Mapa kvality života. Nejlepší a nejhorší místa k žití v Česku

V různých oblastech měst a obcí v Česku se kvalita života liší podle dostupnosti vzdělání, zdravotní péče, zatížení dopravou nebo dostatku pracovních příležitostí. Pokud chcete zjistit, jak na tom vaše obec je, můžete se podívat na unikátní mapu, kterou připravily Seznam Zprávy.

Mapa ukazuje, že se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podmínky k životu velice liší. Různé oblasti jsou značeny různými barvami - červená barva označuje horší podmínky k životu a odstíny modré a zelené naopak lepší podmíky. Oproti minulé verzi mapa obsahuje zjednodušenou legendu, v níž namísto naměřeného percentilu u každé obce uvádíme skóre pomocí hvězdiček. Čím více jich u vaší obce najdete, tím lépe se u vás žije.

Z mapy lze vyčíst lokalizované mikroregiony, což umožňuje srovnání v rámci dané oblasti. Čím sytější červená barva, tím více jsou zde negativní vlivy na kvalitu života. Mapu lze přibližovat a oddalovat scrollováním myší nebo pomocí gest na dotykovém displeji. Kliknutím na „index kvality života“ (se šipkou) se zobrazí rozpad na všechny porovnávané kategorie. Oproti předchozí verzi je současná podoba mapy rozšířena o další dva parametry, jimiž jsou dostupnost knihoven a mateřských škol.

Kde se tedy v Česku lidem žije nejlépe a kde jsou podmínky pro život naopak nejhorší?

Krásná příroda, čistý vzduch a dostatek míst ve školkách. To jsou výhody života na Jesenicku. Jenže v oblasti se zároveň sbíhá více negativních jevů od nedostatku pracovních příležitostí až po velkou dojezdovou vzdálenost do středních škol.

V mapě si můžete vybírat různé parametry, podle nichž se mapa vystínuje. Kliknutím na vybranou obec se následně zobrazí detaily. Město Albrechtice, Osoblaha, Javorník a Vrbno pod Pradědem či Hanušovice jsou sídla, kde jsou podmínky k životu jedny z nejtěžších v celé republice.

Všechny zmíněné negativní jevy na sebe nabalují další problémy: Sídla se postupně vylidňují, tamní populace stárne. Logicky se rodí méně lidí, než kolik jich zemře, a proto se zmenšuje celková populace.

Další oblastí s horšími podmínkami jsou města a obce poblíž hranice těchto dvou krajů. Ani tady není dost pracovních příležitostí. Ovšem velkou roli hraje i dojezdová vzdálenost do větších sídel, kde mají lidé mnohem bohatší možnosti kulturního vyžití. Vzdálenost do knihoven je vysoce nadprůměrná v porovnání se zbytkem Česka.

Na rozdíl od „zapomenutých“ obcí Jesenicka tady ale není ani vyšší kapacita mateřských škol. Nízká atraktivita těchto míst zato vede k tomu, že nájemné je tu v porovnání se zbytkem republiky mnohem nižší.

Sídla na pomezí Středočeského, Karlovarského, Plzeňského a Ústeckého kraje se rovněž řadí k těm, kde nemají lidé lehké podmínky k životu.

Místa vymezená obcemi jako Jesenice (STČ), Horní Slavkov (KV), Žlutice (KV), Bochov (KV), Žihle (PL), Podbořany (ÚL) nebo Vroutek (ÚL) mají velmi daleko do nemocnic i k nejbližší poliklinice.

Všude je vysoká nezaměstnanost, malý podíl lidí s vysokoškolským vzděláním - a nedostatek peněz pak vede k pádům do exekucí a vyšší kriminalitě.

Málo pracovních příležitostí, nižší věk dožití, málo vysokoškoláků, vysoká kriminalita, vysoké podíly lidí v exekucích, ale zároveň i relativně vysoké nájmy. Tak by se dala charakterizovat hraniční periferie na úplném severu Čech a Šluknovský a Frýdlantský výběžek. Podobná situace jako na severu Čech je i na Mikulovsku.

Naproti tomu v oblasti Šumavy je vyšší vzdělanost, ale další jevy jsou opět podobné: Horší mobilní signál, větší podíl lidí v exekucích, vyšší kriminalita a na rozdíl od severu jsou tady hůře dostupné nemocnice (nebo polikliniky) i knihovny.

