Nechci být prezidentem. Jak kandidáti v průběhu času měnili názory

„Nikdy nebudu kandidovat na prezidenta,“ napsal v roce 2014 na twitter poslanec Andrej Babiš. Že se o post hlavy státu nebude ucházet, říkal v minulosti i generál ve výslužbě Petr Pavel. Seznam Zprávy ověřily některé názory prezidentských kandidátů, jež se v průběhu času měnily. Například bývalý premiér změnil i postoj ke zrušení Senátu či nadstandardnímu zdravotnictví.

Andrej Babiš (ANO) odmítal kandidaturu na prezidenta několik let. Již v listopadu roku 2014 na svém twitteru zveřejnil, že nikdy na prezidenta kandidovat nebude, protože by ho taková práce nebavila.

V roce 2014 rozhodně odmítl možnou kandidaturu i v rozhovoru pro Právo. „Kompetence hlavy státu jsou omezené, prezident píše knihy a hlavně dělá politiku – všude mluví a ke všemu se vyjadřuje. Jediné, co by mě na té práci lákalo, by bylo chodit mezi lidi, to mám vždycky rád,“ uvedl Babiš.

Proti možné kandidatuře se současný kandidát ohradil i o pět let později. „Ježiš marja, proč bych kandidoval na prezidenta. Jsem manažer. Na prezidenta už máme tolik kandidátů. Nechci to nějak dál rozvádět,“ řekl Babiš v roce 2019 v rozhovoru pro Novinky.

Na konci roku 2021 Babiš připustil, že by kandidovat mohl. „Tak mě snad napadlo, že kdyby lidé začali sbírat ty petiční archy a posbírali by dost podpisů. Ale nechci předjímat, teď to fakt není téma,“ řekl v odpovědi na svém facebooku Babiš, který nakonec kandiduje za podpory poslanců svého parlamentního klubu.

Svůj boj o Hrad oznámil 30. října 2022 v televizi Nova. „Dlouho jsem přemýšlel, jestli mám kandidovat, nebo počkat a svést další souboj se současnou vládou o post premiéra. Ale to, co se v dnešní době děje, to, jak česká vláda velmi málo pomáhá lidem v naší zemi, pro mě znamená, že se musím pokusit stát se prezidentem,“ sdělil bývalý premiér na tiskové konferenci den poté.

Kandidatuře na hlavu státu se v minulosti bránil i Petr Pavel. „Kdybyste měl možnost podívat se na seznam mých dětských i pozdějších přání a na odpovědi na otázku, čím bys chtěl být, tak byste tam nikde nenašel slovo prezident. Já jsem nikdy takovou ambici neměl a nikdy jsem ani o něčem podobném neuvažoval,“ uvedl Pavel v rozhovoru společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz.

„Líbí se mi staré české přísloví ‚ševče, drž se svého kopyta‘. Tím mým je obrana a mezinárodní vztahy v oblasti bezpečnosti, ne politika,“ dodal Pavel v rozhovoru v roce 2016.

Pavlova možná kandidatura se začala výrazněji probírat před minulou prezidentskou volbou, kdy generál v záloze čelil otázce, zda bude kandidovat, v několika rozhovorech. „Já jsem to považoval spíš za frustraci z toho, že možná nebyl dostatek osobností, které by byly modelem pro dalšího prezidenta. Takže se najednou vyrojilo mnoho jmen a někdo mezi ně zařadil i to moje. Já jsem si toho velice cenil, ale na druhou stranu jsem o tom nikdy vážně neuvažoval,“ uvedl Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi v roce 2018.

Pavel odmítl, že by se ucházel o Hrad, i v roce 2019 v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Smysl mé další činnosti vidím v tom, že se budu snažit přibližovat problematiku bezpečnosti a obrany širší veřejnosti. Budu rád, když budu moct přispět svým názorem. Ale rozhodně v nejbližší době nebudu směřovat do politického prostředí,“ řekl Pavel.

