Podívejte se, jak se mění populace ve vaší obci

Přestože se český venkov od dob prvního sčítání lidu (v roce 1869 ještě za Rakouska-Uherska, viz níže) viditelně vylidnil, posledních 30 let malé obce vesměs populačně rostou.

Co v úvodní mapě sledujeme: jak se mění populace všech obcí v České republice, a to jednak za posledních 150 let, jednak za poslední dekádu. Obce, kde populace dlouhodobě roste, jsou vybarveny tmavě modře, zatímco ty, kde populace dlouhodobě klesá, jsou zobrazeny červeně. Dále rozlišujeme, zda se počty obyvatel proměňují jinak v dlouhodobém horizontu a jinak v poslední dekádě.

Kde dříve lidí hodně přibylo a nyní zase ubývají, najdete v mapě zobrazené žlutě. Hodně je vidět, jak se postupně propadá moravský venkov směrem ke slovenské hranici. Na území Čech je zase žlutě vykreslen průmyslový pás Krušnohoří, které se v průběhu let zalidnilo, ovšem postupně zde lidí zase ubývá.

„K vylidňování tradičně dochází ve slabých regionech, což jsou vnitřní a vnější periferie. Vnější periferie jsou severní Sudety, severní pás. Vnitřní pak například Manětínsko, Svitavsko, Blanensko. Také pruhy za Opavou, jako je Šumperk a Bruntál,“ vysvětluje sociolog Martin Buchtík.

Pokud se zaměříme jen na uplynulou dekádu, celkově nejviditelněji slábne zmíněné Jesenicko a také Krušnohoří, zároveň je ale vidět nárůst populace v horských střediscích, a to nejen v Krušných horách (Boží Dar, Kryštofovy Hamry), ale i na Šumavě (Modrava), v Krkonoších a Jizerských a Orlických horách.

Na první pohled se může zdát, že se český venkov i nadále vylidňuje plošně, ale zdání klame. Proč tedy v malých obcích ubylo obyvatel? „Protože vyrostly tolik, že překročily svou velikostní kategorii. Skutečně máme méně obcí do 200 i do 500 obyvatel, ale jednoduše proto, že tyto obce populačně rostou,“ vysvětluje Josef Bernard, vedoucí oddělení Lokální a regionální studia na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR.

„Vylidňování malých obcí se zastavilo v 90. letech a od té doby prostě nepokračuje. Ve vaší mapě, která porovnává situaci vždy s rokem 1869, to přirozeně vidět není,“ dodává Josef Bernard.

V následující mapě jsou nejčerstvější data k 1. 1. 2023, jak je pravidelně každý rok zveřejňuje Český statistický úřad. Zachycují dnešní stav, který porovnáváme oproti období před deseti lety. Celkový vývoj po jednotlivých letech se přehraje po stisknutí tlačítka Play.

Pokud obce sdružíme do větších oblastí (tzv. obcí s rozšířenou působností – ORP), vidíme, jak se posledních deset let vylidňují oblasti v Moravskoslezském kraji, jako je Karviná, Orlová, Ostrava, Třinec, nebo na Jesenicku (samotný Jeseník a dále Rýmařov, Bruntál, Šumperk). Jak výše naznačuje sociolog Martin Buchtík, jde o slabé regiony.

Naproti tomu je vidět nárůst populace v prstenci kolem Prahy i v samotném hlavním městě, dále na Plzeňsku a v pásu jižních Čech od Písku po Český Krumlov nebo na jižní Moravě.

Pozor, obce s rozšířenou působností nejsou totéž co jednotlivé obce. Kupříkladu správní obvod Rožnov pod Radhoštěm zahrnuje nejen samotný Rožnov, ale také Dolní Bečvu, Horní Bečvu, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečvu, Valašskou Bystřici, Vidče, Vigantice a Zubří.

Změny na úrovni ORP byly patrné už před pěti lety, v roce 2018 (viz mapa níže), nicméně nyní se úbytky ještě prohlubují a naopak přírůstky ještě více rostou.

Všechny obce s rozšířenou působností pak Seznam Zprávy zachytily rovněž v grafu pro lepší přehlednost, kdy jsou patrné největší rozdíly mezi Karvinou (za posledních deset let zde počet obyvatel klesl o více než 12 procent) a Říčany (počet obyvatel od roku 2013 narostl skoro o 30 procent).

