Článek
„Investujte a začněte vydělávat s největší českou společností,“ hlásá reklama objevující se stále častěji na Facebooku nebo YouTube a odkazující na skupinu ČEZ. Redaktoři Seznam Zpráv se dobrovolně nechali nachytat. Podvodníkům se ozvali a naoko poslali peníze.
Začíná to slibem velkého výdělku, ale každý, kdo naletí, přijde v průměru o neuvěřitelnou částku čtvrt milionu korun. Podle údajů České bankovní asociace (ČBA) prudce přibývá bankovních podvodů – jen za sedm měsíců letošního roku jich bylo čtyřikrát víc než za celý rok 2020.
A jsou stále úspěšnější. Okradením klienta končí podle odhadů ČBA a policie každý druhý (!) telefonát.
Redaktor Seznam Zpráv Petr Juna a youtuber Jiří Burýšek se rozhodli ukázat, jak podvodníci postupují. Následující řádky berte především jako varování. Podrobně popisují konkrétní pokus, přesněji dva pokusy, v nichž útočníci nabízejí redaktorům zhodnocení jejich peněz. Audionahrávky v článku jsou reálnými záznamy jejich rozhovoru s mužem, který je lákal k investici. Ve skutečnosti šlo o jediné: připravit je o peníze.
Jak kontakt s podvodníkem probíhal:
Za pomoci upraveného počítače, několika SIM karet, falešné identity i pomoci od České spořitelny a odborníků na kyberbezpečnost prošli redaktoři celým procesem, kvůli kterému končí s prázdným účtem tisíce Čechů ročně.
Juna a Burýšek prošli vstupním pohovorem. Později v dalším hovoru zaznamenali způsob, jakým se domnělí makléři snaží dostat do klientova online bankovnictví. Celý proces od prvního kontaktu k pokusu napíchnout se na internetové bankovnictví oběti trval přibližně týden.
V článku je popsána i konečná reakce podvodníka, když zjistil, že se mu nepovede přesvědčit redaktory k investici – a jeho odpověď na otázku, proč okrádá lidi.
Pokus byl konzultován s Českou spořitelnou (v níž měli redaktoři založený účet) a experty policie na počítačovou kriminalitu.
Redaktoři se přihlásili pod falešným jménem na serveru, který nabízel údajně extrémně výhodné investice ve spolupráci se společností ČEZ. Počkali na telefonát, jenž měl registraci potvrdit.
Telefonát skutečně přišel, a to překvapivě rychle – už po čtvrthodině.
Podvodník během něj popsal výhody projektu, který spočívá v investici s využitím kryptoměny. Stál o další detailní informace o redaktorech, svých potenciálních obětech. Ptal se například na věk a jejich zaměstnání – vyvolával dojem, že jde o klasického investičního poradce, jenž zjišťuje základní informace pro klientův investiční profil. Současně se ale pokoušel zjistit, kolik peněz mají redaktoři k dispozici.
Mimochodem, hned na začátku kontaktu s podvodníkem se nepotvrdila často tradovaná poučka. Žádný nápadný cizí přízvuk, útočník mluvil perfektně česky.
Během pohovoru se útočník například chlubil tím, že jeho častými klienty jsou i senioři. „Divil byste se, zabírají na to i lidi, kterým je sedmdesát,“ směje se muž na telefonu s tím, že jde především o čilejší seniory, kteří se snaží udržet krok s dobou.
Poté, co zjistil, že se jeho budoucí oběti zajímají o další podrobnosti investičního projektu, přišlo vysvětlení, jak účet na falešné platformě založit.
Platforma se na internetu snaží tvářit jako nabídka od společnosti ČEZ (která s ní nemá samozřejmě nic společného). Znalec pozná v detailech, že něco nesedí (například interpunkce v názvu firmy), ale laik se může nechat zmást.
V tu chvíli přichází první reálné ohrožení peněz klientů. Domnělý investiční makléř žádá potvrzení, že redaktoři zaplatili 5 500 korun jako první vstupní vklad, který – jak uvádí – hned začne vydělávat. „Potvrzení stačí poslat do mailu a já vám můžu vygenerovat účet,“ vysvětluje podvodník. Celý první telefonát trvá necelou čtvrthodinu.
Na tuto situaci jsou redaktoři připraveni.
Zasílají předem připravené a s bankou konzultované falešné potvrzení o platbě pěti a půl tisíce korun. Vzápětí dostávají přístup do platformy.
Na první pohled platforma vypadá k nerozeznání od těch, které se skutečně k investicím používají. Je na ní dokonce už zapsaná částka, kterou podvodníci mají dostat jako vstupní vklad, zmíněných 5 500 korun.
Ve skutečnosti jim ale – jak víme – žádné peníze neodejdou, což podvodník netuší.
A přichází druhý krok. Téměř vzápětí volá další domnělý investiční poradce. Redaktory se snaží vmanipulovat do toho, aby mu poskytli vzdálený přístup do jejich počítače. Na druhý pokus na tento návrh redaktoři přistupují.
Další past. Nebezpečnější než vstupní vklad s „pouhými“ pěti a půl tisíci. Poradce napojený na počítač klientů je vyzývá, aby se přihlásili do internetového bankovnictví. To je krok, který žádný skutečný bankéř ani poradce nikdy nedělá.
S výmluvou, že jsou na pracovním, nikoliv osobním počítači, redaktoři odmítají.
Kontrola po týdnu
Od prvního kontaktu s podvodníkem uplynul týden. Redaktoři kontrolují, co se stalo s jejich virtuálním vkladem 5 500 korun. Hodnota peněz podle údajů uváděných na platformě vzrostla.
