Korespondenční volby fungují ve většině Evropy. SPD i ANO by nejspíš oslabily

Česká republika je jednou z pěti zemí Evropské unie, kde ještě není povolena korespondenční volba ze zahraničí. Kromě Česka, kde je ale součástí programového prohlášení nové vlády, neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ve Francii, Chorvatsku, na Islandu a na Maltě. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.

Volby ze zahraničí probíhají zpravidla na zastupitelských úřadech, tedy na velvyslanectvích a konzulárních úřadech České republiky v daném státě. Voliči musí být zapsáni do zvláštního seznamu voličů nebo musí mít zřízený voličský průkaz. Problém ale je, že se lidé v době konání voleb musí na konzulární úřad dostavit osobně.

Zastupitelský úřad přitom může být vzdálený i několik hodin jízdy z místa bydliště. Odvolit ze zahraničí je například velmi složité pro Čechy žijící na Novém Zélandu, kteří musí kvůli hlasování letět do Austrálie. Korespondenční volba by jim tak ušetřila spoustu času a peněz.

S hlasováním v zahraničí měla problém i Viktorie Nováková, která v době voleb do Poslanecké sněmovny pracovala jako humanitární pracovnice v Iráku. „V parlamentních volbách 2021 jsem nemohla odvolit, protože můj volební průkaz zaslaný Ministerstvem zahraničí na konzulát v Erbílu nedošel včas. Volební průkaz měl dorazit v pátek, což ale není v Iráku pracovní den, takže pošta nefungovala,“ sdělila Nováková pro Seznam Zprávy. „Kdybych mohla odvolit korespondenční volbou, mohla jsem využít svoje volební právo.“

Nikol Mudrová, studentka New York Univerzity ve Spojených státech, by spíše ocenila volby přes internet. „Na ambasádu to mám cca 35 minut metrem od bytu, takže mi nedělá problém tam zajet a odvolit,“ řekla Seznam Zprávám s tím, že pokud by bydlela od ambasády dál, byla by situace samozřejmě komplikovanější. Nejvíc by uvítala možnost online voleb. „Pošta je tady ještě míň spolehlivá než v Česku. Bála bych se, jestli lístky dorazí včas, případně když je odešlu zpět, jestli se někde nezatoulají.“

Poslanci SPD znemožnili jednání Poslanecké sněmovny o korespondenční volbě již před dvěma týdny, když si v době, kdy se měla změna zákona projednávat, vzali přestávku na jednání svého poslaneckého klubu. Hlasování ze zahraničí prostřednictvím pošty odmítá SPD již dlouho. Poslanci hnutí tvrdí, že by se volební lístky zaslané dopisem daly padělat.

„Jsme přesvědčeni, že korespondenční hlasování je útokem na demokracii a otevřenými dveřmi k případným manipulacím s volebními lístky. Naši občané v zahraničí, pokud chtějí, mohou už dnes hlasovat na jednotlivých zastupitelských úřadech,“ řekl už dříve předseda klubu Radim Fiala.

Vládnoucí koalice se však domnívají, že poslanci z hnutí SPD a ANO jsou proti korespondenční volbě z důvodu malé zahraniční voličské základny. Data totiž ukazují, že většina voličů mimo Českou republiku podporuje jiné strany a koalice.

V říjnových sněmovních volbách hlasovalo přes 50 procent voličů ze zahraničí pro koalice Pirátů a hnutí STAN, koalice SPOLU získala 34 procent. Hnutí ANO získalo pouhých pět procent, hnutí SPD dokonce jen 2,19 procenta.

O bojkotu z důvodu obavy je přesvědčen i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Cílem opozičních stran není obava o zabezpečení volby, ale spíš jejich hledisko volební, politické, protože vědí, že v tomto elektorátu nemají velkou podporu,“ uvedl.

Zahraniční voliči hlasovali rozdílně od zbytku republiky i při poslední volbě prezidenta v roce 2018. Úřadující prezident získal jen deset procent, pro Zemanova oponenta Jiřího Drahoše hlasovalo 90 procent občanů žijících mimo Česko.

V prvním kole prezidentských voleb obsadili vrchní příčky Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer. Právě senátor Marek Hilšer (klub STAN) chtěl návrh korespondenční volby již několikrát představit v Poslanecké sněmovně, nikdy se však ještě nedostal ke slovu. Pro Seznam Zprávy kritizoval předsedu SPD za jeho cílené obstrukce při čtvrtečním jednání Sněmovny.

„Okamura je typický příklad parlamentního teroristy, který záměrně blokuje chod demokratických institucí. Řídí se heslem: Nezvítězil jsem ve volbách, tak budu aspoň škodit a terorizovat ostatní. Svým jednáním nepoškozuje politiky, ale především občany, neboť místo práce na zákonech, na které občané čekají, musíme všichni poslouchat jeho nic nepřinášející monology,“ uvedl Hilšer.

Hnutí SPD odsoudila i předsedkyně poslanecké Sněmovny Markéta Adamová Pekarová. Na svém Twitteru uvedla, že se SPD bojí názoru občanů žijících mimo Českou republiku. Dodala také, že nynější vládnoucí koalice návrh o korespondenční volbě schválí.

Obavy hnutí SPD o manipulaci s volbami vyvrací praxe okolních států. Korespondenční hlasování alespoň u některých typů voleb povoluje 22 členských států EU, tedy naprostá většina. Například v sousedním Německu mohou volit poštou i občané, kteří v Německu žijí.

Všechny korespondenční hlasovací lístky, o které musí Němci zažádat dopředu, jsou zaregistrovány, je tedy nemožné, aby některý německý občan volil jak formou dopisu, tak přímo u uren. Volební lístek musí dorazit před sčítání hlasů, je uložen do volební urny a po celou dobu je hlídán volební komisí.

Přesto německá strana AfD opakovaně upozorňovala na možné zfalšování voleb. Data však ukazují, že stejně jako tomu je u české SPD, korespondenční volby vycházejí v jejich neprospěch.

Velkou nedůvěru v hlasování poštou vyvolal také během amerických prezidentských voleb bývalý prezident Spojených států Donald Trump. Ten na svém Twitteru opakovaně tvrdil, že kvůli korespondenčnímu hlasování budou volby „nejvíce nesprávné a podvodné v celé historii“.

Důkazy z konce července 2021 však ukazují na to, že chtěl volby zmanipulovat spíše Donald Trump. Zveřejněné poznámky z telefonátu s tehdejším vedením ministerstva spravedlnosti odhalily, že Trump žádal, aby ministerstvo prohlásilo volby za zkorumpované. „Prostě řekněte, že volby byly zkorumpované a nechte zbytek na mně,“ řekl do telefonu Trump.