Článek
V průběhu šesti let se 200 tisíc lidí dokázalo vymanit z exekucí. Od roku 2017, kdy v exekuci bylo 863 tisíc lidí, počet klesl na 646 tisíc na konci roku 2023. Jenže to je jen první část zprávy. Ta druhá říká, že v oblastech severozápadních Čech a severu Moravy a Slezska je exekucemi zasažena každá třetí rodina. A bez větších šancí na zlepšení.
Na první pohled je vidět, že nejtíživěji exekuce opět dopadají na lidi z oblastí, kde je celkově horší kvalita života. Následující podrobná mapa zachycuje všechny obce ČR podle míry obyvatel s pěti a více exekucemi.
Celkově na úrovni ČR platí, že se situace zlepšila. „Série legislativních změn za posledních osm let přispěla velkou měrou ke kultivaci prostředí vymáhání dluhů,“ říká pro Seznam Zprávy Radek Hábl, zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení a autor Mapy exekucí.
Lidé do dluhů znovu spadnou? Praxe ukazuje, že nikoli
Při pohledu na data se rovněž ukazuje, že prognózy o tom, že by se lidé znovu zadlužovali, se vůbec nenaplňují. „Změny v zákonech vedly k tomu, že 200 tisíc lidí je volných a valnou většinou už se znovu nezadlužují,“ říká Radek Hábl. „Znovu do exekuce spadla jen minimální část, zhruba tři procenta lidí, fakticky spíš méně.“
Podmínky, za kterých se dluhy exekučně vymáhají, se v poslední době opět měnily: nezabavitelná částka je nově nižší a už se do ní nebudou započítávat manželé.
Hrozí, že bude ještě hůř
Aktuálně je ve hře nový návrh exekutorů, který by mohl mít velký dopad na lidi s dluhy. Tento návrh zavádí tzv. fixní srážku z příjmu, což znamená, že exekutoři by mohli strhávat peníze i lidem s nízkými příjmy, včetně důchodců. Tato pevná částka by byla 1890 korun měsíčně bez ohledu na to, kolik dlužník vydělá.
„Jde o nejasociálnější změnu za téměř 20 let. Pokud exekutorský návrh vláda schválí, zařadí se po bok Pavla Němce, kvůli kterému v Česku eskaloval problém s exekucemi,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni. „Nedovolme, abychom primárně kvůli ekonomickým zájmům exekutorů připravili daňové poplatníky o peníze z legální práce dlužníků,“ kritizuje exekutorský návrh Pavla Aschermannová z Rubikon Centra.
Další problém je, když exekutoři lidem sice zastaví marné exekuce, ale hned je zase zahájí kvůli odměnám pro sebe.
Exekutorská komora existenci této praxe odmítá: „Toto tvrzení je hoaxem, který se často objevuje v mediálním prostředí. Exekutoři konají plně v souladu se zákonem a ten uvádí, že exekutorovi nárok na náklady exekuce při zastavení marné exekuce zaniká!“ reagovala Exekutorská komora.
Jenže hrozba, že by mohly vzniknout nové exekuce kvůli odměnám exekutorů, se přitom objevuje přímo v důvodové zprávě k novele zákona. Její tvůrci zároveň upozornili na možnost, že marné exekuce budou sice zastaveny, ale exekutoři vytvoří proti dlužníkům nové exekuční tituly pro náklady exekuce. Celková částka, kterou by mohli být tito dlužníci nově zatíženi, by mohla představovat až 15 miliard korun, stojí v důvodové zprávě.
Čekalo se na miliardu pro exekutory
Po sérii akcí, jako bylo Milostivé léto a jako je zastavování bagatelních exekucí na zanedbatelné částky a naposledy také marných exekucí, kdy se za posledních šest let nepodařilo nic vymoci, jsou počty exekvovaných lidí stále značně vysoké.
Data však nejsou konečná, poslední dvě akce – zastavování bezvýsledných exekucí – by se do nich ještě měly propsat později. Exekutoři totiž většinou začali s tímto zastavováním o více než půl roku později.
Měli ho původně provádět bez nároku na odměnu s tím, že marné exekuce vyžadují jen minimální administrativní zátěž, neboť jde zpravidla o dlužníky, kteří jsou zcela nemajetní nebo zatížení dalšími exekucemi.
Kvůli exekucím rodičů trpí i děti
Výzkumníci z organizace PAQ Research zjistili, že exekuce mají vliv na vzdělávací neúspěšnost dětí mnohem více než vyšší nezaměstnanost, nebo naopak nižší vzdělání rodičů. Školní úspěchy dětí ohrožuje zejména to, když jsou rodiče v exekucích nebo v bytové nouzi.
Oproti většině Evropy školní výsledky českých dětí hodně závisí na tom, z jaké rodiny a z jakého regionu pocházejí. A mezi různými kouty země panují hluboké nerovnosti.
„Děti kvůli exekucím rodičů či nestabilnímu bydlení přicházejí o podmínky ke studiu, podporu rodin i aspirace. Sociální problémy se netýkají jen nejvíc znevýhodněných krajů, koncentrují se mikroregionálně. Na řadě míst proto vedle sebe existují naprosto odlišné vzdělávací světy,“ píší ve zprávě autoři studie.
„Velké rozdíly vidíme v propadání a nedokončování ZŠ či míře znalostí a kompetencí dětí. Samotné školy rovné šance zaručit nemohou,“ doplňuje studie.
Dluhy se mají platit – ale kolikrát?
Co se fakticky stane s dluhem, spadne-li člověk do exekuce, popisujeme na modelovém příkladu dluhu ve výši 100 tisíc korun: Klient onemocněl a kvůli výpadku příjmů nebyl schopen platit nájem po dobu sedmi měsíců. Majitel nepřistoupil na jeho splátkový kalendář, protože mu vadila nízká navržená měsíční splátka, a věc předal exekutorovi.
Jak se vyvíjelo splácení stotisícového dluhu během 13 let (2009–2022), se můžete dočíst v následujícím článku. Dlužník již splatil 780 tisíc korun a stále mu zbývá uhradit více než 600 tisíc korun. Dluh se tak stal prakticky nesplatitelným. Z propočtů pak vychází, že dlužník musí splácet dalších deset let až do roku 2032.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili vyjádření Exekutorské komory ohledně účelového zastavování marných exekucí a navazující detaily, že na tuto obavu upozorňují samotní tvůrci novely zákona v důvodové zprávě k návrhu úpravy legislativy.
