Článek
Jste šťastní? Pokud ne, měli byste být. Aspoň to tvrdí statistiky: Kdyby se pořadí nejspokojenějších zemí na světě vyhlašovalo jako sportovní událost, v první dvacítce by zaznělo: „Na osmnáctém místě se s necelými sedmi body z deseti umístila Česká republika.“
Svoji 18. pozici Česko obhájilo v konkurenci více než 130 států. Jsme šťastnější než Belgičané, Britové, Francouzi nebo Španělé. Vychází to z takzvaného „žebříčku štěstí“, který zpracovává OSN.
Pomyslný titul obhájilo Finsko, které skončilo první již pošesté v řadě, a to s poměrně výrazným náskokem před druhým Dánskem a třetím Islandem.
Nejvíce se situace zlepšuje v Litvě, která se od roku 2017 posunula o více než 30 míst a aktuálně skončila dvacátá. Poskočilo ale také například Slovensko, které si polepšilo z 35. na 29. místo.
Žebříček z druhé strany uzavírají Sierra Leone, Libanon a Afghánistán. Poslední zmíněná země je navíc jediná, která se nedostala přes hranici dvou bodů.
Podle výzkumníků rok 2022 ukázal zajímavý fenomén. „Dobročinnost vůči druhým, zejména pomoc cizím lidem, která v roce 2021 výrazně vzrostla, zůstala vysoká i v roce 2022,“ vypíchl pro CNN jeden z autorů zprávy John Helliwell. Celkově byla dobročinnost podle badatelů o čtvrtinu vyšší než v letech před pandemií.
„Letošní zpráva obsahuje mnoho zajímavých poznatků,“ upřesnila spoluautorka výzkumu Lara Aknin. „Jeden z nich ale považuji za obzvláště zajímavý a povzbudivý, a to ten, který se týká prosociálnosti. Již druhým rokem vidíme, že různé formy každodenní laskavosti, jako je pomoc cizímu člověku, přispívání na charitu a dobrovolnictví, jsou nad úrovní před pandemií. Ukázalo se, že projevy laskavosti vedou k většímu štěstí a jsou jeho důsledkem.“
Světový žebříček štěstí
Výzkum World Happiness Report se opírá o šest klíčových faktorů, které pomáhají vysvětlit rozdíly v míře štěstí podle toho, jak je vnímají sami lidé: sociální podpora, příjem, zdraví, svoboda, štědrost a absence korupce. Vlády tuto analýzu stále častěji využívají k orientaci strategií zaměřených na štěstí.
Data vycházejí z Gallupova světového průzkumu, během nějž respondenti hodnotí svůj současný život celkově (na škále od 0 – nejhorší možný do 10 – nejlepší možný). Výzkum dále pracuje s populačně reprezentativními národními průměry pro každý rok v každé zemi.
Žebříčky štěstí vycházejí z hodnocení života jako stabilnějšího měřítka kvality života lidí a jsou založeny na tříletém průměru, čímž se zvyšuje velikost vzorku (pro co nejpřesnější odhady).
První světový žebříček štěstí vyšel 1. dubna 2012.
Kdo by čekal, že po letech života s pandemií, následovaných největší válkou v Evropě od konce druhé světové, budou lidé na světě méně šťastní, byl by (ne)příjemně překvapen. „I během těchto obtížných let zůstaly pozitivní emoce dvakrát častější než negativní a pocity pozitivní sociální podpory dvakrát silnější než pocity osamělosti,“ upozornil John Helliwell.
Ukrajinci se nenechávají uvrhnout do deprese
Pocit štěstí se trochu překvapivě výrazně nezměnil ani na Ukrajině, která čelí invazi, ani v Rusku, které konflikt vytváří. „Navzdory utrpení a škodám, jaké Ukrajina zažívá, bylo posouzení kvality života loni lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym,“ upozorňují autoři výzkumu. V obou zemích pak v loňském roce stoupla důvěra ve vlastní vládu, na Ukrajině více než v Rusku.
Výzkumníci sledovali i souhlas Ukrajinců s kroky ruského vedení. Zatímco před anexí Krymu mu Ukrajinci dávali přes čtyři body z deseti, po zabrání poloostrova v roce 2014 začali Rusové od Ukrajinců dostávat okolo jednoho bodu. Poté, co ruská vojska překročila ukrajinské hranice, se toto hodnocení propadlo na nulu.
V žebříčku štěstí se však Rusko drží nad Ukrajinou. Zatímco Putinova země je na 70. místě, Ukrajina skončila 92. „Ničivý dopad války je zřejmý všem, a proto také zjišťujeme, že blahobyt na Ukrajině utrpěl skutečný zásah,“ komentuje výsledky jeden z badatelů, Jan-Emmanuel De Neve.
Jako důsledek poklesu blahobytu na Ukrajině přitom výzkumníci vidí například mimořádný nárůst pocitu sounáležitosti napříč Ukrajinou. „Jak zachycují údaje o pomoci cizím lidem a darech - ruská invaze vytvořila z Ukrajiny národ.“
