Článek
„Mladí lidé dnes mají často nezdravý životní styl, to znamená, že se dnes málo hýbají, tloustnou, mají velkou spotřebu vysoce energetických jídel, alkoholu. Důležitou roli hraje také stres,“ popisuje pro Seznam Zprávy internista z II. interní kliniky Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně profesor Miroslav Souček.
Data jeho slova potvrzují. Stále více mladých obyvatel Česka se potýká s nadváhou. A právě s ní se pojí další zdravotní problémy, které dopadají také na mladou generaci. Loni bylo například evidováno o 67 procent více případů cukrovky v přepočtu na 100 tisíc obyvatel u pacientů ve věku 19–29 let oproti roku 2010.
To, jak se hmotnost obyvatel EU stále zvyšuje, dlouhodobě sleduje evropský statistický úřad Eurostat. Z jeho dat vyplývá, že zatímco ještě v roce 2014 se s nadváhou potýkalo 23,6 procenta Čechů, Moravanů a Slezanů ve věku od 18 do 29 let, v roce 2019 už to bylo přes 32 procent. To už je více, než je evropský průměr. Ještě před devíti lety na tom byli obyvatelé Česka lépe než velká část Evropy.
Nadváha má dvě své podkategorie: takzvaný předobézní stav a obezitu. V průběhu času stoupají obě čísla: Obézních mladých Čechů už je téměř 7,5 procenta.
Pokud bychom však otázku obezity vztáhli na celou společnost, hodnoty jsou ještě více alarmující. „Více než třetina žen bojuje s mírnou nadváhou a u mužů je to téměř polovina dospělých. Každý pátý muž trpí obezitou, u ženské části populace je to 18,4 procenta. Každá druhá žena má naopak BMI na úrovni normální váhy, případně podváhy. U mužů je to stěží každý třetí,“ popisuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech Českého statistického úřadu.
A právě rostoucí podíl obézních si začíná vybírat svou daň. Stále více mladých lidí trpí cukrovkou. „Bohužel čím dříve cukrovka vzniká, tím déle působí na cílové orgány, tedy především na srdce a cévy, ale ohrožuje také ledviny a škodí nervům, zejména na dolních končetinách,“ upozorňuje profesor Souček, garant projektu Srdce v hlavě, který cílí na informování veřejnosti o prevenci a léčbě.
Diabetiků každý rok v Česku přibývá až třicet tisíc. Lékaři navíc očekávají další zhoršování, a to zejména kvůli zmíněnému nezdravému životnímu stylu mladé generace.
„Špatná životospráva a nezdravé návyky jsou v mnoha případech spouštěčem diabetu a výrazně přispívají ke vzniku onemocnění. Mezi nejčastější rizikové faktory diabetu patří nedostatek pohybu a spánku či nezdravá strava, špatný vliv má také častý stres nebo kouření,“ vyjmenovává Souček.
Vyšší výskyt cukrovky mezi mladými lidmi navíc zadělává na zcela zásadní problém do budoucna. „Společně s dalšími rizikovými faktory kardiovaskulárního systému, jako je hypertenze, vysoký cholesterol, obezita a další, povede k časnějšímu výskytu infarktu myokardu, k mozkovým příhodám, k poškození ledvin, ale i k poruchám kognitivních funkcí a demenci, které nás do budoucna budou velmi trápit. Dá se proto očekávat zdravotní a ekonomické zatížení. Proto je nesmírně důležitá prevence,“ dodává profesor.
Ne všechno je tak špatné
Na druhou stranu, data ukazují i pozitiva. Například obyvatelé Česka ve věku od 16 do 29 let jsou čím dál spokojenější se svým zdravím. Zatímco v roce 2005 je jako velmi dobré označila necelá polovina, před dvěma lety to byly již dvě třetiny.
A ze zdraví se mohou i déle těšit. Za posledních patnáct let stoupla v Česku doba dožití ve zdraví o pět let z 65,8 na 70,9 let.
Větší tlak, větší strach z chyb a změny klimatu
Proměnou si prošla i psychika mladých dospělých. Ve statistikách sice mají nejnižší absolutní počty psychiatricky léčených pacientů, to však neznamená, že by neměli problémy.
„Nechtějí žít jako jejich rodiče zavlečení do koloběhu neustálého vydělávání, ale zároveň na ně doléhá nemožnost zařídit si vlastní život vzhledem k nedostupnosti některých základních potřeb, jako je bydlení,“ dává konkrétní příklady psychoterapeutka a supervizorka Naďa Kostková.
Nápor na psychiku pak představuje třeba i klimatická krize. „Popisují ji často jako naprostou bezmoc. Přináší to s sebou pocity nesmysluplnosti jakýchkoliv dalších kroků v životě.“
Psychoterapeutka Dominika Čechová připomíná ještě další specifickou rovinu dnešního světa. Zatímco dříve se chtěli mladí lidé vymanit z traumatizujících rodinných vztahů, které vytvářely například fundamentalistické náboženské rodiny, dnes se soustředí na perfektnost. „Mám pocit, že mladší generace mají daleko silnější potřebu dělat věci pouze správně,“ upozorňuje silný tlak na dokonalost.
„Bohužel jim chybí sebevědomí na to učit se a chybovat, experimentovat. Psychicky to vede k zamrzání vývoje - strach ze selhání je tak velký, že se ani o nic nepokusí.“
Mladí v Česku
Tématem života mladých dospělých a jak se jeho jednotlivé aspekty liší od dob, kdy v jejich věku byly předchozí generace, se Seznam Zprávy zabývají v dalších článcích této série.
V textech se zabýváme například dostupností bydlení, kupní silou, psychickým zdravím nebo dětmi a vyhlídkami na stáří. V dalších článcích se tak dočtete, jaké hodnoty současní mladí dospělí vyznávají, jak tráví volný čas, ale i jaké (ne)výhody jim dnešní doba nabízí.
V čem je život dnešních mladých jiný:
Jak jsou na tom mladí dospělí s financemi a prací:
Jak vnímají rodinu a vztahy:
Jaké je zdraví mladých dospělých:
Velkou změnu přinesl i trend, který sice na první pohled lidi propojuje, jeho reálné dopady jsou ale často opačné. „Překvapivě často slyším, jak někteří lidé odcházejí ze sítí, protože už si vyhodnotili, že je to pro ně nezdravé. Následně ale propadají do deprese, protože se ocitnou v úplné sociální izolaci,“ vysvětluje Čechová.
„Bubliny sociálních sítí pěstují individualismus, který je osobně návykový, ale pak ve společenském kontaktu ubírá společná témata. Je těžké navazovat komunikaci a přátelství, pokud nemáme nic společného,“ dodává odbornice.
„Obdobně je velmi náročné rozvíjet romantické vztahy pouze na základě chatování či esemesek, což se v popisu mých klientů často děje. Vztahy pak končí vlastně ještě dřív než začaly.“
