Článek
Organizace Czech Forest think tank, která každoročně mapuje vliv kůrovce na české lesy, odhaduje, že v roce 2021 počet napadených stromů oproti předchozím rokům výrazně poklesl. Loni bylo kvůli kůrovci vykáceno podle odhadu 17,5 milionu kubíků dřeva.
„Jedná se sice o zhruba polovinu objemu roku 2020, ale stále jde o více než desetinásobek průměrných ročních kůrovcových těžeb za období 1990–2015,“ vysvětluje zlepšující se, přesto však kritickou situaci s kůrovcem předseda Czech Forest think tanku Jan Příhoda.
Problém s kůrovcem, správně lýkožroutem smrkovým, má Česká republika již několik let. Od roku 2018, kdy bylo vytěženo 11 934 tisíc kubíků (tedy metrů krychlových) dřeva, se situace začala rychle zhoršovat. Kritických hodnot pak dosáhla v roce 2020, kdy kvůli těmto malým broučkům museli majitelé lesů vykácet 33 milionů kubíků smrků.
Loni se situace zlepšila zásluhou příznivého počasí. Díky průměrným teplotám se nevylíhli kůrovci třetí generace a zlepšila se celková vitalita a obranyschopnost stromů.
Zasažený sever
Ze satelitních snímků projektu kurovcovamapa.cz vyplývá, že nejhůře zasaženou oblastí je aktuálně Děčínsko a Rumbursko, které sousedí s Národním parkem České Švýcarsko. Situace je špatné i na Jihlavsku a Třebíčsku, v těchto okresech je však vidět, že souší i těžby ubývá.
„V meziročním srovnání analýzy satelitních snímků došlo k poklesu plochy těžby na území ČR zhruba o 15 procent a plochy souší o cca 30 procent,“ říká Radek Zádrapa, člen společnosti Czech Forest TT, s tím, že data však mohou být ovlivněna plánovanými těžbami.
Dřevařům se loni rovněž dařilo najít nové možnosti odbytu dřeva a zároveň jim zbývalo menší množství nezpracovaných napadených stromů, což také naznačuje zlepšení situace.
Vývoj nezpracovaného napadeného dřeva lýkožroutem smrkovým naznačuje následující graf. Pokud jsou hodnoty nezpracovaného kůrovcového dříví vysoké, znamená to, že je škůdce rozšířený a lidé nemají kapacitu na zpracování suroviny, přestože vědí, že je napadená.
Zpracování tohoto dřeva se pak započítá až do statistik v dalším roce. Data tedy značí, že do roku 2017 se všechny stromy napadené kůrovcem stačily do 31. 12. 2017 zpracovat. V roce 2018 však dřevaři už nezvládli zpracovat šest milionů kubíků dřeva, které museli odložit až na další rok. V roce 2021 klesl počet nezpracovaného dřeva na 2 miliony m3, což ukazuje, že problémy s kůrovcem by měly být v tomto roce mírnější.
Loni se také snížila plocha lesů napadených kůrovcem mírně pod hodnoty z roku 2018. Největší část lesů byla zasažena v roce 2020, kdy lýkožrout smrkový napadl plochu o velikosti téměř 83 tisíc hektarů. V minulém roce tato plocha spadla na 41 371 hektarů, tedy téměř na polovinu.
Přestože se situace zlepšila, není jisté, že tento trend bude letos pokračovat. Při velkém teplu a suchu může populace lýkožrouta opět strmě vzrůst. Pokud by se však letošní rok odehrál v průměrných teplotách bez klimatických extrémů, je pravděpodobné, že bude počet stromů napadených kůrovcem nadále klesat. Objem vykáceného dřeva se pak sníží a pravděpodobně dojde i ke snížení nabídky a růstu cen.
Miliardové ztráty
Přestože již v průběhu roku 2021 cena dřeva postupně rostla, majitelé lesů utrpěli kvůli kůrovci ztrátu přes 11,6 miliardy korun. V minulém roce bylo hlavním důvodem finanční ztráty předčasné smýcení, tedy škody způsobené pokácením stromů předčasně, často o desítky let dříve oproti normálu.
Oproti roku 2020 klesly loni ztráty na čtvrtinu. Finanční potíže způsobené kůrovcem se však mohou projevit až o několik let později, vysvětluje Jan Příhoda. „I když v roce 2021 došlo k postupnému nárůstu cen dříví i snížení objemu napadených porostů, ekonomické dopady jsou značné. Škoda z předčasného smýcení kvantifikuje, o jaký potenciální příjem přichází vlastník tím, že napadený strom musí vytěžit dříve než dosáhne tzv. mýtní zralosti.“
Vlastníkům lesů tedy může za několik let chybět dřevo, které jsou nyní nuceni pokácet a prodat. „Lze očekávat, že škody budou negativně ovlivňovat ekonomiku hospodaření vlastníků a správců lesů v několika dalších letech nebo spíše desetiletích, protože zkrátka mnozí vlastníci nebudou mít dostatek dříví, které by mohli nabídnout na trh. Těmto vlastníkům růst cen dříví nijak nepomůže,“ uvádí Příhoda.
Czech Forest think tank odhaduje kůrovcové škody každý rok. K výpočtu finančních ztrát používá data o cenách dřeva, vycházející z konkrétních faktur několika vlastníků a správců lesů za rok 2021. Grafy v tomto článku jsou založeny na těchto odhadech. Konečná data zveřejní v polovině roku Český statistický úřad.
