Odborníci varují před novou nemocí od klíšťat a popisují příznaky

Klíšťová sezona letos již pomalu začíná. Jakmile se teplota stabilně drží nad 5 °C, začínají se klíšťata probouzet ze zimního utlumení a hledají svého potenciálního nositele. Největší česká laboratoř na analýzu infekčnosti klíšťat nyní varuje před novým typem nebezpečné boreliózy.

Nová nemoc, kterou způsobuje bakterie Borrelia miyamotoi, je podobná návratné horečce. „Na rozdíl od lymeské boreliózy, kterou způsobují jiné druhy borrelií, se projevuje již 2.–9. den po přisátí klíštěte bolestmi hlavy a horečkou, která se může opakovaně vracet. Žádný typický flek se při ní netvoří,“ vyjmenovává příznaky onemocnění vedoucí laboratoře Protean Miroslava Burýšková s tím, že se mohou také přidat bolesti kloubů, slabost či poruchy spánku.

Nemoc se do těla lidí dostává rychleji. „K přenosu této bakterie z klíštěte na hostitele stačí kratší doba sání než u ostatních druhů borrelií,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Burýšková. Běžné vyšetření na lymeskou boreliózu navíc původce nového onemocnění nezachytí. „Borrelia miyamotoi může být zodpovědná za soubor příznaků, které u lidí přetrvávají roky po přisátí klíštěte,“ říká odbornice.

Podle Burýškové pracovníky laboratoře při podrobné analýze překvapilo, že nová bakterie se nacházela u téměř pětiny (18 %) zkoumaných klíšťat, u kterých se objevily pozitivní testy na borrelii. Výskyt u celkového počtu všech klíšťat pak byl 1,7 procenta.

Z analýzy více než 18 tisíc klíšťat, která laboratoř Protean vyšetřila za posledních 16 let, vyplývá, že přenašečem závažné nemoci jsou tři klíšťata z deseti. 12,1 procenta klíšťat nakažených nejčastější nemocí boreliózou je krom toho nositeli ještě dalšího choroboplodného zárodku.

Chorobami, které přenášejí klíšťata, onemocnělo v roce 2022 více lidí než v roce předchozím. Počet pacientů nakažených lymeskou boreliózou byl o čtvrtinu vyšší, klíšťová encefalitida vzrostla o téměř pětinu. Podle dat Státního zdravotního ústavu však čísla nevybočují z průměru posledních let – v roce 2021 je ovlivnila pandemie covidu.

Nejvyšší poměr klíšťat nakažených lymeskou boreliózou byl za posledních 16 let na Přerovsku. Klíšťovou encefalitidou jsou nakaženi paraziti převážně na Mostecku a Sokolovsku, kde onemocnění mělo více než sedm procent klíšťat zakousnutých do lidí a prozkoumaných laboratoří Protean.

Nakaženost klíšťat dalšími nemocemi si můžete prohlédnout překliknutím šipky v dolní části grafu.

Výskyt klíšťat výrazně ovlivňuje počasí. „Vyhovuje jim teplé a vlhké počasí. Pokud je tedy krátká a mírná zima, nedojde k vymrznutí klíšťat a s časně nastupujícím jarním počasím začnou být aktivní. V horkém a suchém létě aktivita klíšťat výrazně klesá,“ říká Miroslava Burýšková.

S krátkou a mírnou zimou a teplým jarem se proto dá očekávat větší výskyt tohoto parazita. „S teplejším počasím se prodlužuje doba aktivity klíšťat, neboť se zkracuje počet dní, kdy klíšťata přezimují,“ doplňuje Burýšková.

Aktivitu klíšťat dlouhodobě pozoruje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), které denně vydává indexy nebezpečí. Aktivita parazitů však v následujících dnech díky studenějšímu počasí stále zůstává mírná.

Největší riziko z nemocí přenášených klíšťaty hrozí, pokud nejsou včas odhaleny. Nejznámější onemocnění, lymeská borelióza a klíšťová encefalitida, mohou způsobit zánět mozkových blan, pokud se neodhalí v první fázi nemoci.

