Chcete jít do předčasného důchodu? Podívejte se, zda se vám to vyplatí

Začátek září poznamenala tahanice mezi vládou a prezidentem kolem novely důchodového zákona. Hlava státu ji podepsala oproti plánu s jednodenním zpožděním, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka následně uvedl, že tato prodleva vpustí o 10 tisíc lidí více do předčasné penze, což by mohlo zvýšit výdaje o 3 až 4 miliardy korun. Dřívější důchody jsou totiž v Česku stále oblíbenější a pro někoho i výhodné.

Předčasných penzistů v Česku dlouhodobě přibývá. Zatímco v březnu 2000 tvořili 7,6 procenta starobních důchodců, v červnu letošního roku byl tento podíl výrazně vyšší – necelá třetina (29,5 %).

Počet žádostí je ale podle mluvčího Ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty dlouhodobě poměrně stabilní. „Pouze se vyskytují výjimečné situace, které krátkodobě zájem navýší, jak tomu bylo například v roce 2022, kdy valorizace o inflaci vysoce převýšily růst mezd, které reálně poklesly,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Augusta. „Proto určitě nelze říct, že by odchod do předčasného důchodu byl stále lákavější.“

Mluvčí odkazuje i na zmiňovanou novelu: „Lze naopak předpokládat, že novela účinná od října zvýší motivaci pro delší setrvání na trhu práce.“

Data ukazují, že největší skok v počtu důchodů byl v roce 2010. Důvodem byla změna zařazení důchodů. „Jedná se pouze o  administrativně-technický zásah, kdy byla schválena automatická transformace invalidních důchodů od 65 let na starobní důchody,“ vysvětluje Augusta. „Touto změnou se cca 110 tisíc invalidních důchodců starších 65 let formálně převedlo do statistik mezi starobní důchody. Zároveň skokově ve statistikách ubylo invalidních důchodů. Jde tedy pouze o nové nastavení mezi kategoriemi starobní a invalidní důchody.“

V absolutních číslech mezi důchodci poměrně výrazně převládají ženy, konkrétně jich je 60 procent. Muži však častěji odcházejí do penze před dosažením standardního věku.

Mezi grafy je možné překlikávat tlačítky v horní části grafiky.

Největší podíl předčasných penzistů eviduje Česká správa sociálního zabezpečení na Třebíčsku, kde tvoří více než dvě pětiny všech starobních důchodců. Naopak nejmenší procento předčasných důchodců hlásí Praha. A to jak mezi muži, tak ženami.

Největší podíl mužů - předčasných penzistů je na Znojemsku (46,7 %), ženy pak možnosti brzkého důchodu využívají zejména na Jihlavsku.

Mapy je možné překlikávat pomocí tlačítek v horní části grafiky. Informace o jednotlivých okresech se zobrazí po kliknutí na ně.

„Z pohledu zátěže pro úřady – zejména ČSSZ – jsou zatěžující jednorázové ‚vlny‘ odchodů do předčasných důchodů, kdy může být kapacitně složitější včas zpracovat všechny žádosti, kterých je okamžitě násobně více než obvykle,“ připomíná Jakub Augusta. „Výpočet důchodu je poměrně složitý úkon, který vyžaduje zkušeného odborníka a někdy znamená třeba i dohledávání informací v archivech.“

Úředníci jsou přitom stále extrémně vytížení vlnou žádostí o předčasné důchody na konci roku 2022.

„Lidé odcházející do předčasného důchodu berou důchod déle, ale v menší výši, důchod je již dnes krácený. Naopak lidé odcházející později berou důchod vyšší, ale kratší dobu,“ vysvětluje mluvčí. „Vyvážení těchto principů je z pohledu důchodového systému v zásadě v pořádku. “

Dřívější vyplácení penzí ale podle něj v krátkém období zvyšuje výdaje, rozpočtu pak chybějí také daňové odvody nebo odvody na sociální pojištění. „Předčasné odchody způsobují také odliv zkušených pracovníků z trhu práce. Pro ně to znamená, že budou mít nižší důchody, a kvůli tomu se bohužel u takových občanů zvyšuje i riziko chudoby,“ říká mluvčí. „I z těchto důvodů byla připravená novela podepsaná panem prezidentem, ta má za cíl zpřísnit podmínky předčasných důchodů.“

Augustova slova potvrzují data. Rozdíl mezi klasickými starobními důchody a těmi předčasnými dlouhodobě roste. Alespoň v absolutních číslech. Zatímco v březnu 2000 měl průměrný předčasný důchod hodnotu 97 procent toho klasického a rozdíl byl 168 korun, v červnu letošního roku je rozdíl přes 1,8 tisíce a dlouhodobě se pohybuje okolo 90 procent řádné penze.

Rostoucí rozdíl v absolutních hodnotách je tak daný růstem obou typů penze.

Toto platí, i pokud se na penze a jejich předčasné hodnoty podíváme podle pohlaví. I zde zůstávají poměry stejné, jediné, co výrazněji vybočuje, je výše samotného důchodu.

Kde je nejvyšší průměrný důchod, asi překvapí málokoho - statistikám vévodí hlavní město s více než 19 tisíci korunami za měsíc. Naopak nejmenší příjem mají penzisté na Znojemsku, kde jim průměrně přijde 16 715 korun.

V předčasných důchodech je ale situace jiná. Nejvíce se vyplatí jít do předčasné penze obyvatelům z okresu Mladá Boleslav. Se 17 744 korunami se přibližují republikovému průměru klasických starobních důchodů. Jde o zhruba 2,5 tisíce navíc, než mají předčasní penzisté na Znojemsku.

Pohled na mapu důchodů podle pohlaví pak ukáže možná trochu nečekaného premianta - nejvíce peněz dostávají penzisté z Karvinska. Měsíčně dostanou o téměř 3,5 tisíce více než muži na Znojemsku. V případě předčasných penzí bezmála o čtyři tisíce.

Karviná pak drží ještě jedno první místo. Nebo přesněji poslední. Ženy zde mají průměrný důchod o 6 tisíc nižší než muži a v republikovém srovnání jsou poslední. Nejlépe se mají seniorky v Praze. Nejvyšší předčasnou penzi pak mají ženy z okresu Mladá Boleslav.

Největší rozdíl mezi předčasnou a klasickou starobní penzí je v absolutních hodnotách v Praze, kde jde o 2888 korun. I v tomto případě vystupuje Mladá Boleslav jako místo, kde je předčasná penze dobrý krok. Rozdíl je pouhá tisícovka, což znamená, že průměrná předčasná penze je ve výši 94,5 % té standardní.

Nejvíce se zde vyplatí jít dříve do důchodu mužům i ženám, stejně jako se to nejméně vyplatí Pražanům.