Na desetině světové elektřiny se podílí jádro. Nejvíc na něj spoléhá Francie

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se dostala do popředí zájmu již odstavená jaderná elektrárna v Černobylu. Přes 12 dní je zde uvězněno více než 100 zaměstnanců. Odejít nemohou od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu, kdy nad zařízením převzaly kontrolu ruské jednotky, píše zpravodajský server BBC.

Ačkoliv je černobylská jaderná elektrárna mimo provoz, lidé ji nikdy zcela neopustili, jelikož stále vyžaduje nepřetržitý dohled. Odborníci na jadernou bezpečnost ale říkají, že případné nebezpečí pro veřejnost není vysoké, protože elektrárna není aktivní.

Minulý týden pak ruští vojáci ostřelovali jadernou elektrárnu v Záporoží. Radiační situace v Evropě i na Ukrajině je ale podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost obvyklá.

Spojené státy jsou největším světovým výrobcem jaderné energie a na celosvětové výrobě elektřiny z jádra se podílejí z více než 30 procent. USA mají dohromady v provozu 93 reaktorů a další dva jsou ve výstavbě.

V Evropě má nejvíce jaderných reaktorů v provozu Francie, celkem 56. Ta se k masivní výstavbě jaderných elektráren uchýlila v roce 1974 po takzvaném prvním ropném šoku.

„Toto rozhodnutí bylo přijato v souvislosti s tím, že Francie má značné odborné znalosti v oblasti těžkého strojírenství, ale málo známých domácích zdrojů energie,“ uvádí Světová jaderná asociace, což je mezinárodní nezisková organizace, která se zaměřuje na propagaci jaderné energie.

Celosvětově je v provozu 439 jaderných reaktorů v celkem 32 zemích. V dalších zemích, konkrétně v Turecku a v Bangladéši, jsou ve výstavbě.

Francie je také zemí, která získává z jaderných elektráren vůbec nejvíce elektřiny. Podle dat Mezinárodní agentury pro atomovou energii jde o více než 70 procent. Více než polovina elektřiny pak pochází z jádra na Slovensku a Ukrajině. V Česku se celkem šest reaktorů podílí na téměř 40 procentech elektřiny.

V roce 1954 zahájila provoz první jaderná elektrárna ve městě Obninsk v tehdejším Sovětském svazu. Dnes se jádro podílí na přibližně 10 procentech celkové produkce elektřiny ve světě. Větší podíl má uhlí (36,7 %), plyn (23,5 %) a vodní elektrárny (16 %).

Letos v dubnu uplyne 36 let od havárie v Černobylu, což je dosud nejzávažnější jaderná havárie v historii. Odhady obětí je obtížné přesně určit. Uvádí se, že bezprostředně v důsledku havárie v Černobylu zemřelo 31 lidí, zatímco OSN odhaduje, že přímo na katastrofu lze připsat 50 obětí. V roce 2005 ale předpověděla, že v důsledku ozáření mohou nakonec zemřít dalších 4 tisíce lidí.

Nejvyšší označení podle mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí (INES) má také havárie v jaderné elektrárně ve Fukušimě. V roce 2011 došlo k zatopení elektrárny v důsledku zemětřesení a následné vlny tsunami.

Přehled jaderných havárií, nehod a jiných incidentů, které jsou uvedeny v mapě níže, sestavil britský server The Guardian.

Havárie v jaderných elektrárnách měly v minulosti dopad na odklon některých zemí od jádra. Například Itálie si po havárii v Černobylu v referendu odhlasovala ukončení výroby jaderné energie. Také Německo se po havárii v japonské elektrárně ve Fukušimě rozhodlo pro úplný odklon od jádra do roku 2022. První snahy se ale objevovaly už v 80. letech a poslední reaktor byl uveden do provozu v roce 1989.

Nejvíce jaderných reaktorů je v provozu více než 30 let. „Většina jaderných elektráren měla původně nominální projektovanou provozní životnost 25 až 40 let, ale technická hodnocení prokázala, že mnohé z nich mohou fungovat déle,“ popisuje Světová jaderná asociace.

Nové reaktory se aktuálně stavějí nebo plánují stavět zejména v Asii, ve výstavbě jich je momentálně 55 po celém světě.