Článek
Minimální mzda, která má ochránit zaměstnance před nedostatečným ohodnocením práce, vzrostla od 1. ledna 2023 o 1100 korun na 17 300 korun za měsíc hrubého. Hodinová sazba za práci tak přesáhla 100 korun a dosahuje 41 procent průměrné mzdy. Lidé s minimální mzdou však vynaloží 17 procent na základní potraviny.
Zvyšování minimální mzdy alespoň částečně dorovnává vysokou inflaci za minulý rok. Není to však samozřejmostí po celém světě, například v Izraeli či Saudské Arábii se nejnižší možné platy nijak nezměnily. Jak se dá v 67 vybraných zemích vyžít s čistou minimální mzdou, opět zjišťovali analytici slevového portálu Picodi.
Izrael však patří k výjimkám – minimální mzda se oproti minulému roku nezvedla pouze v šesti ze sledovaných zemí. Naopak nejvíce vzrostla v Argentině (104,5 %), zvýšení na dvojnásobek zaznamenali i Turci. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan totiž jen od prosince zvedl minimální mzdu o 55 procent kvůli blížícím se volbám. Je však nutné zmínit, že Turecko i Argentina čelí poslední měsíce mimořádně vysoké inflaci a devalvaci měny.
Inflace v Turecku
Míra inflace v Turecku v květnu roku 2022 podle tureckého statistického úřadu vystoupila na 73,50 procenta a zdolala tak další maximum za více než 23 let.
Téměř pětina na potraviny
Společnost Picodi také zkoumala, kolik procent z minimální mzdy lidé vynaloží na základní potraviny. „Pro účely této studie jsme vytvořili fiktivní nákupní koš a postavili vedle sebe ceny potravin s minimální mzdou. Koš se skládá z osmi skupin produktů: chléb, mléko, vejce, rýže, sýr, maso, ovoce a zelenina. Seznam je velmi omezený, ale tyto produkty v daném množství postačují ke splnění minimálního požadavku na živiny pro průměrného dospělého člověka,“ vysvětlují analytici.
Zdroje dat analýzy
Částky pocházejí z oficiálních vládních webových stránek, příslušných ministerstev nebo výborů. Analytici vynechali země, ve kterých o minimální mzdě vyjednávají jednotlivé odborové svazy a kde není zákonem stanovena minimální mzda.
V zemích, kde platí různé sazby minimální mzdy pro různé administrativní jednotky, je aritmetický průměr všech regionů. Čisté částky byly vypočítány pomocí místních mzdových kalkulaček.
Češi s čistou minimální mzdou 15 371 korun dají za potraviny 17 procent platu, čímž obsadili 23. místo z 67 sledovaných zemí. Oproti loňskému roku si však pohoršili – v roce 2022 je vyšly potraviny na 16,2 % platu. Zvýšení minimální mzdy tedy nevyrovnalo zdražování základních potravin, jejichž cena meziročně stoupla o 12,2 procenta.
Šipkami v dolní části grafu si můžete přepnout na ceny potravin v minulém roce.
Ze sledovaných zemí je na tom nejhůře Nigérie, kde ani 1,5násobek minimální mzdy nepokryje základní potraviny. Nejnižší plat nestačí ani lidem v Uzbekistánu, kteří za jídlo zaplatí 97,3 procenta minimální mzdy.
Naopak nejmenším výdajem jsou potraviny ve Velké Británii –Britové s minimální mzdou za ně měsíčně zaplatí 6,5 procenta svého platu. Nejnutnější jídlo tvoří malý podíl výdajů z evropských zemí také v Irsku, Německu a Nizozemsku.
Dražší potraviny, vyšší mzdy
Před čtyřmi lety zaplatili Češi za základní potraviny o téměř 500 korun měsíčně méně než nyní. Cena nákupního košíku základních potravin v meziročním srovnání mírně klesla v roce 2022, nyní se však zvedla o téměř 300 korun měsíčně.
Platy lidí, kteří v České republice vydělávají nejméně, tak nestačí vyrovnávat inflaci. Minimální mzda byla v Česku zavedena v roce 1991, letošní lednové zvednutí bylo již dvacátou pátou změnou tohoto ukazatele.
O lednovém zvýšení minimální mzdy rozhodla vláda na svém jednání 21. prosince 2022. „Nová výše minimální mzdy je kompromisním výsledkem jednání se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Navýšení minimální mzdy musíme nastavit obezřetně. Je důležité, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět. Prioritou je pro nás míra nezaměstnanosti, která se v Česku stále drží na nejnižší úrovni v celé EU,“ uvedl po schválení návrhu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
