Léta vězení i ochrana zákonem. Jak se liší právo na potrat v USA i ve světě

Spojenými státy stále otřásá rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který minulý týden po téměř 50 letech zrušil ústavně právo na svobodný přístup k potratům. Několik států již uzákonilo zákaz potratů, další se k tomu chystají. Podle odhadů může interrupce zakázat až polovina amerických států, ve kterých žije přes 25 milionů žen v reproduktivním věku. Připojí se tak k 24 státům světa, v nichž je umělé přerušení těhotenství striktně zakázáno.

„Rozhodnutí nejvyššího soudu vnímáme jako velkou ránu pro ochránce lidských práv a práv žen na celém světě. Je to ponurý milník v historii USA a velký krok zpět. Toto rozhodnutí dopadne na desítky milionů žen a představuje nejenom omezení jejich práv, ale také přímou hrozbu jejich životům, když jim z ideologických důvodů nebude umožněna interrupce, která pro ně může být život zachraňující,“ odsoudila krok USA pro Seznam Zprávy Irena Hůlová, vedoucí oddělení pro mezinárodní otázky hnutí Amnesty International.

Počet legálních potratů přitom v posledních letech v USA klesá. Spojené státy zaznamenaly nárůst po roce 1973, kdy Nejvyšší soud rozhodl o tom, že ženy mají podle americké ústavy právo na potrat. Mezi lety 1980 a 1997 bylo v průměru ročně v USA 1,3 milionu interrupcí. Od roku 1997 však jejich počet výrazně poklesl. V roce 2019 jich bylo 630 tisíc, ukazují data společnost Statista.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) mezi státy s největším počtem potratů na tisíc žen ve věku 15–44 v roce 2019 patřil New York (20,3 potratu na tisíc žen), Illinois (18,6) a Florida (18,5). Naopak nejmenší podíl je ve Wyomingu, kde na tisíc žen připadne jen 0,3 potratu.

Počty legálních potratů se však tento rok dozajista výrazně změní. Ve dvanácti státech totiž nyní vstoupil v platnost (či vstoupí do 30 dnů od rozhodnutí Nejvyššího soudu) jejich zákaz: v Oklahomě, Texasu, Mississippi, Kentucky, Louisianě, Jižní Dakotě, Arkansasu, Severní Dakotě, Idahu, Missouri, Tennessee a Wyomingu.

V Idahu ale platí výjimka ze zákazu při znásilnění a incestu či při těhotenství, které ohrožuje život matky. Někteří tamní politici však usilují o to, aby byla interrupce z hlediska práva považována za vraždu. Život ohrožující těhotenství je důvodem pro výjimku rovněž v Alabamě.

Ve státu Alabama se dokonce jedná o návrhu zákona z května 2019, podle něhož by za interrupci hrozily velké tresty. Pokud by zákon vstoupil v platnost, hrozilo by lékařům při provedení potratu až 99 let vězení a za podstoupení potratu až 10 let vězení. V některých státech, například Ohiu, jsou bez výjimky potraty umožněny pouze do šesti týdnů těhotenství. Problematické je, že během prvního měsíce a půl žena často ani nezjistí, že je těhotná.

Zákaz potratů odsoudily mnohé neziskové organizace po celém světě. „Snížení dostupnosti potratu či jeho zákaz není systémová změna, která sníží jejich počet. Naopak se zvýší počet žen, které zemřou nebo budou trvale poškozeny po nelegálním potratu. Fyzické, psychické i sociální zdraví ženy má přitom přímý vliv na kvalitu života jejích dětí a rodiny. Zákaz potratu má tedy v konečném důsledku negativní dopad na celou společnost. Každá žena má právo rozhodovat o svém těle,“ říká například prezidentka Unie porodních asistentek (UNIPA) Magdaléna Ezrová.

Po kliknutí na jednotlivý stát se vám zobrazí podrobnosti o legislativě potratů.

Potraty jsou nyní legální v 38 státech Ameriky. Ve 21 státech je velmi pravděpodobné, že tomu tak i zůstane. Jedná se především o západní a severovýchodní pobřeží, například o Kalifornii či New York. Nejistou budoucnost ohledně legality potratů má deset států, kde buď hrozí, že se zkrátí počet týdnů, kdy může žena potrat podstoupit, nebo je pravděpodobné, že změny přijdou po volbách a výměně politických sil v daných státech.

Naopak u sedmi států je už nyní vysoce pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budou interrupce zakázány. Například v Utahu měl vstoupit v platnost zákon o ilegalitě potratů ihned po rozhodnutí amerického nejvyššího soudu. Státní soud sice zákon v pondělí na 14 dní pozdržel, je však téměř jisté, že poté vejde v platnost. Pokud se tak stane, bude za interrupci hrozit 1 až 15 let vězení a pokuta až 10 tisíc dolarů (235 tisíc korun). Výjimkou jsou znásilnění, incest, ohrožení života matky a vážné zdravotní komplikace při vývoji plodu, jako je například anomálie ve vývoji mozku dítěte.

Ve všech státech není legislativa tak přísná, že by ihned potraty zakazovala. V některých se však zkracuje doba, dokdy je možné interrupci podstoupit. Před 24. červnem měly ženy právo jít na potrat z vlastního rozhodnutí až do doby, dokud plod nebyl schopen sám přežít mimo dělohu, tedy kolem 24. až 28. týdne těhotenství. Například na Floridě bylo období zkráceno do 15. týdne těhotenství.

Nejproblematičtější jsou státy, které v budoucnu plánují zkrátit dobu umožnění interrupce na šest týdnů. Brzké schválení takové legislativy je pravděpodobné ve čtyřech státech USA.

