Nejlepší investoři se podceňují. Další Češi si věří, ale nerozumí tomu

Nerozumí tomu, ale věří si. Běžný jev pozorovatelný napříč odvětvími ukázal i nový průzkum investiční gramotnosti platformy Portu. Deklarované sebevědomí v investování totiž příliš neodpovídá reálným znalostem.

Nejlepších výsledků v investiční gramotnosti dosáhli dotazovaní, kteří se označili na škále zkušeností druhou nejhorší možnou variantou. Naopak respondenti, kteří se hodnotili jako velmi zkušení, měli v dotazníku druhý nejhorší výsledek.

„Vidíme zde paradox, který už byl odkrytý v první vlně měření. Ti, kteří se považují za velmi zkušené a znalé investory, zpravidla jsou to mladí, tak dosahují podprůměrných výsledků,“ poznamenává k průzkumu Martin Luňáček, výkonný ředitel investiční platformy Portu, která za projektem stojí a plánuje vývoj dlouhodobě sledovat.

Celkově dosáhl Index investiční gramotnosti letos v květnu na 101 bodů. Ve srovnání s předchozím průzkumem v loňském říjnu tak vzrostl o jeden bod. Za nárůstem stojí podle autorů lepší informovanost žen a mladších věkových skupin.

Přesto index ukazuje výrazné rozdíly mezi znalostmi žen a mužů v oblasti investování. Zatímco u mužů odpovídá index téměř 120 bodům, výsledek žen se pohybuje na 82 bodech.

Muži se podle průzkumu cítí v investování výrazně zkušenější než ženy. Přibližně třetina z nich se označila za spíše či relativně hodně zkušeného investora, zatímco na stejnou otázku odpovědělo kladně jen polovina z dotazovaných žen.

Za zcela nebo spíše nezkušené v oblasti investování se vnímá výrazná většina žen, mužů pak dvě třetiny. Naopak hluboké zkušenosti přiznává pouze malé procento dotazovaných bez ohledu na pohlaví.

Podle průzkumu se ženy lépe orientují v obecnějších otázkách, které se s investováním pojí, ale v komplexnějších tématech mají znalosti nižší (viz graf níže).

„Investiční gramotnost žen je sice nižší, nicméně z dat vyplývá, že se ženy rychleji zlepšují – meziroční zvýšení Indexu investiční gramotnosti táhly právě ženy a mladí,“ komentuje pro Seznam Zprávy výsledky průzkumu Anna Kortusová, finanční analytička investiční platformy Portu.

„Mezi hlavní překážky u žen patří nižší sebevědomí. Odrazuje je na první pohled domnělá složitost investičního světa, obecně je oblast peněz a investic vnímána spíše jako ‚pánský klub‘,“ dodává Kortusová.

Zájem žen o investování se však podle ní zvyšuje. „Na začátku Portu v roce 2018 tvořily ženy jen pár procent ze všech uživatelů, nyní je to zhruba třetina,“ popisuje zkušenosti z praxe. Podle nedávného průzkumu další investiční platformy Fondee se investování věnuje 27 procent žen.

Lepší výsledky v indexu mají také starší respondenti. Ve srovnání s předchozím průzkumem z loňského října ale více vzrostla investiční gramotnost u mladších ročníků.

„U mladých lidí, hlavně v kategorii 27 až 35 let, je posun vůbec největší napříč celou populací,“ poznamenává k výsledkům Luňáček.

„Lze to dobře vysvětlit současnou situací, která může být tíživá z hlediska inflace, rostoucích nákladů na život. Na mladou generaci lidí, kteří jsou po škole, často mají první, druhé zaměstnání a nemají tak rozsáhlé rezervy, tak na ně tato situace dopadá. Pro ně je to aktuální téma, musí se o něm více vzdělávat, hledají si informace,“ vysvětluje, proč se v hodnocení zlepšila právě tato věková skupina.

I přes nárůst od posledního průzkumu je mezi mladými informovanost nejnižší. „Spojili jsme se s Kovym (youtuberem Karlem Kovářem, pozn. red.), který téma investic dostává k mladým. Právě mladí jsou důležitá skupina, protože jejich investiční gramotnost je i podle indexu nízká. Snažíme se s nimi komunikovat přímo na vysokých školách, kde pořádáme přednášky o základech investování,“ vysvětluje Kortusová kroky ke zvyšování investiční gramotnosti.

Podle Kortusové se ale obecně informovanost v oblasti investování vyvíjí, přispěla k tomu i pandemie a současná inflace. „Během pandemie investice zaznamenaly boom. Staly se trendy tématem na sociálních sítích a lidé trávící čas doma si začali zjišťovat také jiné možnosti, jak peníze investovat, třeba mimo klasické podílové fondy,“ popisuje.

„Viděli jsme to i my v Portu na rychle vzrůstajícím počtu uživatelů. Nyní investicím nahrává téma inflace, které média hojně diskutují, a lidé hledají způsoby, jak před ní své peníze ochránit,“ dodává Kortusová k aktuální situaci.

Průzkum také ukázal, že téměř 80 procent dotazovaných rozumí pojmu inflace a 74 procent chápe rozdíl mezi spořením a investováním. Necelých 60 procent pak ví, proč je důležitá diverzifikace investic, tedy rozložení investic do různých produktů.

„Osm z deseti Čechů chápe, co inflace je, nicméně problém je trochu v tom, jak na ni dokážou reagovat, málokdo totiž koná. Ukazuje se, že jen polovina nebo méně než polovina lidí dokáže své prostředky nějak efektivně chránit proti inflaci a nemít je pouze na běžném nebo spořicím účtu,“ poznamenává k výsledkům Luňáček.

„Polovina Čechů se orientuje při výběru investice na minulé výnosy a bere je jako jakousi záruku výnosů budoucích. Vnímám to jako velký problém zvláště s ohledem na to, že hlavně mladí se orientují na historické výnosy,“ dodává.

Posouvat mezi otázkami lze pomocí šipek.