Článek
Česká republika v tom zdaleka není sama, pokud jde o riziko šíření koronaviru. Jenže má nakročeno k tomu, aby v nejhorší kategorii s velmi vysokým rizikem zůstala dlouho. To pak vede k nižší mobilitě lidí a opětovně poškozenému turistickému ruchu i navazujícím oborům, jako jsou gastronomie nebo kultura.
Jedním z důležitých ukazatelů je nárůst nově zjištěných případů koronaviru (incidence). Podle té je Česko na mapě střední Evropy už zase hodně vidět.
Vedle Saska, zejména okresu Míšeň, nebo vedle okresu Piešťany a celého pásu západního Slovenska je špatná situace i nadále na Moravě a ve Slezsku. Naproti tomu Rakousko snížilo incidenci během třítýdenního lockdownu téměř na polovinu. Zavřelo většinu obchodů a služeb, ale nijak neomezilo mobilitu lidí v rámci celé země, takže pohyb mezi okresy byl po celou dobu možný bez jakékoli regulace.
Evropské země v reakci na pandemii covidu-19 mohou a už v minulosti opakovaně omezily volný pohyb lidí. Do jisté míry ale funguje i samoregulace: lidé logicky neradi cestují tam, kde jim hrozí vyšší riziko nákazy a po návratu domů by měli například nařízenou karanténu.
V horší situaci se nacházejí i obyvatelé rizikové země, pokud chtějí vycestovat, protože cílové země s menším rizikem se před nimi chrání.
Například Rakousko požaduje certifikát o „bezinfekčnosti“ v předepsané podobě, a to o negativním PCR testu nebo očkování či uzdravení z onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech. Již se neuznává doklad o neutralizačních protilátkách a až na výjimky ani antigenní test (ten dokládají jen pendleři).
Jak se měří rizikovost zemí
Klíčová jsou tato kritéria:
- míra hlášení případů (celkový počet nově hlášených případů covidu-19 na 100 000 obyvatel za posledních 14 dnů na regionální úrovni),
- míra pozitivity testů (procentní podíl pozitivních testů ze všech testů na infekci covidu-19 provedených během posledního týdne),
- míra testování (počet testů na infekci covidu-19 na 100 000 obyvatel provedených během posledního týdne).
Zdroj: Rada EU
Česko se aktuálně nachází ve skupině zemí s velmi vysokým rizikem šíření koronaviru – vedle Německa, Rakouska, Slovenska a většiny dalších evropských zemí. Při bližším pohledu se však ukazuje, že s výjimkou jednoho kritéria je na tom téměř nejhůře.
Česko málo testuje a pandemii neuhlídá
V porovnání s ostatními zeměmi je v Česku relativně vysoká týdenní míra testování. Jenže kromě Slovenska nemá žádná ze zemí tak vysoké přírůstky nově nakažených lidí.
Česko provedlo za týden 7,5 tisíce testů na 100 tisíc obyvatel, Slovensko 8,7 tisíce, zatímco Rakousko ve snaze ohlídat pandemii testuje masivně (90 tisíc testů na 100 tisíc lidí). Ve všech případech se jedná o souhrn všech vykázaných testů, často opakovaných například ve školách, nikoli o počty testovaných osob.
Rakousko má nyní zdaleka nejvyšší míru testování v celé Evropě a výsledkem je, že se během necelých tří týdnů lockdownu a takto masivního testování podařilo srazit nárůsty nově nakažených na polovinu.
Výsledkem nedostatečného testování je vysoká míra pozitivity testů. Ta se v Česku drží mezi vyššími v celé Evropě. Nyní je srovnatelná se Slovenskem, ovšem téměř 9× vyšší než v Rakousku.
Proč už zase prohráváme
Česku tak hrozí, že na rozdíl od většiny zemí v nejhorší kategorii zůstane dlouho. Ačkoli teď pozitivita testů mírně klesá (viz graf s vývojem níže), rozhodně to zatím není uklidňující zpráva.
Aktuálně je země totiž vysoko nad hranicí pro státy s velmi vysokým rizikem šíření nákazy. Abychom se stali zemí s nízkým rizikem, museli bychom testovat více než trojnásobně a zároveň postupně stlačit čtrnáctidenní incidenci (nové přírůstky) pod 50 na 100 tisíc obyvatel. Současná incidence je více než 2 000.
| Riziko | Incidence (14d) | Pozitivita testů |
|---|---|---|
| velmi vysoké | > 500 | ≥ 4 % |
| vysoké I. | 75-200 | ≥ 4 % |
| vysoké II. | 200-500 | < 4 % |
| střední I. | < 75 | ≥ 1 % |
| střední II. | 75-200 | < 4 % |
| nízké I. | < 50 | < 4 % |
| nízké II. | < 75 | < 1 % |
| Zdroj: Rada EU |
Již několikrát zmíněné Rakousko je na tom v porovnání s Českem výrazně lépe. Dvoutýdenní incidenci má v tuto chvíli poloviční a pozitivitu testů více než 9krát nižší. Jak už zaznělo, přestože neomezilo mobilitu lidí, šíření nákazy se mu povedlo omezit.
| Incidence (14d) | Pozitivita testů | |
|---|---|---|
| ČR | 2073,8 | 13,6 % |
| Rakousko | 1108,0 | 1,1 % |
Na území obou zemí jsou potvrzeny případy nové mutace viru omikron, která se šíří velice rychle. Obě země jsou v tuto chvíli v nejvážnější kategorii velmi vysokého rizika šíření nákazy, Česko však ke zmírnění pandemie nakročeno nemá. Pozitivita testů je měřítkem testovací kapacity a tu Česká republika podle všeho nevyužívá dostatečně.
Deset let jsem jezdil na Vánoce do Vídně a teď nemůžu
Nedávno se na Seznam Zprávy obrátil jeden ze čtenářů s tím, že jezdíval pravidelně na vídeňské vánoční trhy, jenže teď ho země na návštěvu nepustí. „Kvůli mediální kampani a covid šílenství tam druhý rok nemohu,“ uvedl. Zároveň se však nechce nechat očkovat s tím, že loni už covid měl, příznaky byly mírné a nyní se cítí zdráv. „Zdravý člověk za to, že je zdráv, zaplatí pokutu? Zdraví lidé s dětmi nemohou tam, kam chtějí,“ stěžuje si.
Přesně před tímhle přístupem se však vlády snaží své občany chránit. Nekontrolovatelné šíření nákazy totiž vede k zahlcení nemocnic a omezování lékařské péče. Výsledkem jsou odložené plánované operace, přetížený nebo nakažený zdravotnický personál, nedostatek personálu pro specializovaná lůžka a přístroje.
Virus totiž šíří i ti, kteří se cítí zdrávi nebo mají jen mírné příznaky. To, že se oni sami mohou cítit fit, neznamená, že nenakazí jiné lidi, kteří lehký průběh nemoci mít nebudou.
Aktualizace v 17.00 hod.: V článku jsme opravili zdroj dat, jedná se o Radu EU (nikoli Radu Evropy) a statistiky o pozitivitě testů. Mylně jsme uvedli Testy dle diagnostické indikace, namísto indikace epidemiologické.
