bylo přidělování zaměstnanců prostřednictvím agentury práce bez povolení (celkem u 467 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny), a pak porušení povinnosti v oblasti řádného vedení evidence odpracované doby (453).

Podle Neckáře mají ukrajinští uprchlíci vyšší riziko, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi, jelikož nemají v Česku zázemí. „Držitelé dočasné ochrany jsou ohroženi podobným jednáním více, neboť tyto osoby nebyly připraveny na odchod do cizí země, a nemají tedy potřebný sociální, ekonomický a kulturní kapitál. Z toho důvodu jsou (uprchlíci) snáze manipulovatelní.“

Mezi obchodování s lidmi však nepatří jen nezákonné pracovní podmínky, ale například i sexuální vykořisťování. Téměř u všech těchto případů se pachatelé zaměřili na oběti v tíživé situaci či s nedostatkem finančních prostředků, jak vyplývá ze Zprávy o stavu obchodování s lidmi v České republice Ministerstva vnitra z roku 2022.

„Velkou většinu uprchlíků tvoří ženy a děti, jejichž zranitelná situace a podmínky jejich příchodu podstatně zvýšily riziko, že se mohou stát obětmi obchodování s lidmi a vykořisťování. Proto došlo velice brzy ze strany příslušných orgánů veřejné správy a policejních složek ve spolupráci s neziskovými organizacemi v terénu a dalšími partnery k masivnímu nasazení celé řady preventivních a osvětových akcí,“ říká Hana Malá z odboru tisku a PR Ministerstva vnitra. Jak upřesňuje, vytvořili například pro Ukrajince informační videospoty, telefonní linky či webové stránky v ukrajinštině.

Ministerstvo se krom toho snaží více vzdělávat lidi, kteří s rizikovou skupinou pracují, a posiluje sociální práce i monitoring rizikového prostředí, včetně kyberprostoru. „Důležitým koordinačním orgánem je v této věci Mezirezortní koordinační skupina pro oblast boje proti obchodování s lidmi, která je vedená Ministerstvem vnitra. Mimo jiné i díky uvedeným opatřením nebyla do dnešního dne potvrzena žádná oběť obchodu s lidmi z řad uprchlíků z Ukrajiny,“ uvedla pro Seznam Zprávy Malá.

Sexuální vykořisťování se netýká pouze dospělých. V Česku jsou ročně odhaleny desítky případů vykořisťování a zneužívání dětí. V roce 2021 policie vypátrala 90 dívek a 10 chlapců, kteří museli natáčet dětskou pornografii. Dalších osm dětí, přesněji šest dívek a dva chlapci, bylo nuceno k dětské prostituci.

Z hlediska věku jsou nejvíce ohroženy děti od 6 do 15 let, více než chlapci jsou v ohrožení dívky. „Alarmujícím trendem vyplývajícím z rozsudků soudů předkládaných Ministerstvem spravedlnosti ČR od roku 2017 je využívání dětí z dětských domovů, dětí na útěku z výchovných ústavů k provozování prostituce, poskytování sexuálních služeb za úplatu, kdy si část takto vydělaných peněz nechá osoba, která zprostředkovává styk, dopravuje tyto děti na místo a podobně,“ uvádí zpráva Ministerstva vnitra.

Další desítky případů v Česku spadají pod kuplířství, v rámci něhož někdo přiměje či najme osoby k provozování prostituce nebo vykořisťuje prostitutky. Toto jednání sice v rámci zákona přímo nespadá pod obchod s lidmi, má k němu však velmi blízko.

Za kuplířství bylo v posledních deseti letech nejvíce osob stíháno v roce 2014, kdy jich policie stíhala 72. Nejvíce registrovaných skutků (60) však bylo v roce 2017. Naopak nejméně se kuplířství dařilo v roce 2020, tedy během začátku pandemie koronaviru. V minulém roce policie odhalila 67 případů kuplířství a 18 pachatelů trestného činu.

Možné zvýšení počtu trestných činů sexuálního vykořisťování by nepodceňovala ani koordinátorka Spolku pro ochranu žen, který se snaží předcházet sociálně motivované prostituci, Zdeňka Pecharová. „Nebezpečí obchodování s uprchlicemi z Ukrajiny bychom rozhodně podceňovat neměli. Už v případě bývalých sexuálních pracovníků a pracovnic z Ukrajiny jsme si mysleli, že si tady na svoji minulost ani nevzpomenou. A dopadlo to jinak. Z toho vyplývá, že bychom toto téma neměli brát na lehkou váhu,“ vysvětlila Pecharová Seznam Zprávám.

Počet trestných činů obchodování s lidmi registrovaných policií v České republice dlouhodobě kolísá mezi 13 a 24 případy ročně, v roce 2022 policie registrovala 18 trestných činů. Loni bylo kvůli obchodování s lidmi odhaleno 16 pachatelů, počet odsouzených pachatelů za minulý rok zatím není známý.

Policie ani Ministerstvo vnitra však nevedou přesné záznamy o počtu obětí. „Vypovídající hodnota statistik je na velmi špatné úrovni, důsledkem čehož je složitá tvorba cílených opatření a komplikované je též reportování o situaci v ČR v rámci mezinárodních závazků. Proto je zlepšení sběru dat v oblasti obchodování s lidmi jedním z úkolů Národní strategie boje proti obchodování s lidmi v ČR na období 2020–2023,“ uvádí zpráva Ministerstva vnitra z roku 2022 o stavu obchodování s lidmi v České republice.

Na vyšší riziko nucených prací, sexuálního vykořisťování či nucené kriminality, které hrozí Ukrajincům po celém světě, upozorňují úředníci UNODC kvůli zkušenostem po konfliktu na Ukrajině v roce 2014 a 2015. V jeho důsledku v následujících letech vzrostlo obchodování s Ukrajinci ve střední a západní Evropě.

„Zhruba rok po roce 2014 došlo k nárůstu počtu ukrajinských obětí v Evropě, a tak se obáváme, že můžeme čelit stejnému nárůstu, kdy miliony zejména žen a dětí odejdou mimo Ukrajinu,“ uvedla podle webu Euroactiv na tiskové konferenci Angela Me, vedoucí oddělení výzkumu a analýzy trendů UNODC.

A její slova potvrzují i data Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie. Ukazují, že se počet obětí obchodování s lidmi v EU opravdu zvýšil v roce 2016, meziroční nárůst byl po vypuknutí konfliktu na Ukrajině vyšší o více než čtvrtinu.

Počet obětí se snížil během roku 2020, kdy se začal šířit covid-19. Odborníci z OSN se však obávají, že pokles nemusí být způsobený nižší kriminalitou, ale nedostatečnou pozorností věnovanou obchodování s lidmi kvůli řešení pandemie.