Detailní data ukázala, koho v Česku nejvíc drtí zdražování

Podle odborníků se zdražování dotýká všech obyvatel napříč věkovými a sociálními skupinami. Začalo to energetickou krizí a bylo jen obtížné najít někoho, koho by nezasáhla. Následně se inflace přelila do potravin a cen bydlení.

Jenže zcela jiné dopady má zvýšení cen na seniory, zvláště pak osamocené seniorky, které zpravidla pobírají nižší důchod než muži. Tvrději vysoké ceny dopadají například i na studenty a děti z chudších rodin, kteří za studiem dojíždějí.

V průzkumu agentury IPSOS pro Seznam Zprávy se ukazuje, jak rozdílně zdražování dopadá na skupiny lidí podle výše příjmu.

Lidé s čistým příjem nad 25 tisíc korun měsíčně pociťují dopady zdražování zásadně zhruba z jedné třetiny. Více ale dopadá na polovinu těch, jejichž příjmy nepřekračují 25 tisíc měsíčně.

U domácností je situace logicky stejná. Výrazně zasaženy jsou ty, jejichž celkové měsíční příjmy nedosahují ani 20 tisíc korun. V průzkumu to uvádějí dvě třetiny z nich.

Domácností s příjmy nad 40 tisíc korun je inflací zasaženo viditelně méně (třetina uvádí, že má na ni zdražování zásadní vliv). V celkovém porovnání se tedy růst cen dotkl dvakrát častěji chudších domácností.

Zhruba třetina domácností se podle expertů nachází na hranici bídy, tedy nemají na konci měsíce ani korunu nazbyt.

„Většina rodin, které trpí finanční tísní, jsou ty, které jsou závislé na dávkách, které nebyly v posledním roce valorizované dle inflace. Tuto skupinu tedy nyní tlačí nejvíce ekonomické těžkosti. Mnoho lidí se obává, že tato situace může trvat i v budoucnu, což by bylo pro mnoho rodin velmi nepříjemné,“ upozorňuje Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele think-tanku IDEA při CERGE-EI a člen poradního týmu Ministerstva práce pro přípravu důchodové reformy.

Podle něj státní rozpočet sice zaznamenává vysoké deficity, ale stále může získávat půjčky na finančních trzích.

Na vysvětlení toho, co způsobuje inflace celkově a co naopak různým skupinám lidí, je nejlepší „statistický“ vtip: Není těžké zjistit, jaká je průměrná délka chodidla, ale tipněte si – kolik lidí pohodlně obuje průměrně velkou botu?

Jinými slovy, v průměru se inflace ve vztahu ke mzdám a důchodům nechová ještě tak „zdivočele“ – ovšem přesně do chvíle, než se podíváme na různé skupiny lidí, kteří, obrazně řečeno, neobují onu průměrně velkou botu.

V grafu je zachyceno, jak loni rostla průměrná mzda procentuálně méně než průměrný starobní důchod. Dlouhodobě se ale ukazuje, že průměrná mzda i průměrný starobní důchod rostou víc než inflace.

Když se vrátíme k průzkumu Ipsosu, je vidět, jak zásadní vliv zdražování jednoznačně roste s přibývajícím věkem. Čím více jsou respondenti v pokročilejším věku, tím častěji uvádějí, že má na ně zdražování větší vliv. Zásadní vliv uvádí 52 procent z nich, střední vliv pak dalších 40 procent seniorů. Žádný vliv uvádí pouhé procento z nich.

Naproti tomu nejmladší věková skupina 18–29 let jako zásadní vliv zdražování pociťuje ani ne ze třetiny – tedy dvakrát méně než senioři.

Další srovnání je zaměřené na to, jak pociťují zvýšené ceny skupiny nejmladších a nejstarších respondentů. Rozdíly jsou zásadní. V kategoriích energie a léky pociťují zdražování výrazně častěji senioři, zatímco na mladé lidi mnohem více dopadá bydlení a doprava.

Rozdíly jsou ale i v dalších kategoriích, jako je zábava a rekreace, kdy mladí (6,8 %) uvádějí třikrát častěji než senioři (1,9 %), že na ně v této oblasti dopadá zdražování. Jedna z mála kategorií, kde uvádějí dopady obě věkové skupiny zhruba stejně, jsou mobilní telefony a internet.

Graf je možné prolistovat šipkami a pak si vybírat další kategorie k porovnání.

Tyto rozdíly, kdy různé kategorie výdajů odlišně zatěžují různé skupiny lidí, lze dokreslit ještě konkrétněji.

Další srovnání ukazuje, jak v průběhu času různě narůstaly ceny potravin a bydlení a také výdaje na zdraví. Je vidět, že ceny potravin rostly méně než ceny bydlení a energií. Ceny potravin v podstatě kopírovaly celkovou inflaci. Nejvíce dlouhodobě rostly ceny léků a zdravotnických výrobků, například dioptrických brýlí. Obrovské zdražení je vidět také u zubní péče.

Tento rozklad spotřebního koše ukazuje, jak se jednotlivé položky výrazně liší. Proto jsou také různé skupiny lidí zatíženy odlišnými položkami.

Chci přidat. S tímto požadavkem se začali čeští zaměstnanci stále častěji obracet na své šéfy. