Krize u Čechů snižuje podporu Ukrajiny

Devět měsíců po vypuknutí války na Ukrajině se lidé spoléhají na společnou ochranu proti působení Ruska v rámci Evropské unie. Zároveň však opadají sympatie s okupovanou Ukrajinou a pro Čechy není důležitá ani podpora poválečné obnovy země.

„Bezpečnostní oblast obecně a postoj k Rusku konkrétně se nyní ukazuje jako jeden z důležitých znaků v pohledu na Evropskou unii,“ říká analytik sociologického ústavu STEM Martin Kratochvíl.

Jeho slova potvrzuje i nový průzkum společnosti STEM, který ukazuje, že se Češi před Ruskem chtějí chránit dohromady s ostatními členskými státy EU, 69 procent respondentů bylo rozhodně či spíše pro společné řešení tohoto problému. Pro společnou obranu v rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou dokonce téměř tři čtvrtiny Čechů (72 %).

Podle Nikoly Hořejše, vedoucího mezinárodních projektů STEM, je mezi podporovateli společné ochrany i část lidí, kteří samotnou Evropskou unii nehodnotí kladně. „Vymykají se jen silní odpůrci, ale i tam chce společný postup 40 procent,“ uvedl Hořejš pro Seznam Zprávy.

V rámci EU by Češi chtěli také chránit hranice (66 %), podporovat rozvoj armády (64 %) či nakupovat plyn (55 %). Na společných nákupech plynu a solidaritě mezi státy se minulý týden shodli v Bruselu i ministři unijních zemí. Více než polovina respondentů by naopak převážně sama v rámci země řešila ochranu soukromí občanů.

Z dat dále vyplývá, že Češi za svoji prioritu nepovažují poválečnou obnovu Ukrajiny. Obnovení Ukrajiny má na prvním místě čtvrtina Čechů, což je méně než během květnového průzkumu. Naopak pro téměř třetinu lidí není pomoc Ukrajině důležitá.

Podle odborníků se pozornost lidí upíná na jejich vlastní problémy v Česku. „Je to logické, jednak válka stále neskončila a jednak se s ekonomickými obavami pozornost veřejnosti stále víc stáčí k domácí situaci,“ říká sociolog Kratochvíl.

Kromě podpory obnovy poválečné Ukrajiny oproti dubnu 2022 kleslo i pozitivní hodnocení vztahu k okupované zemi. Vztahy kladně hodnotí 30 procent lidí. Negativní názor na ně má 39 procent Čechů, oproti dubnové čtvrtině lidí. Nejhorší známku dostala Ukrajina od dvou lidí z deseti.

Podle Nikoly Hořejše se však ochlazení vztahů nedá nazvat propadem, ale spíše návratem do hodnot před invazí. „Klesl zájem o válku, ustoupila heroická fáze a zároveň s celkovým pesimismem, který je rekordní, hodnotíme hůře i vše kolem nás,“ říká sociolog. A jeho slova potvrzují i data, podle nichž měla Ukrajina před válkou menší podporu než nyní, na druhou stranu v roce 2021 bylo i méně odpůrců této země.

„Je třeba poznamenat, že naopak velmi pozitivně hodnotí Češi prezidenta Ukrajiny, který v našem výběru vycházel v dubnu mezi nejpopulárnějšími světovými státníky. Tedy hodnocení Ukrajiny je spíše dlouhodobá věc, která se bude měnit pomalu,“ dodává Hořejš.

I přes snížení podpory země zmítané válkou se Češi v rámci konfliktu přiklánějí na stranu Ukrajinců. „Důležité je, že nadpoloviční většina obyvatel zůstává v otázce konfliktu na Ukrajině na straně Západu a jen menšina věří ruským interpretacím nebo dezinformacím,“ uvedl Kratochvíl.

STEM na základě průzkumu sestavil také žebříček obliby zemí. Podle něj mají Češi nejvroucnější vztah ke Slovensku. Kladnou známku jako ve škole mu v průzkumu dalo 73 procent respondentů.

Pozitivní vztah mají Češi i k Švýcarsku (65 %) a Rakousku (64 %). V poslední době se naopak ochlazují vztahy vůči Německu (20 % je označilo za negativní) i Spojeným státům (27 % je označilo za negativní). Přesto je však Češi považují za lepší než vztahy s Ruskem, Čínou či Tureckem.