Jak víme, žádné skutečné peníze podvodníkům neodešly. Přesto je dokázali zhodnotit. Jde hlavně o čas, který podvodníci potřebují. Maskovací trik se zhodnocením peněz jim má především pomoci k tomu, aby poškození klienti přišli co nejpozději na to, že byli okradeni.
Policisté, kteří se specializují na tyto typy podvodů, říkají, že mnoho lidí si vlastně celou dobu ani nevšimne, že se stali obětí trestného činu. Mnoho týdnů nebo měsíců žijí v přesvědčení, že se jejich investice – na rozdíl od naší je ta jejich se skutečnými penězi – opravdu zhodnocuje. „Domníváme se, že podvedených je opravdu obrovské množství, protože podvedený často investuje do platformy, které bezmezně věří,“ vysvětluje Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR.
Platforma podvodníků je velmi podobná těm skutečným.
Moment, kdy jim začne docházet, že něco nehraje, nastává až ve chvíli, kdy chtějí peníze vybrat.
I o to – výběr peněz – se redaktoři pokusili.
Výmluv, které podvodníci v takovéto situaci používají, je více. V našem případě útočník říká, že peníze nemůže převést, dokud platforma není propojená s bankovním účtem klienta. Tedy: opět se pokouší své oběti navést k tomu, aby mu daly přístup do jejich bankovního účtu. „Z platformy neodejde ani korunka, pokud se nespojíme s vaším účtem,“ říká na následující nahrávce.
Po patnáctiminutovém hovoru podvodníkovi evidentně dochází trpělivost.
Jeho pokusy dostat se do internetového bankovnictví jsou neúspěšné. Reaguje proto podrážděně, v jednu chvíli dokonce řekne redaktorovi „v tom jste úplně blbej“. Tlak na přihlášení do bankovnictví pod jeho dohledem se stupňuje tím víc, čím opatrnější redaktoři jsou.
Podvodník tak postupně ztrácí nervy. Důvod je prostý. Pokud by se mu skutečně podařilo k účtu dostat, mohl by ho snadno vykrást a kromě poslání všech peněz na svoje konto ho pak dále používat jako transferní při dalších podvodech. U redaktorů ale neuspěl. Naopak přišel o patnáct minut drahocenného času.
Popsaný pokus s údajnou investiční platformou ČEZ není zvolenými metodami nijak výjimečný nebo ojedinělý. Spíš naopak: je typický a návodný. Takhle to novodobí internetoví zloději dělají.
Ověřili jsme si to i v jiném případu. Další podvodník se tentokrát zaštiťoval značkou Škoda. Opět tvrzení, že jde o legitimní, prověřenou investici. Útočník dokonce tvrdí, že by „podvod poznal“ a že se klienti nemají čeho bát. Na rozdíl od podvodných inzerátů prý on slibuje reálné výnosy.
Tady už redaktoři odhalují svou identitu: přiznávají útočníkovi, kdo jsou. Při této konfrontaci útočník vše popírá. A začíná zmatkovat.
Osobní schůzku navrhuje po práci, kterou má údajně v Praze, zároveň však neví, kde konkrétně. Nejprve tvrdí, že kancelář má na Praze 5, pak uvádí adresu z Prahy 10. „Nevím, proč myslíte, že okrádám lidi,“ reaguje na odhalení toho, že redaktoři celý princip znají.
Dokola opakuje, že jde o skutečnou investici zaštítěnou českou automobilkou. Až do momentu, kdy novináři řeknou, že přímo se Škodou mluvili a ta žádný podobný projekt neprovozuje.
Tehdy podvodník okamžitě zavěsil.
Škoda i ČEZ o podvodech vědí dlouhodobě. „Vždy podnikáme relevantní kroky k tomu, abychom podvodné stránky co nejrychleji nahlásili a nejlépe zablokovali,“ popisuje postup pro Seznam Zprávy Simona Havlíková ze Škody. „V každém ze zjištěných případů spolupracujeme s Policií ČR a podáváme trestní oznámení na neznámého pachatele z důvodu podvodu a zneužití ochranných známek společnosti Škoda Auto.“
Podobně mluví i tisková mluvčí ČEZ Alice Horáková. „Podvodných reklam tohoto typu si jsme vědomi a aktivně spolupracujeme s policií i právníky na tom, abychom jejich negativní dopad co nejvíce omezili,“ uvedla pro redakci. „Důsledně všechny reklamy odkazující na falešné investiční příležitosti nahlašujeme provozovatelům sociálních sítí, na jejichž platformách se nejvíce šíří, a žádáme o jejich stažení či zablokování. V posledních týdnech se nám podařilo počet zobrazení těchto reklam radikálně snížit.“
Problém však neřeší jen tyto dvě značky. Na svých stránkách na zneužívání svého jména podvodníky upozorňuje také skupina Agrofert. Problém je i to, že podle Kapra jsou call centra, ze kterých hovory odchází, v cizině. Policie se tak neobejde bez mezinárodní spolupráce. „Objasňování těchto případů je velmi náročné a zdlouhavé. Ale není nemožné,“ uzavírá.
Připravujeme: V dalších dílech naší minisérie mapující bankovní podvody po internetu si budete moci poslechnout reálnou nahrávku podvodníka vydávajícího se za bankéře. Přineseme také rozhovory s policejním specialistou na tento typ podvodů a expertem na finanční gramotnost z České bankovní asociace.
