70 let, 7 papežů, 1,6 milionu kilometrů na cestách. Královnin život v číslech

Alžběta II. se královnou stala 6. února 1952. Zpráva o úmrtí jejího otce ji zasáhla na cestě v Keni, kde byla se svým manželem, princem Philipem.

Nečekaný začátek částečně předurčil způsob, jakým královna následujících více než 70 let vládla. Žádný jiný panovník toho nenacestoval tolik, jako právě Alžběta II. Ale nepředbíhejme a vraťme se do roku 1952.

Když tehdy 25letá Alžběta II. nastoupila na trůn, stál v čele Spojeného království premiér Winston Churchill. Spojené státy americké vedl Harry Truman. Dva výrazní politici, kteří sehráli důležité role v druhé světové válce i po ní.

Za dobu svého vládnutí zažila královna Alžběta ještě dalších 14 britských premiérů a 13 amerických prezidentů. Se všemi se osobně setkala.

Poznámka: Truman i Churchill nastoupili do svých funkcí ještě před nástupem Alžběty II. na trůn (grafika je tímto datem ohraničena).

Jako vůbec poslední uvedla Alžběta II. do funkce Liz Trussovou. Došlo k tomu 6. září, tedy dva dny před smrtí královny. Pro kontext toho, jak dlouho královna vládla: Současná premiérka se narodila o 101 později než první královnin premiér Winston Churchill.

Během doby na trůnu zažila také sedm papežů, osobně se setkala s Janem XXIII., Janem Pavlem II., Benediktem XVI. a s papežem Františkem. Ještě v době, kdy byla princeznou, se setkala s papežem Piem XII.

Královna usedla na trůn v těžké mezinárodní situaci, zvlášť pro Spojené království. Některé země (jako například Indie), se z britského impéria osamostatnily úplně, jiné se staly částečně či zcela autonomními, některé o nezávislost teprve usilovaly.

Poznámka: Regiony jsou zobrazeny na současné politické mapě. Některé státy, jako například Jižní Súdán, v roce 1952 vůbec neexistovaly, některé měly jiné hranice než dnes.

Hned v roce 1953 se už korunovaná Alžběta II. vydala na svou první cestu v rámci zemí Commonwealthu. Výprava nakonec trvala půl roku na trase: Bermudy, Jamajka, Fidži, Tonga, Nový Zéland, Austrálie, Kokosové ostrovy, Ceylon (Srí Lanka), Uganda, Malta a Gibraltar.

Během Alžbětiny vlády přišlo Spojené království o většinu svých světových území. Před svou smrtí vládla Alžběta II. v rámci Commonwealthu 15 státům (další státy jsou členy Commonwealthu, ale nespadají pod vládu britského panovníka).

Jako poslední se v roce 2021 osamostatnil Barbados a některé další země zvažují referendum o nezávislosti v následujících letech.

Během doby na trůnu navštívila Alžběta II. více než 100 zemí. Nejčastěji byla v Kanadě, a to 22krát. Celkem podle Buckinghamského paláce nacestovala neuvěřitelných 1 661 668 kilometrů.

Poznámka: V roce 1972 navštívila Alžběta II. Jugoslávii. Vzhledem k tomu, že se tento státní celek později rozpadl, v interaktivní mapě není.

V roce 1996 zavítala také do České republiky. Jako první britský panovník navštívila například Austrálii, Nový Zéland, Čínu, Vatikán nebo Rusko.

Zajímavostí je, že nikdy jako královna nenavštívila Řecko, rodnou zemi svého manžela prince Philipa. „Princ Philip neměl rád Řecko. Jeho otce postavili před soud a hrozilo mu popravení,“ řekl pro BBC královský historik Hugo Vickers. Ještě v mladém věku musela jeho rodina ze země uprchnout, později dokonce padla celá monarchie.

Při poslední zahraniční cestě zamířila v roce 2015 na Maltu, kde s princem Philipem žila v letech 1949 až 1951.

Právě v roce 2015 se stala nejdéle vládnoucím panovníkem na britském trůnu. Ve věku 89 let překonala královnu Viktorii.

Sama Alžběta II. neviděla v překonání doby kralování své praprababičky velkou událost. Stalo se tak 9. září 2015. Královna tehdy přerušila svou tradiční dovolenou v Balmoralu, nikoliv ale kvůli oslavám svého vládnutí. Místo toho slavnostně otevřela novou železniční trať v jihovýchodním Skotsku a jen krátce poděkovala za všechna přání, která jí poslali lidé nejen ze Spojeného království, ale z celého světa.

Mezi lidmi se královna Alžběta II. těšila mimořádné popularitě. Ačkoliv v posledních 10 letech své vlády nebyla tak aktivní jako dříve, byla jednoznačně nejoblíbenějším členem královské rodiny.

Mimochodem Alžbětin syn a současný král Karel III. měl ještě podle červnových dat dat YouGov podporu jen okolo 42 procent občanů.

Královninu korunovaci v roce 1953, kterou vůbec poprvé vysílala živě televize, sledovalo 27 milionů lidí. Alžběta II. také jako první britský panovník vysílala své vánoční poselství v televizi. Letos poprvé uvidí Britové na svých obrazovkách poselství někoho jiného.

Několik zajímavostí z královnina života:

Dlouhá léta nebyli Britové přesvědčeni o tom, že princ Charles zvládne nahradit svou matku na trůnu. Podle průzkumů z předešlých let by dokonce obyvatelé Spojeného království preferovali, aby na trůn nastoupil Alžbětin vnuk princ William.

Nicméně ihned poté, co královna zemřela a na trůn nastoupil král Karel III., se britské mínění otočilo.

Ještě v  květnu si myslelo jen 32 procent dotázaných, že nový král svou roli zvládne. Bezprostředně po smrti Alžběty II. důvěra v nového krále výrazně stoupla.

Svou roli sehrál první proslov, který Karel III. pronesl už jako král. Slyšelo ho 60 procent respondentů a 94 procent z nich uvedlo, že byl dobrý a přesvědčivý.