Právě oblíbenost Ruska po invazi na Ukrajinu poklesla. Z dlouhodobého pohledu země v očích Čechů začala stoupat v roce 2012, podle Nikoly Hořejše bylo jedním z důvodů dlouhodobé zlepšování image Ruska jako světové mocnosti a důležitého partnera.

„Prezident Putin byl dokonce jednu dobu – kolem 2015 – u Čechů populárnější než někteří západoevropští lídři. Může to také souviset s tím, že obyvatelé Česka vstupem do EU ztratili strach z odklonu na Východ, tedy k Rusku,“ sdělil Hořejš.

Data však ukazují, že se v dubnu 2022 obliba Ruska u Čechů výrazně propadla, kladně vztahy po invazi Ruska na Ukrajinu hodnotilo jen 12 procent lidí. Vývoj obliby zůstal do říjnového průzkumu neměnný.

„Za prvé Rusko nemáme nijak v lásce. Dlouhodobě není nějaký náš partner, spíše se ho obáváme a nechceme si ho naštvat. Takže ti, co vědomě podporují proruské demonstrace, jsou v podstatě extrém společnosti. Je to část, která je dosti radikalizovaná, a ta se aktivizuje. Jak ukázala demonstrace odborů, ti, kterým jde jen o ekonomické dopady, v takovém stupni naštvanosti nejsou, aby na náměstí dorazili,“ říká Hořejš.

Ve společnosti podle dat počet prorusky smýšlejících Čechů nenarůstá. „Velmi prorusky orientovaných lidí jsou v české populaci dlouhodobě jen asi tři až čtyři procenta a jejich počet se s pokračující válkou nezvyšuje,“ upřesňuje Kratochvíl.

Hořejš se domnívá, že je v Česku také přibližně 10 procent lidí, kteří Putina neobhajují, ale věří mnoha výmyslům Kremlu o válce. „Dále je ale ve společnosti hodně těch, kteří si jsou nejistí, hledají falešnou neutralitu nebo se problému vyhýbají. Politická debata toto rozložení trochu zkresluje,“ vysvětluje sociolog.

Respondenti dali v tomto průzkumu rovněž jasně najevo, že v rámci českého předsednictví Evropské unii by se členské státy měly zaměřit na řešení sociálních dopadů energetické krize, což podporuje téměř 9 z 10 Čechů. Oproti květnu tato priorita ještě více posílila. Z toho je zřejmé, že lidé začínají energie více řešit.

76 procent lidí chce energetickou soběstačnost Evropy, dvě třetiny také podporují rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. „Mezi úkoly z oblasti energetiky na příštích několik let je rozšiřování obnovitelných zdrojů na druhém místě hned po soběstačnosti. Až pak následuje podpora zateplování domácností nebo jádra,“ uvedla Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.

S tím, aby se Česko v rámci předsednictví zaměřilo na obnovitelné zdroje, souhlasí více než polovina respondentů (55 %), proti je naopak každý desátý. Oproti únoru se také zvýšila podpora zachování uhelných elektráren. V únoru tento typ zdroje energie chtělo 29 procent Čechů, nyní je to již 44 procent.

„Je zřejmé, že si Češi kvůli ekonomickým obávám chtějí ponechat v záloze víc alternativních zdrojů elektřiny. V dlouhodobém výhledu ale veřejnost těžbu a spalování uhlí nepodporuje. Čisté zdroje mají jednoznačnou přednost,“ vysvětluje Truchlá.

V průzkumu také 70 procent respondentů souhlasilo s tím, že by se EU měla zaměřit na přednostní snižování závislosti na jednom či několika málo dodavatelích technologií a surovin. „Evropská unie by v tomto rozhodně neměla zaspat. Po Rusku představuje Čína už nyní další potenciální ekonomickou i geopolitickou hrozbu. Pro všechny členské státy bez ohledu na velikost je strategicky výhodné zaujmout společný pevný postoj,“ uvedla analytička Truchlá.

Reprezantativní průzkum společnost STEM realizovala v rámci projektu pro Zastoupení Evropské komise v ČR od konce září do poloviny října 2022. Zúčastnilo se ho 1052 respondentů starších 18 let.