Kolik jste zaplatili za úsporný tarif a zastropování energií

Tolik zatím průměrně zaplatil každý ekonomicky aktivní Čech za pomoc při řešení energetické krize. Částka vychází z nákladů na úsporný tarif + částky, kterou ministerstvo prostřednictvím mimořádných záloh uvolňuje obchodníkům na kompenzaci zastropovaných cen energií, a počtu ekonomicky aktivních lidí podle nejčerstvějších dat Českého statistického úřadu ze srpna 2022. 

Na začátku každého kalendářního měsíce po zveřejnění aktuálních hodnot dojde k přepočtu a zpřesnění hodnoty.

Vláda spustila úsporný tarif, který měl lidem pomoci s drahými energiemi, od 1. října 2022. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na něj vláda v září uvolnila z rozpočtu 17,4 miliardy korun.

Od letošního ledna navíc podle nařízení vlády platí plošně zastropování cen energií. Zastropování plynu a elektřiny určuje maximální cenu, kterou mohou dodavatelé svým zákazníkům účtovat, zbytek doplatí stát. Za silovou elektřinu tak lidé zaplatí maximálně zhruba šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, za plyn tři koruny za kWh.

Další pomocí lidem je odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje (POZE), které činí 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude úleva platit od října loňského roku až do prosince 2023 a vyjde státní kasu na 23 miliard korun.

Na kolik vyjde státní kasu zastropování, zatím nelze vyčíslit. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by mělo přijít na maximálně 130 miliard korun.

Nápor na státní rozpočet může představovat také pomoc firmám, které nezvládají platit účty za energie. Kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu totiž nehrozí jen omezení výroby, ale její úplné zastavení.

„Firmy, to znamená velkoodběratelé elektřiny a plynu (s ročním odběrem nad 630 MWh, pozn. red.), budou moct čerpat už od 1. listopadu pomoc ve výši 30 miliard Kč v rámci dočasného krizového rámce. Plánujeme dalších 30 miliard korun, které budou vycházet z evropského nařízení o krizových opatřeních ke snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli s Evropskou komisí,“ uvedl loni v září na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely mají energeticky náročné firmy nárok až na 200 milionů korun, ostatní na maximálně 45 milionů.

Plán na řešení vysokých cen energií připravuje i Evropská komise, která navrhuje zdanit nadměrné zisky energetických firem. To by vyneslo členským státům celkem až 140 miliard eur (téměř 3,44 bilionu korun).