Vztah mladých Čechů k drogám se mění, až na alkohol

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Svět nelegálních drog se mění. Pod vládou extremistického hnutí Tálibán si Afghánistán může přidat k pověsti nejvýznamnějšího světového exportéra opia i pověst významného producenta metamfetaminu, v Česku známého spíše pod názvem pervitin. Upozorňuje na to zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Mimochodem, počet uživatelů drog podle ní celosvětově stoupl o necelou čtvrtinu za deset let.

Asijská země ale není jediná, kde je pervitin na vzestupu. Podle OSN roste výskyt těchto drog i na Ukrajině a v jejím okolí. UNODC se proto obává, že výroba a pašování syntetických látek by se v důsledku ruské invaze mohly v napadené zemi zvyšovat.

A jednou z cílových destinací pašeráků jak z Ukrajiny, tak z Afghánistánu by mohla být Česká republika. Metamfetamin je přitom podle výroční zprávy české Národní protidrogové centrály za rok 2022 spolu s marihuanou nejčastěji zneužívanou psychotropní látkou v zemi.

Výsledky poslední analýzy odpadních vod za rok 2022, kterou vypracovalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), to potvrzují. Praha jednoznačně „zvítězila“ mezi dalšími hlavními městy v koncentraci pervitinu v odpadních vodách při přepočtu na obyvatele. Na tisíc obyvatel a den měla 3,7krát vyšší hodnoty než druhá Riga – 629 miligramů. Paradoxně přitom nedrží české prvenství – to patří Ostravě s 914 miligramy.

Policii se sice daří zajišťovat stále větší množství metamfetaminu i varen, její práce je ale nekonečná. „Výroba syntetických drog je levná, snadná a rychlá,“ píše se ve výroční zprávě UNODC. Úřadům komplikuje práci například to, že na rozdíl od kokainu nebo heroinu není jejich výroba vázaná na růstové cykly nebo konkrétní oblasti. Produkce může probíhat prakticky kdykoliv a kdekoliv.

Na Českou republiku má i v této oblasti dopad ruská invaze. Kromě již zmíněného importu stojí před novou výzvou také adiktologické služby. „Situace v oblasti užívání drog na Ukrajině je odlišná od situace v Česku – primární drogou lidí užívajících drogy rizikově na Ukrajině, užívanou především injekčně, jsou opiáty/opioidy. Na rozdíl od České republiky, kde je primární drogou pervitin,“ vysvětlila Seznam Zprávám vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

„Z průzkumu realizovaného na přelomu dubna a května 2022 mezi adiktologickými službami zaměřeného na problematiku závislostního chování u lidí, kteří opustili Ukrajinu v důsledku válečného stavu, se ukázalo, že přibližně deset procent adiktologických služeb v Česku zaznamenalo zájem o služby ze strany uživatelů nelegálních drog, alkoholu nebo psychoaktivních léků z Ukrajiny.“ Podle odbornice šlo zejména o ambulantní programy a programy poskytující substituční léčbu.

Celosvětově se ale největší oblibě těší jiná droga – za rok 2020 tvořila rekordní téměř dva tisíce tun produkce kokainu. I kvůli tomu je tak psychotropní látka čím dál levnější a dostupnější. „V České republice se zvyšuje poptávka po kokainu, přičemž jeden z faktorů vyšší oblíbenosti může být vzrůstající kupní síla obyvatelstva,“ píše ve své zprávě Policie ČR s tím, že užívání drogy se soustředí zejména do tanečních a nočních klubů a barů ve větších městech.

Jen za loňský rok policisté zajistili rekordní množství této drogy, téměř desetinásobek oproti roku 2021.

V odpadních vodách hlavních měst v „disciplíně“ kokain skončila Praha v roce 2022 na sedmém místě se zhruba 513 miligramy na 1000 lidí a den, o rok dříve to bylo 239 miligramů. První Amsterdam měl loni 1142 miligramů.

Pokud ale jde o klasické drogy, zdá se, že u mladší generace ztrácejí svou popularitu. „Z výsledků studií realizovaných v roce 2021 je patrný mírný pokles prevalence aktuálního užívání mezi mladými dospělými u extáze, pervitinu nebo amfetaminů, ale i kokainu a halucinogenních hub,“ říká Chomynová.

A nejde o jediný pomyslný ústup mladých od neřestí. Z dat vyplývá, že u nich poměrně rychle klesá atraktivita kouření. Denních kuřáků mezi středoškoláky opadla více než polovina, stejně tak silných kuřáků.

„Podíl kuřáků mezi mladistvými dlouhodobě klesá. V roce 2019 podle studie ESPAD denně kouřilo deset procent 16letých studentů a studentek, což je třikrát méně než na konci 90. let,“ popisuje Chomynová. „Pokles kouření klasických cigaret mezi dospívajícími potvrzují i studie prováděné v roce 2021.“

Denní kouření sice klesá i u dospělé populace, zdaleka však ne tak vysokým tempem. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti je 16–18 tisíc úmrtí ročně způsobeno kouřením tabáku.

To ale neznamená, že by mladší generaci nikotin nezajímal. „Nárůst míry užívání alternativních tabákových a nikotinových výrobků mezi dospívajícími a mladými dospělými do určité míry vyrovnává pokles míry užívání klasických cigaret a tabákových výrobků,“ vysvětluje expertka.

„V posledních letech pozorujeme rostoucí oblibu alternativních výrobků, především tzv. elektronických cigaret (či vaporizérů), zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků, a to zejména mezi mladými dospělými,“ říká Chomynová.

Z dat vyplývá, že zkušenost s elektrickými cigaretami má 60,4 procenta studentů. Více než s klasickými cigaretami. Naopak v posledních 30 dnech kouřilo klasické cigarety oproti elektronickým více studentů. „Mezi respondenty, kteří užili e-cigarety někdy v životě, bylo v okamžiku, kdy je zkusili poprvé, 8,8 procenta pravidelných kuřáků cigaret, 35,9 procenta příležitostných kuřáků a 55,3 procenta nekuřáků,“ doplňuje Chomynová.

Mezi trendy se pak objevují i návykové látky donedávna prakticky neznámé. „V posledních letech se v rostoucí míře objevuje na trhu kratom a syntetický kanabinoid HHC,“ říká odbornice. „Významnou roli hraje jejich prodej v online prostředí nebo prostřednictvím prodejních automatů. Omezení jejich dostupnosti je aktuálně předmětem diskuze odborné veřejnosti a navrhovaných legislativních změn.“

Pak je tu ještě jedna droga – alkohol. Tato – ač legální – návyková látka je podle Chomynové velký problém. „Míra pití alkoholu v české populaci je vysoká. Spotřeba alkoholu dlouhodobě odpovídá deseti litrům čistého alkoholu na osobu ročně,“ připomíná expertka. „Denně pije alkohol téměř deset procent dospělé populace a podíl denních konzumentů je dlouhodobě stabilní. Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvádí 12 procent populace.“ Statistiky významně zvyšují muži. Denně nebo téměř denně jich pije více než trojnásobek oproti ženám.

A i když je pokles znatelný také u středoškoláků, podíl konzumentů alkoholu je mezi nimi stále výrazně vyšší než ve zbytku dospělé populace.

Právě alkohol podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti zabije šest až sedm tisíc obyvatel Česka ročně.