Graf zachycuje všechny obce s rozšířenou působností, jichž je přes 200 (zatímco počet všech obcí ČR převyšuje 6200).

Ve velkých městech je největší propad za poslední desetiletí vidět v Karviné, Havířově, Přerově, Orlové, Frýdku-Místku, Třinci, Ostravě nebo ve Vsetíně a také v Děčíně a Mostě nebo v Třebíči.

Roste naopak Praha, Plzeň, Kolín, Liberec, Brno nebo Jihlava. Propad zachycený v křivkách grafu je způsobený úpravou metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), nicméně na celkovém trendu to nic nemění.

Vybrané město lze samostatně zobrazit kliknutím na jeho název v legendě. Opětovným kliknutím se znovu zobrazí všechna města naráz.

Pro představu, jak se situace proměňovala za posledních 150 let na úrovni všech jednotlivých obcí, ukazujeme v mapě, v níž zachycujeme vývoj v čase po dekádách, jak probíhalo pravidelné sčítání lidu. Zde tedy sledujeme celé období a výchozím rokem je rok 1869, kdy probíhalo první sčítání lidu ve formě, jakou známe dodnes.

Za posledních 50 let, tedy od 60. a 70. let 20. století, je pak zřetelně vidět postupné vylidňování českého venkova. To ale od 90. let pokračuje jen někde.

Podle sociologa Martina Buchtíka ze statistických dat vyplývá, že mladí se ze slabých oblastí stěhují víc než z jiných. „Že mladí lidé opouštějí tyto oblasti nerovnoměrně, je velký problém. A je to manifestace všech sociálních problémů, které takový region postihují. Může to být málo práce, špatné životní prostředí, nedostatečné služby, špatná obslužnost, špatné zdravotnictví i nemožnost najít vhodně placenou práci,“ říká.

Nejvíce se lidé stěhují pryč z Moravskoslezského kraje a z Vysočiny, přibývají naopak v Praze a ve středních Čechách.

Vliv na podobu venkova má i typicky český fenomén – chataření. Část lidí do vesnic dojíždí jen na rekreaci – v tom případě ale obec nedostává tzv. příspěvek na obyvatele. Jedná se o příjem do obecního rozpočtu z rozpočtu státního, který je v součtu obvykle nejdůležitějším příjmem obce.

V sousedním Rakousku, které Seznam Zprávy zachytily na mapě pro srovnání s vývojem v Česku, je na první pohled vidět, že se venkov až na malé výjimky nevylidňuje.

Během 150 let se více zalidnila Vídeň a zejména se výrazně osídlila její periferie, jako je Floridsdorf, Donaustadt nebo Simmering. Nárůst populace je vidět také v okolí Lince, Salcburku a v západním cípu Rakouska podél hranice s Bavorskem a Švýcarskem.

Rakouský venkov registruje pokles obyvatel od počátku 20. století, z demografických statistik je vidět, že menší (nebo vůbec žádný) úbytek obyvatel je tam, kde je v blízkosti velké město. Možnost dojíždět za prací nebo vozit děti do městských škol lidé hojně využívají. Naopak populační pokles registruje tenký pás podél maďarské hranice. Lidé se odtud stahují více do vnitrozemí a do Štýrského Hradce, druhého největšího rakouského města, kde se za 150 let populace ztrojnásobila. V obcích na východě se naopak o čtvrtinu až polovinu ztenčila, nikde však hodnoty nepoklesly tak jako na českém venkově.

Obecně platí, že rakouské obce se snaží předcházet vymírání své populace a odcházení mladých lidí tím, že zajišťují bohatou občanskou vybavenost. Umožňují mladým rodičům skloubit rodinný i profesní život a realizovat se v práci i s malými dětmi, zajišťují jim vzdělávání dětí v místě, a to od jeslí přes mateřské školy až po základní školy.

Migrace do hlavního města probíhá kontinuálně. Přesídlení do Prahy je lákavé zejména pro mladší ročníky – ze statistik vyplývá, že největší podíl z nich tvoří dvacátníci a třicátníci.

Mapa zachycuje odliv z okresů do Prahy podle absolutních počtů, jak je eviduje Český statistický úřad (poslední data jsou za rok 2019). Nejvíce lidí přichází do Prahy ze sousedních okresů Praha-východ a Praha-západ, dále z Brna, Kladna, Ostravy, Mělníka, Nymburka, Berouna, Příbrami a Českých Budějovic.