Rouška před koronavirem neochrání

První případy koronaviru odborníci spojují s tržištěm Chua-nan v čínském Wu-chanu. Místní tam nakupovali ryby, mořské plody, drůbež, hady, netopýry, sviště a další volně žijící zvířata. Od kterého druhu se lidé nakazili, ale zatím není definitivně potvrzené. Podezření padlo například na luskouny či netopýry. Právě přes netopýry a následně přes cibetky se v roce 2002 začal šířit SARS.

V souvislosti s hledáním zdroje nákazy se na internetu objevilo video, na kterém mladá Číňanka pojídá netopýří polévku. Materiál měl údajně vzniknout ve Wu-chanu a zobrazovat způsob, jak se nákaza rozšířila. Ve skutečnosti ale pocházel z tichomořského ostrova Palau a byl z roku 2016. Netopýří polévka navíc není v epicentru nákazy běžným pokrmem.

Podle dalších konspirací je virus biologickou zbraní, která unikla z utajované laboratoře wuchanského virologického institutu. Teorie však podle serveru Wired pochází od bývalého pracovníka izraelských tajných služeb, který však sám uznává, že tvrzení nepodpírají žádné důkazy. Jiné zprávy hovoří o tom, že virus ukradl tým špionů z kanadské národní mikrobiologické laboratoře. Ani takové domněnky se ale nezakládají na potvrzených informacích.

Přestože virus nejspíš pochází ze zvířecí říše, nákaza se nyní šíří z člověka na člověka. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se lidé nemusí bát, že by je koronavirem nakazil například jejich domácí mazlíček.

Ani podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nejsou důkazy, že by psi a kočky mohli být novým koronavirem infikováni. Přesto ale doporučuje důkladné mytí rukou po kontaktu s nimi – už jen proto, že se ze zvířete na člověka mohou přenášet jiné nákazy – třeba salmonela.

Stejně tak organizace uklidňuje obavy ze šíření nákazy přes balíky z Číny. Koronavirus 2019-nCoV se přenáší stejně jako jiná respirační onemocnění, tedy nejsnáze kapénkovou infekcí. Virus nepřežije mimo lidský organismus více než několik hodin. Proto se ochranná opatření přijímají především na letištích, kde je velké množství lidí.

Specifické antivirotikum proti novému koronaviru zatím neexistuje, a lékaři se proto soustředí na léčbu symptomů. Zároveň však odborníci provádí experimenty s některými už známými antivirotiky.

U skupiny infikovaných pacientů například probíhají klinické testy amerického antivirového přípravku remdesivir. Lék před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences v čele s Čechem Tomášem Cihlářem. Preparát, který byl původně zamýšlen pro boj s ebolou, se ukázal být účinný proti koronavirům způsobujícím nemoci SARS a MERS.

WHO zároveň vyvrací mýty o tom, že jsou proti koronaviru účinná antibiotika. Ta fungují pouze proti bakteriím. Podle zdravotníků se sice může stát, že je člověk hospitalizovaný s 2019-nCoV léčen antibiotiky – stává se tak ale v případech, kdy se u pacienta kromě koronaviru objevuje i nějaká bakteriální infekce.

Odborníci také varují před řadou alternativních „zaručených“ léčebných rad, které se začaly šířit na internetu. Některé mohou být dokonce nebezpečné. Patří mezi ně například snaha léčit koronavirus homeopatií nebo bělicími prostředky. WHO na základě šířících se dezinformací také explicitně vysvětlila, že proti koronaviru nepomáhá ani konzumace česneku, byť obsahuje řadu tělu prospěšných látek.

Koronaviry nejsou pro lidstvo žádnou novinkou. Mohou způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže a teploty. Ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).

První případy SARS se objevily v listopadu 2002. Nákaza se ve velkém šířila přibližně půl roku a do června 2003 jí podlehlo 774 lidí, 8 096 bylo nakaženo. Úmrtnost tady dosáhla přibližně 10 procent.

MERS zdravotníci poprvé diagnostikovali na podzim 2012 u lidí, kteří přicestovali z Arabského poloostrova. První vlna nákazy proběhla na jaře 2013, druhá potom na jaře 2014. Celkem onemocnělo 1 493 lidí a 527 zemřelo. Úmrtnost se tedy pohybuje okolo 35 procent.

Nový typ koronaviru se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej. Do 11. února 2020 zemřelo přes 1000 lidí a více než 40 tisíc je nakažených. Odborníci upozorňují, že ohledně nového koronaviru ještě stále nemají dostatek informací. Už nyní je evidentní, že je nakažlivější než SARS či MERS. Úmrtnost se ale zatím pohybuje pouze okolo dvou procent.

Roušky jsou prospěšné zejména k tomu, aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou. Běžné papírové roušky pak chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční, než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj. Na webu na to upozornilo ministerstvo zdravotnictví.

Podle lékárnické komory by lidé měli především vnímat rozdíl mezi rouškou a respirátorem, který obsahuje speciální a vyměnitelný filtr. Zdravého jedince rouška před infekcí koronavirem neochrání, k tomu je nutný respirátor s třídou FFP3. Více v dřívějším článku Seznam Zpráv.

Koronavirus šířící se z Wu-chanu je zcela novým virem, proti kterému zatím nebyla vyvinuta žádná vakcína. Její vývoj ale probíhá, a to i s podporou WHO. Jiné druhy očkování proti novému koronaviru tělo neochrání, ani tak ale nejsou zbytečné. Seznam Zprávy se i tomuto tématu věnovaly.

Podle WHO mohou být koronavirem infikováni lidé všech věkových kategorií. Starší lidé a ti, kteří už mají jakékoliv chronické potíže – astma, diabetes, srdeční choroby, jsou ale více náchylnější k těžšímu průběhu nemoci. Také mezi oběťmi nákazy jsou zejména starší ročníky. Známé jsou ale i případy mladších lidí, kteří viru podlehli. Je mezi nimi 34letý čínský lékař Li Wen-liang, který patřil mezi první, kdo před koronavirem varovali.