Západní pohraničí má rovněž vysokou kriminalitu, špatný mobilní signál a obyvatelstvo zatížené exekucemi. Přestože zde nezaměstnanost nedosahuje extrémů, oblast se viditelně vylidňuje a populace stárne. K tomu zůstává dost malá kapacita školek, velká vzdálenost do knihoven a jsou tu málo zastoupení vysokoškoláci.

Nejde samozřejmě jen o samotnou Ostravu, ale o celou oblast. Na rozdíl od zažitých představ zbytku republiky v celkovém indexu vychází vcelku dobře. Kvalita života je tu snadno srovnatelná se zbytkem ČR, pokud ho zprůměrujeme.

Na Ostravsku jsou dostupné nemocnice, střední i vysoké školy, v příhraničních oblastech s Polskem je vyšší kriminalita, v samotných velkých sídlech, Ostravě a Frýdku-Místku, je kriminalita podprůměrná. Obce kolem Vítkova a Nového Jičína už mají zase kriminalitu vyšší. Viditelné jsou také vysoké podíly lidí v exekucích.

Celkově oblast na první pohled nepůsobí, jako by nebyla přívětivá k životu, přesto místní autority stále dokola hledají odpověď na otázku, proč se oblast vylidňuje. Neproběhnou komunální volby, aby zde politici neměli v programu bod: Zastavíme vylidňování. Jenže se to nedaří.

Jedním z důvodů je i pocit odstrčenosti ze strany Prahy. Lidé z velkých sídel na Ostravsku (Karviná, Frýdek-Místek, Havířov, Orlová, Bohumín nebo trochu vzdálenější Český Těšín) vydají na počet zhruba polovinu Prahy, ale žijí s pocitem, že se na ně zapomnělo. Ne nadarmo se říká, že z Prahy do Ostravy je to mnohem dál než z Ostravy do Prahy. Jinými slovy Praha vzkazuje Ostravě: Něco chceš? Tak si přijeď.

Praha je coby hlavní město zároveň sídlo mnoha institucí, neboť v Česku podobně jako v Rakousku je rozložení nastaveno asymetricky vůči dalším regionům. V Brně sídlí ombudsman nebo Ústavní soud, většina důležitých úřadů je ale v Praze.

To s sebou nese příliv vzdělaných lidí z jiných oblastí, dostupnost kultury, mobilního pokrytí a veškeré občanské vybavenosti. Díky kvalitní MHD v Praze prakticky nic není daleko.

Hlavní město je ale zároveň přetíženo automobilovou dopravou, což snižuje kvalitu ovzduší. Kriminalita je v hlavním městě relativně nízká, vyšší je podíl lidí v exekucích. Věk dožití je jeden z nevyšších v ČR.

Výhody hlavního města a s nimi spojený relativně snadný život s sebou ovšem nesou velmi vysoké náklady na bydlení a také nedostačující kapacitu mateřských škol. Tyto nevýhody ale nezastiňují plusy - a podmínky pro život jsou v Praze jedny z nejlepších.

Co mají společného Nové Město na Moravě, Žamberk, Letohrad, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová? Jde vesměs o oblasti mimo vnitřní periferie a podmínky k životu jsou tady v porovnání se zbytkem republiky nadprůměrné.

Mezi další oblasti patří okolí Brna, Olomouc, Hradec Králové, Pardubice nebo Plzeň a nejbližší okolí.

Tato místa se vyznačují tím, že se tady negativní vlivy nesbíhají zdaleka v takové míře jako v místech, která popisujeme výše. Jde o univerzitní města s nízkou kriminalitou, vysokou dostupností středních škol, nemocnic a vyšším věkem dožití.

Zhoršené ovzduší kvůli dopravě ve větších sídlech ani vyšší nájemné nepřevyšují pozitivní vlivy. Všechny tyto skutečnosti se odrážejí ve vyšší volební účasti a celkově vyšší občanské angažovanosti. Například Olomouc a okolí se nadto ještě vymyká vyšší kapacitou mateřských škol a velice nízkou kriminalitou.

V Hradci Králové a Pardubicích v posledních dvaceti letech ubylo lidí, na což může mít vliv vyšší nájemné, které lidi odvádí spíš do okolních obcí. Obě města mají nadprůměrný věk dožití. Jen populaci mají starší než zmíněná Olomouc.

Všechny oblasti se dají označit jako bohaté, měřeno odvedenými daněmi z příjmu zaměstnanců.