Názor upravil v listopadu téhož roku. „Může nastat situace, kdy budu kandidaturu na prezidenta brát jako službu státu,“ uvedl v rozhovoru pro Info.cz.

„Nemám ambice vstupovat právě teď do politiky, ale svůj postoj bych přehodnotil, pokud by u ostatních kandidátů na prezidenta reálně hrozilo, že by s jejich pomocí Česko mělo směřovat blíže k Rusku a Číně nebo by hrozila jeho proměna do podoby současného Maďarska. V takové zemi bych žít nechtěl a začal bych přemýšlet nad tím, co bych mohl a měl udělat,“ dodával s tím, že vidí politiky, kteří by toho byli schopni, ale které nechce jmenovat.

Kandidaturu Petr Pavel potvrdil v září 2022. Mluvil o ní však již několik měsíců předtím. „Nemohu spekulovat o tom, jaký by byl Babiš prezident. Nepřeji si to a to je také jeden z důvodů, proč budu kandidovat. Babiše za prezidenta bych si nepřál,“ sdělil v dubnu v rozhovoru pro CNN Prima News.

Postoje Andreje Babiše se změnily i v přístupu k Parlamentu. Po neúspěšných volbách do Senátu, kdy hnutí ANO získalo 3 senátorská křesla ze 14 možných, Babiš horní komoru Parlamentu ostře kritizoval. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta,“ řekl Babiš Právu v říjnu 2016.

O rok později Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím dokonce uvedl, že by Senát nejraději zcela zrušil. Předseda hnutí ANO napsal, že by některé pravomoci Senátu mohl převzít prezident, o změnách Ústavy nebo mezinárodních paktech by rozhodli lidé v referendu.

„Voliči o Senát nestojí. Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment. Jednokomorové parlamenty má většina evropských zemí, například celá Skandinávie. A k čemu to vede? Zákony se schvalují rychleji a hlavně jsou tam poslanci odpovědnější za to, jak rozhodnou. Proto jim lidi víc věří,“ uvedl ve své knize Babiš.

Ve středeční prezidentské debatě Novinek však bývalý premiér otočil. „Senát občas hraje dobrou roli,“ sdělil Babiš s tím, že horní komoru Parlamentu zrušit nejde.

Babiš později změnil i další názor uvedený ve zmíněné knize, vydané v roce 2017. Předseda hnutí ANO v knize prohlašoval, že by lidem umožnil, aby si dobrovolně připlatili za lepší péči prostřednictvím dobrovolné spoluúčasti či zdravotního pojištění.

„Každý by si vybral, které chce dát své peníze podle toho, co poskytuje. Pojišťovny pak totiž mohou nabízet třeba programy pro chronicky nemocné s možností bonifikace na základě jejich životního stylu. Nebo lepší péči o matky a děti. Programy na míru,“ píše ve své knize Babiš.

Svůj názor však zcela otočil v listopadu 2022 po výroku ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), který se vyjádřil na stranické programové konferenci, že by lidem rád umožnil nadstandardy ve zdravotnictví, které v Česku skončily v roce 2014. „Chtěl bych zákon vrátit do hry,“ uvedl ministr.

„Čtu teď úplně šílené názory o placeném zdravotnictví nebo nutnosti zavedení školného. Stát má samozřejmě dostatek prostředků k tomu, aby zdravotní péče i vzdělání zůstaly pro české občany dostupné pro všechny bez rozdílů a bezplatné,“ reagoval Babiš na svém twitteru na Válkův výrok, čímž se zcela odklonil od svých dřívějších názorů.

Českými médii v posledních dnech rezonoval Babišův výrok o napadení Polska. Během nedělní debaty v České televizi na dotaz moderátora, zda by mělo v případě napadení Polska či pobaltských států poslat Česko na pomoc vojáky, odpověděl kandidát, že ne.

„Já chci mír, nechci válku. V žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ odpověděl mimo jiné moderátorovi Babiš. Výrok později dementoval na svém twitteru. „Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ tweetoval ještě ten samý večer Babiš.