Češi ztrácí v délce života, mohou za to komunisti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Covid-19 vrátil naději dožití na úroveň o deset let zpátky. U žen v minulém roce klesnul na 80,5 let, u mužů na 74,1. Ještě před pandemií přitom byla o dva roky delší. Střední délka života totiž popisuje současný stav zdraví populace. V momentě, kdy stoupá úmrtnost, se naděje dožití zkracuje. Právě proto měla pandemie takový vliv.

V širším kontextu je ale tempo růstu vysoké. Před sto lety byla naděje dožití téměř o 30 let menší. Díky stoupající životní úrovni a snížené dětské úmrtnosti se věk dožití prodlužuje jako nikdy dříve.

V evropském srovnání Česko v současnosti zaostává. Třeba v polovině 30. let 20. století jsme přitom patřili podle serveru Global Stats ve střední délce života mezi světovou špičku. A třeba ještě v roce 1956 bylo Česko 13. nejlepší zemí celého světa (statistiky se vydávaly pro Česko, Slovensko i celé Československo).

„Díky výraznému snížení míry kojenecké úmrtnosti jsme se v padesátých až do začátku šedesátých let dostali docela na dobré pozice. Bavím se teď o Česku, nikoliv o celém Československu,“ říká pro Seznam Zprávy Jitka Rychtaříková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.

„V padesátých letech se tady zřídila střediska péče o matku a dítě, kam se chodilo na pravidelné kontroly. Porody se koncentrovaly do porodnic a hlavně se očkovalo. Československo byla první země, která očkovala proti dětské obrně,“ vysvětluje Rychtaříková, proč se naděje dožití takovým způsobem zlepšovala.

Od poloviny šedesátých let je to ale naopak.

Tehdejší východní blok nezachytil pokroky v medicíně tak, jako to dokázal Západ. A to včetně prevence.

„Měli jsme velkou úmrtnost v dospělém a starším věku na nemoci oběhového systému. Hodně lidí tady umíralo na infarkt myokardu a mozkovou mrtvici,“ říká demografka.

Mapa naděje dožití tak dodnes ve velké míře kopíruje bývalé rozdělení na východní a západní blok. Zatímco z postkomunistických zemích se lidé mohou průměrně dožít více než 80 let jen ve Slovinsku, v bývalém západním bloku to je všude.

K pomyslné osmdesátce se blíží také Estonsko a Česko. Ale třeba v Bulharsku, které je na tom v Evropě nejhůř, je naděje dožití jen 73,6 let. Na druhé straně Norové průměrně žijí o deset let déle. Pro srovnání, Norsko bylo v roce 1964 na stejných hodnotách, jako je dnes Bulharsko.

„Od konce osmdesátých let dvacátého století se naděje dožití prodlužovala. A to jak naše, tak i v západních zemích. Ten vývoj byl ale paralelní, naše pozice se moc nezměnila,“ upozorňuje Rychtaříková.

V bývalém východním bloku také panují největší rozdíly mezi muži a ženami. Například v Litvě se muži mohou průměrně dožít zhruba 70 let. Ženy o deset let déle. A znovu – čím více jdeme v mapě na západ, tím menší rozdíl je.

Na druhou stranu má ale Česko nepatrně menší rozdíl než Francie. Rozdíl je ale v tom, že Češi narození před dvěma lety mají naději na dožití o čtyři roky nižší než Francouzi narození ve stejném roce.

Naděje dožití se také výrazně liší podle regionů v rámci České republiky. Český statistický úřad a Eurostat pro tento ukazatel nevyužívají krajské uspořádání, ale takzvané regiony soudržnosti. Těch je celkem osm: Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko.

Nejvyšší naději dožití mají v průměru obyvatelé hlavního města. A to jak ženy, tak i muži. Vezměme si třeba ženy narozené v regionu Severozápad v roce 2001. Jejich naděje dožití je 76,6 let. Muži narození v Praze v roce 2010 se už pravděpodobně dožijí stejného věku.

Poznámka: Najetím na barevné body zobrazíte hodnoty pro jednotlivé regiony.

Rozdíl mezi muži a ženami se přitom pohybuje okolo sedmi let. Za necelých 20 let se navíc naděje dožití prodloužila o tři až čtyři roky, a to všem.

A trend bude pokračovat dál. Podle odhadů Eurostatu se bude očekávaná délka dožití dál prodlužovat, a to jak u mužů, tak u žen. Lidé narození v roce 2050 se už průměrně nedožijí méně než 83 let. Pro srovnání, tak vysoké hodnoty dnes nemají ani ženy narozené v Praze – tedy skupina obyvatel, která by se měla dožít nejvyššího věku.

Největší naději dožití ovlivňuje dostupnost zdravotní péče a zejména vzdělání. Právě to nejvíce rozděluje obyvatelstvo České republiky. Čím vyšší vzdělání, tím větší šance dožití.

„Máte severní Čechy, kde máte velký podíl osob s nižším vzdělání. Když je člověk vzdělanější, tak nemívá vždycky rizikovější povolání, které by nějakým způsobem víc negativně ovlivňovalo jeho zdravotní stav. A taky lépe dbá teda o své zdraví, věnuje se prevenci,“ vysvětluje Rychtaříková.

Střední délka života, neboli naděje dožití, udává průměrný počet let, který před sebou člověk má v určitém věku. Nejčastěji se udává při narození. V průběhu života se ale vyvíjí. To, že se někdo dožije věku, který zrovna udává průměrnou naději dožití, neznamená, že jeho život brzy skončí.

Vezměme si konkrétní příklad. Ženy mají střední délku života přes 80 let. V případě, že se tohoto věku dožijí, mají před sebou ještě průměrně sedm až osm let života.

Autor kalkulačky Pavel Kasík

Statistici tyto tabulky, ze kterých data o naději dožití vycházejí, počítají každý rok podle aktuální situace.