Podle Burýškové je nejnebezpečnější nemocí právě lymeská borelióza – i kvůli svému nejčastějšímu výskytu. „Pokud se neprojeví první stadium, tedy typický flek, a nemoc je zjištěna později a pozdě zaléčena, může přejít do druhého a třetího stadia, kdy je již velmi obtížně léčitelná a může člověka trápit doživotně. Obzvláště u neuroboreliózy bývají následky velmi závažné,“ říká vedoucí laboratoře. Při včasném zjištění se však dá léčit antibiotiky.

Odborníci ale varují před klíšťovou encefalitidou, která se sice vyskytuje méně, následky však mohou být fatální. Proti této nemoci navíc neexistují žádné léky, jedinou možnou ochranou je očkování.

„Česko má jeden z nejvyšších výskytů encefalitidy v Evropě, růst zájmu o očkování je proto nakročení správným směrem. Jde o jedinou účinnou prevenci choroby, která může mít pro pacienta až fatální následky. I z hlediska zdravotního systému pak takové řešení dává smysl, cena vakcín je vždy násobně nižší než úhrada případné léčby,“ uvedl Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Jeho slova o vysokém výskytu potvrzují i data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), z nichž vyplývá, že v roce 2020 mělo Česko čtvrtý nejvyšší podíl pacientů na 100 tisíc obyvatel, hůře na tom byly jen Litva, Lotyšsko a Slovensko.

Z celé Evropské unie má ale Česko dlouhodobě nejvyšší celkový počet pacientů nakažených klíšťovou encefalitidou za rok. V roce 2020 bylo v EU zaznamenáno 3734 případů, více než pětina z nich byla v České republice (849 nakažených).

Podle Burýškové je však možné, že čísla v Česku jsou ovlivněna nepřesnou diagnostikou, jelikož v České republice je zastoupení klíšťat pozitivních na virus encefalitidy dvouprocentní. „Meningoencefalitidu mohou způsobovat různé viry i bakterie a běžná vyšetření rozlišují hlavně, zda jde o virovou, či bakteriální infekci, pro správnou volbu léčby, ale běžně již ne konkrétní druhy,“ uvedla vedoucí laboratoře.

Riziko vážného průběhu nemoci z klíšťat je přesto vysoké. „U klíšťové encefalitidy je jedinou prevencí očkování bezpečnou a účinnou vakcínou. Očkování zabrání onemocnění, které může probíhat závažně s komplikacemi a následky,“ připomíná důležitost očkování pro Seznam Zprávy Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

I přes naléhání odborníků je však podle Kynčla proočkovanost v Česku velmi nízká, jak ukazuje průzkum mezinárodní společnosti Ipsos. „V ČR je plně očkováno přibližně 10 procent populace a částečně očkováno přibližně 23 procent populace,“ uvádí Kynčl data z průzkumu.

Zájem o vakcínu vzrostl minulý rok díky novele zákona, která zajišťuje očkování zdarma pro lidi nad 50 let. „Téměř 155 tisíc pojištěnců VZP starších 50 let se loni nechalo očkovat proti klíšťové encefalitidě. Je to trojnásobně vyšší číslo, než kolik klientů této věkové kategorie žádalo o příspěvek na očkování proti encefalitidě o rok dříve,“ uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Slev na očkování však mohou využít i mladší lidé. Například klienti OZP mohou čerpat univerzální příspěvek na očkování z fondu prevence až do výše 1000 korun. VZP podporuje u očkování proti encefalitidě dospělé klienty 500 korunami, děti 700 korunami. OZP tak loni přispěla zákazníkům přes 42 milionů, VZP téměř 45 milionů korun na toto očkování.

Státní zdravotní ústav se domnívá, že očkováním by mělo být zdarma i pro další lidi. „Z našeho odborného pohledu bychom případné rozšíření věkových skupin podporovali, a to zejména vzhledem k závažnosti nemoci a zvyšujícímu se počtu případů onemocnění ve všech věkových skupinách s nákazou na našem území,“ uvedl Kynčl.

Základní očkování se skládá ze tří dávek, jedna stojí 900 korun. Standardně následuje druhá dávka vakcíny po 1 až 3 měsících od podání dávky první, třetí s odstupem 5 až 12 měsíců po dávce druhé. Ochrana trvá 3 až 5 let, poté je většinou nutné přeočkování. S očkováním se doporučuje začít v chladných měsících, když klíšťata ještě nejsou aktivní. V pozdějším jaru se však dá přistoupit ke zrychlenému schématu.