Víte přesně, co dělá vaše dítě? Rodiče nasadili novou metodu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od doby našich prarodičů se svět dětství zásadně změnil. Seznam Zprávy analyzovaly trendy posledních osmdesáti let a zjistily, jak se děti zabavovaly a jak se to promítlo do jejich volného času.

Ukázalo se, že děti ve věkové kategorii 8–10 let tráví čím dál méně času venkovními aktivitami, méně se také vídají se svými kamarády mimo školu. Oproti tomu roste podíl rodičů, kteří jejich pohyb monitorují pomocí sledovacích aplikací.

První graf odhaluje dramatický posun v tom, jak děti tráví svůj volný čas. Zatímco dříve byly venkovní hry a fyzické aktivity prioritou, dnes je to naopak. Dětí, které tráví pravidelně venku alespoň dvě hodiny, je nyní oproti generaci našich prarodičů čtvrtina.

Můžeme sledovat, jak se v průběhu desetiletí tento podíl zmenšoval. Za zlomové období lze považovat 90. léta, kdy chodila ven aspoň na dvě hodiny zhruba polovina dětí. V nultých letech 21. století už jich bylo 38 procent, v desátých letech už necelá třetina a ve dvacátých letech už to není ani pětina dětí.

Naproti tomu ještě v 80. letech chodilo ven na hodinu a méně jen 10 procent dětí, zatímco dnes jich je skoro třetina. Je zjevné, že venkovní dobrodružství a fyzická aktivita jsou na ústupu.

Druhý graf zachycuje vývoj, jak se děti vídaly se svými kamarády a spolužáky mimo školu. Na otázku, zda se děti navštěvují, odpovídá třetina současných rodičů kladně, ovšem v 70. letech jich bylo dvakrát tolik.

Vývoj v podstatě kopíruje, co už Seznam Zprávy popisovaly ohledně doby, kterou děti tráví venku. Je vidět, že trend, kdy se lidé po založení rodiny stěhují za hranice města do nových domů na venkově nebo v satelitních částech velkých měst, nemá prakticky žádný vliv na možnost dětí trávit čas venku bez dozoru.

Totéž platí i u návštěv s kamarády a spolužáky mimo školu. Rodiče i ve venkovských sídlech preferují hodnoty a zastávají obavy spojené s městem. Většina spolužáků a přátel dětí navíc pochází z různých míst mimo jejich bydliště. Děti typicky chodí do školy ve městě, kde také probíhá většina jejich mimoškolních aktivit. Život na venkově se pak mnohdy omezuje na přípravu do školy a spánek.

Přestože na venkově existují i místa, kde se udržuje pospolitost díky soudržnosti místní komunity a udržují se podmínky pro to, aby děti volný čas trávily svobodně, ochranářské tlaky od 90. let se viditelně stále zesilují.

Velká míra ochranářství se promítá i do toho, jak rodiče využívají sledovací aplikace pro monitorování pohybu svých dětí.

Rodiče, kteří měli první dítě v 90. letech, uvádějí, že monitorovali pohyb svých dětí jen minimálně, což nepochybně souvisí s tím, že podobná zařízení ještě nebyla na trhu moc rozšířená. S rozvojem technologií tento trend vzrostl, takže u rodičů, kteří měli první dítě v nultých letech, vidíme, že nějakou monitorovací aplikaci využíval už každý desátý. Z poslední generace rodičů, kteří přivedli na svět první dítě v desátých letech, už celá čtvrtina uvádí, že sledují pohyb svých dětí pomocí aplikace.

Co má Česká republika s ostatními evropskými zeměmi společné, je věk, kdy takřka bez výjimky rodiče svěřují děti institucím – po dovršení tří let.

Velký rozdíl je ovšem v tom, jak pečují o děti do tří let. Graf níže zachycuje srovnání s dalšími evropskými zeměmi v letech 2021 a 2022. Předloni bylo v Česku 70 procent dětí do tří let ve výlučné domácí péči, loni dvě třetiny. V obou případech jde o jedna z nejvyšších čísel ze všech porovnávaných zemí.

Eurostat popsal stav k roku 2021 následovně: V roce 2021 se v EU o polovinu dětí mladších tří let starali výhradně rodiče. Na vnitrostátní úrovni byly nejvyšší podíly zaznamenány v Rumunsku (77 %), Česku (72 %) a Bulharsku (68 %).

Na druhou stranu v roce 2021 bylo 36 procent dětí mladších tří let ve formální (míněno institucionální) péči alespoň jednu hodinu týdně. Ze zemí EU zaznamenalo nejvyšší podíl Nizozemsko (74 %), následované Dánskem (69 %) a Lucemburskem (62 %).

A konečně, o méně než čtvrtinu dětí (21 %) pečovaly profesionální pečovatelky, prarodiče, jiní členové domácnosti (kromě rodičů), jiní příbuzní, přátelé nebo sousedé. Tato forma péče převažovala v Nizozemsku a na Kypru (v obou případech 45 %), následovaném Řeckem (44 %).

Výzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam v květnu 2023 a zúčastnilo se ho 1821 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.