Kupní síla dělí Evropu stále na Východ a Západ

Nejen Rakušané, ale také Němci a valná většina západní Evropy mají více než dvojnásobné příjmy, obchodní řetězce ale tomu ceny nepřizpůsobují, jak ukázalo velké srovnání cen, které Seznam Zprávy představily v červenci.

Pokud se navíc na problematiku podíváme přes mediánovou čistou mzdu, ukáže se, že ze zemí bývalého východního bloku se Česko dostalo za Estonsko, kde průměrný člověk vydělá 1,2krát více než průměrný obyvatel Česka.

Italové si přijdou na 1,5krát víc, Španělé 1,4krát, Němci a Francouzi dvojnásobek, Nizozemci skoro 2,5krát tolik, Lucemburčané skoro 4krát tolik. Rakousko, Švédsko, Finsko, Irsko nebo Belgie – všechny tyto země mají více než dvojnásobné mediánové příjmy.

Mediánová mzda znamená, že přesně polovina lidí vydělává více a polovina méně.

Mapa zachycuje mzdy podle dat Eurostatu, nejsou v ní tedy zahrnuty země, které nejsou členy Evropské unie. Z přehledu je přesto na první pohled vidět, že Česko stále za západem Evropy značně pokulhává a ekonomicky (měřeno čistou mediánovou mzdou) se řadí k východnímu bloku. S výjimkou Portugalska, kde jsou příjmy ještě o něco nižší (0,9×) než v tuzemsku, a Řecka, kde jsou mzdy nyní zhruba na 0,8násobku těch českých.

Kliknutím na vybranou zemi se zobrazí detaily včetně výše mediánové čisté mzdy přepočtené na české koruny.

Rozhodující ovšem je, kolik zboží a služeb si lidé v každé zemi mohou za příslušnou mediánovou mzdu koupit. Tato schopnost se označuje jako kupní síla.

V mapě níže je zachyceno, jak se kupní síla liší v různých evropských zemích.

Za základ jsme vzali kupní sílu v České republice. Vycházíme z údajů Eurostatu o kupní síle jednotlivých zemí. Evropský statistický úřad ovšem tuto sílu vztahuje vždy k průměru zemí EU. Tyto údaje proto Seznam Zprávy přepočítaly tak, aby srovnávaná výchozí hodnota byla za Českou republiku. Je tak snáze vidět, kde jsou lidé oproti tuzemsku ekonomicky silnější, a kde naopak slabší.

Na příkladu Německa je vidět, že zde jsou sice v porovnání s Českem dvojnásobné mzdy, ale také vyšší ceny, zejména služeb, jak vyplývá z dat Eurostatu. Na kupní síle se to projevuje tak, že není dvojnásobná, ale 1,5krát vyšší. Jinými slovy: v porovnání s platy je na tom Česko zhruba dvakrát hůře, v porovnání kupní síly, už „jen“ 1,5krát.

Německo tedy sice má dvojnásobnou mediánovou mzdu, ale zároveň vyšší cenovou hladinu u zboží a služeb – a právě tyto vyšší ceny posunují jeho kupní sílu na 1,5násobek oproti Česku.

Z porovnání cen potravin a spotřebního zboží ve velkých řetězcích pak vyplývá, že zboží (potraviny, drogerie, nábytek, produkty hobby marketů) je v Německu častěji levnější než v Česku. Lze tedy dovozovat, že citelně dražší tam budou služby.

Když Seznam Zprávy porovnávaly ceny obchodních řetězců, které působí v Česku a v sousedních zemích, ukázalo se, že v tuzemsku jsou ceny za identické zboží většinou vyšší než jinde.

Pokud se zaměříme například na řetězec drogerií DM, který působí v celé střední Evropě, vidíme, že ceny jsou v Česku nejvyšší.

Kombinace vyšších mezd než v České republice a zároveň nižších cen za zboží na německém trhu se projevuje v kupní síle našich západních sousedů dost viditelně. V Rakousku jsou ceny sice srovnatelné s Českem, ale oproti Česku jsou tam výrazně vyšší mzdy.

Jak je vidět v úvodní mapě, dokonce i v porovnání s Německem má Rakousko zhruba o 6000 korun vyšší měsíční mediánovou mzdu. Oproti Česku pak Rakušané vydělají zhruba o 32 tisíc korun měsíčně (2,3krát víc).

V obou zemích, Německu i Rakousku, tak mohou klienti v průměru nakoupit zhruba dvouapůlnásobek toho co Češi.

Přepočteno na vybrané nejprodávanější shodné zboží identifikované podle unikátních kódů v rámci celého obchodního řetězce.

Kvůli nízkým mzdám a vyšším cenám za zboží jsou Češi v porovnání s Němci a Rakušany o dost chudší. Poláci a Slováci jsou na tom (zejména kvůli nízkým mzdám) ještě hůře. Totožného zboží z obchodního řetězce si mohou dovolit na úrovni necelých osmi desetin toho, co Češi.

V uplynulých letech (až zhruba do léta 2021) rostly příjmy ve všech vrstvách tuzemské společnosti (mzdy, důchody apod.) rychleji než inflace (zdražování nemovitostí, nájmů, potravin, energií atd.). V posledních dvou letech sice mzdy nominálně rostou, ale reálně kvůli vysoké inflaci klesají.

Dlouhodobě tedy sice Česko patří mezi ekonomicky vyspělé regiony, jak je vyhodnocuje Světová banka, kvůli vysoké inflaci se však kupní síla nyní propadla.

G7 (členskými státy uskupení jsou Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království, USA).

V příjmových kategoriích patří Česko k nejvyšším. V 1. čtvrtletí 2023 medián mezd (34 741 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 procenta, u mužů dosáhl 37 696 Kč, u žen byl 31 856 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 601 Kč a 65 512 Kč.

Kupní síla je i v rámci České republiky rozmístěna výrazně nerovnoměrně, jak vyplývá z výroční analýzy společnosti GfK. Nejvyšší kupní sílu mají obyvatelé Prahy. Absolutně Pražané disponují zhruba šestinou veškerých disponibilních příjmů České republiky, v přepočtu na jednoho obyvatele kupní síla obyvatel hlavního města v posledních 10 letech stabilně osciluje okolo 30 procent nad celostátním průměrem.