Na každého Čecha odmítajícího umělou inteligenci jsou dva, kteří ji vítají

Generování textu i obrázků, překlady z cizích jazyků nebo tvorba podvržených videí a zdokonalování podvodů. AI (umělá inteligence, z anglického Artificial Intelligence) nabízí nespočet možností, jak pomoci. Jako každý nástroj ale také může být zneužita.

Češi se k ní přesto staví optimisticky. Ukazuje to jedinečný průzkum Seznam Zpráv, který vznikl prostřednictvím platformy Výzkumník Seznam. Z více než 1700 respondentů uvedlo velmi pozitivní a spíše pozitivní vztah 40 procent odpovídajících. Naopak negativně se k umělé inteligenci staví pětina lidí.

Nadpoloviční většina respondentů pak uvedla, že AI vnímá jako nástroj pro usnadnění práce, 41 procent v technologii vidí obrovský pokrok lidstva. O jeden procentní bod více odpovídajících však uvedlo, že umělá inteligence představuje riziko pro osobní soukromí a data.

Podle odborníka Seznam Zpráv na umělou inteligenci Jiřího Špačka nejsou obavy bezdůvodné. „Naprostá většina firem se snaží vyvíjet prospěšnou AI (beneficial AI), která bude zákazníkům a firmám k užitku a povede k dalšímu rozvoji společnosti. A to se děje,“ říká Špaček.

Jak připomíná, krádeže osobních dat i celých identit se děly již před nástupem této technologie. Ta ale podvody zdokonalila. „Podvody se s ní stanou mnohem sofistikovanějšími – podvodníci už začali zneužívat naklonované hlasy nebo video blízké osoby, a jsou tak důvěryhodnější a přesvědčivější.“

„Při používání každé digitální služby za sebou necháme pomyslný otisk,“ vysvětluje odborník na IT inovace Josef Holý. A i když se to podle Holého může zdát jako nepodstatné, je podle něj potřeba si uvědomit, že tuto stopu zanecháme pokaždé, když interagujeme v podstatě s kteroukoliv digitální službou či aplikací.

„V posledních 20 letech se vyvinul globální systém pro sběr a výměnu dat, v rámci kterého se tyto naše otisky skládají a vzniká doslova naše digitální dvojče,“ připomíná Holý. „Z něj lze právě za pomoci strojového učení rozpoznat řadu našich osobních vlastností, včetně psychologických profilů, které je možné následně využít k našemu ovlivňování. Nikoliv na úrovni jednotlivce, ale celé společnosti. Zase za pomoci AI.“

Seznam Zprávy v minulosti popisovaly, jak nové nástroje umí i realisticky „svléknout“ lidi jen za pomoci obrázku. Podle Špačka o to víc platí, že nejlepší obranou je obezřetnost. „Jen velmi obezřetně zadávat osobní informace přes internet, nestahovat a neinstalovat si do počítačů kradený či upravovaný software – zvláště hry, používat silná hesla a neukládat je do prohlížeče počítače, zavést vícefaktorové přihlašování a podobně,“ vypočítává.

Více než dvě pětiny respondentů také uvedly, že nemají žádnou kontrolu nad tím, jak algoritmy AI jejich data využívají. „Většinou nevíme, jak je s našimi daty nakládáno, dokud se nepodíváme do smluvních podmínek té či oné služby, které osobní data poskytujeme,“ upozorňuje Špaček. „Firmy obvykle už nějakou AI technologii používají, a to proto, aby jejich zpracování, správu, údržbu apod. zrychlily a zefektivnily. Současné běžně dostupné AI technologie samy o sobě neznamenají nebezpečí.“

Nejčastěji – 28,5 % – Češi umělou inteligenci využívají při práci a studiu. Podobný podíl ale zároveň uvedl, že AI nevyužívá vůbec. Mezi nejoblíbenější technologie se zařadily vyhledávače, které AI využívají. Hojně využívané jsou také doporučovací systémy, jako například doporučovací algoritmus na YouTube. Na třetím místě se objevilo využívání v rámci e-shopů a online nakupování: ať už v podobě chatbotů, nebo doporučování produktů.