V jednotlivých státech se také liší možnosti, jakými lze interrupci podstoupit. Jedním ze způsobů je užití léků vyvolávajících potrat. Obliba této metody v USA roste, mezi lety 2010 a 2019 se využití léku namísto chirurgického zákroku před devátým týdnem těhotenství zvýšilo o 123 pocent.

Pacientky v mnohých státech pro využití léků ani nemusejí navštívit zdravotnické zařízení. Firmy jim zašlou lék poštou a ženy podstoupí potrat doma. Potratové pilulky lze využít i v České republice, je však vždy nutné několikrát navštívit k tomu určenou kliniku.

„Ve světě bez Roe (odkaz na kauzu Roe vs. Wade, kvůli které bylo v roce 1973 ústavně uzákoněno právo ženy na potrat, jež bylo 24. června zrušeno – pozn. red.) budou potraty pomocí léků velkou výzvou pro státy, které chtějí zakázat potraty,“ uvedl pro agenturu Reuters Greer Donley, profesor Pittsburghské právnické univerzity a odborník na reprodukční práva.

Státy, které interrupce zakazují, mohou totiž jen těžko ohlídat, že si jejich obyvatelky nekoupí potratové pilulky v zahraničí či si je neobjednají domů online.

Podle statistik serveru reproductiverights.org, který se problematikou dlouhodobě zabývá, je 1,7 miliardy žen v reproduktivním věku. Největší podíl z nich sice žije v zemích, kde je potrat možný na základě žádosti matky, přesto je jejich zastoupení mírně přes třetinu. Naopak v zemích, kde jsou interrupce zakázané úplně, žije každá dvacátá žena v reproduktivním věku.

Právo žen na podstoupení interrupce se liší země od země. V některých je možné těhotenství ukončit jen v případě ohrožení života matky, jinde stačí prostý fakt, že si dítě nepřeje. Častou indikací pro možný potrat je například otěhotnění znásilněním, incestním sexem nebo pokud je plod poškozený.

Do těchto kategorií spadal například i Izrael, který začátkem týdne oznámil, že přístup k potratům na rozdíl od Spojených států zjednoduší. V zemi bude stačit návštěva kliniky, nikoli nemocnice jako dosud, a ženy nebudou muset před potratovou komisi. Dokumenty potřebné k rozhodnutí se budou moci vyplňovat on-line a nebude kvůli nim nutná osobní návštěva.

Ženy nebudou mít ani povinnost sejít se se sociálním pracovníkem jako dosud. Pouze pokud toto přání projeví, má jim sociální služba poskytnout podporu. Nová pravidla by měla začít platit do tří měsíců, uvedlo izraelské ministerstvo zdravotnictví.

„Právo rozhodovat o svém těle náleží jedině ženě. Rozhodnutí amerického nejvyššího soudu upřít ženě toto právo je krokem do temnoty, krokem k útlaku žen vracejícím vůdčí sílu svobodného a liberálního světa o sto let nazpět. My žijeme jinde a dnes jsme učinili krok správným směrem,“ řekl v souvislosti s novelou izraelský ministr zdravotnictví Nican Horovic.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ohledně potratů vyvolalo silné negativní ohlasy i v České republice. „Svoboda žen rozhodnout se je zase o kus víc ohrožena. Americký nejvyšší soud zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy tak budou výrazně omezeny ve svobodném rozhodování v jedné z nejzásadnějších věcí. Takový vývoj u nás nedopustíme!“ sdílel na svůj twitterový profil Ivan Bartoš, šéf Pirátů.

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) oznámila, že se lidi často ptají, zda nemůže dojít k zákazům potratů i v Česku. „Pro ženy je tragédií, když z různých důvodů na potrat musí, ale stejnou tragédií by bylo jim tuto možnost ztížit,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny na svém twitteru.

Podle Ireny Hůlové by však situace mohla v budoucnu změnit i v Česku. Na otázku Seznam Zpráv, zda si Amnesty International tady dokáže představit zákaz potratů, odpověděla pozitivně. „I v České republice existují organizace a lidé, kteří volají po zákazu či omezení potratů. Podle průzkumů si až 80 procent Američanů myslí, že by interrupce měly být legální. I tak tam nyní nastává velká vlna zákazů. Neměli bychom si tedy myslet, že se situace nemůže změnit i v Česku, ač většina občanů si to nepřeje.“

Hnutí Amnesty International spolu se spolkem Konsent, Českou ženskou lobby a organizací Safe Space pořádají demonstraci právě proti zrušení práva na potrat v USA.

„Věříme, že mezinárodní tlak je nyní velice důležitý a že má smysl, což víme i z úspěchů našich dalších kampaní. USA se považuje za světového lídra v otázce lidských práv a práv žen. Páteční rozhodnutí nejvyššího soudu a vlna zákazu potratů v jednotlivých státech pak vrhá nepěkné světlo na tuto pozici a oslabuje vliv USA v otázce lidských práv. Náš protest je i důležitým gestem solidarity pro všechny lidi, kteří v USA bojují za bezpečný přístup k potratům a kteří jsou zdecimovaní současnou situací,“ říká Hůlová.

V Česku počet potratů klesá již od roku 1988, kdy bylo za rok povedeno 110 tisíc interrupcí. V roce 2020 podstoupilo interrupci téměř 16 tisíc žen. Žena může podle českých zákonů požádat o ukončení těhotenství bez omezení do 12. týdne těhotenství. Později může být interrupce provedena při ohrožení života či zdraví matky nebo zdravého vývoje plodu. Interrupci mohou podstoupit i cizinky z EU, pro které platí stejná pravidla jako pro české občanky.