Mezi pozitivní dopady umělé inteligence lidé nejčastěji řadí výrobu nových léků, detekci a reportování nelegálního obsahu v online prostředí nebo asistenci při rozhodování ve zdravotnictví. Naopak negativní přínosy vidí respondenti ve výrobě zbraní, simulaci lidské konverzace nebo v asistenci při tvorbě politických programů a politické komunikace.

Pokud jde o regulaci umělé inteligence, mají účastníci průzkumu jasno. Chtějí vědět, co je její výtvor, mít na výběr, jestli ji budou využívat. Nesmí také být chytřejší než lidé. Naopak co se týče financování rozvoje z veřejných peněz, tam se stanoviska liší. Největší podíl respondentů (30,4 %) tvrdí, že by z eráru rozvoj být placený neměl, podobně pak skončily varianty, že by měl být rozvoj podporován, ale ne přímo finančně (27,4 %), anebo že by rozvoj měl být placený z prostředků EU (27,2 %).

Regulace je ale třeba i kvůli autorskému zákonu, například v případě generativních modelů ChatGPT, DALL-E a dalších. „Jednak jsou vytrénovány na obrovských objemech dat stažených z internetu, často dost pravděpodobně v rozporu s copyrightem a dalšími regulacemi na ochranu duševního vlastnictví. Zadruhé si nemůžeme být jisti, které informace, jež jim třeba v dobré víře během interakce (rozhovoru, pozn. red.) s nimi sdělíme, budou použity a jak,“ vysvětluje Holý.

„Naštěstí máme alespoň v EU regulace na ochranu soukromí a také nastupující balík regulací AI Act, který zakazuje použití umělé inteligence například pro automatickou a průběžnou analýzu obrazových dat z bezpečnostních kamer na ulicích, která by vedla ke konstantnímu dohledu, který je neslučitelný s demokracií.“

Jak Holý připomíná, umělá inteligence spadá do skupiny technologií veřejného užitku. Dá se proto předpokládat, že změní většinu oblastí lidského chování. „Současný vývoj v oblasti generativní AI je navíc natolik překotný, že lze jen těžko předvídat, do jaké míry který obor ovlivní,“ dodává. „Pokud pracujete v kanceláři, tedy tzv. ‚hlavou‘, tak vaši práci AI jakožto informační technologie jistě zasáhne.“

Podle odborníka ale není třeba se bát. „Je třeba to vnímat jako příležitost k usnadnění práce a k posunu na vyšší úroveň produktivity. Nyní už okřídlené rčení praví, že AI vás nenahradí, ale nahradí vás ten, kdo ji bude používat lépe než vy.“

Jiří Špaček pak soudí, že nás čeká pokračování technologické evoluce. „Když se podíváme na nejrozvinutější země nebo společnosti na světě, vždy je úspěch spojený s technologiemi, ať už je samy vyrábějí, kupují, nebo kopírují,“ říká odborník Seznam Zpráv. „S technologiemi založenými na AI jsme sice stále ještě na začátku, ale jiný směr vývoje nedává smysl.“

Josef Holý si dokáže představit svět bez umělé inteligence. „Vraťte se 30 let zpátky. Nemáme mobilní telefony, sociální sítě, řadu chytrých spotřebičů, moderních léků, systémů řízení komplexních systémů, jako je doprava, výroba a dodavatelské řetězce. Předpověď počasí funguje daleko hůře, zrovna tak jako třeba optimalizace zemědělství,“ vypočítává. „Některé z těchto věcí bychom jistě oželeli, ale tím bychom přišli i o řadu jiných, které naši společnost posunuly dopředu a přinesly většině lidí blahobyt.“

Výzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam v říjnu 2023 a zúčastnilo se ho 1747 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.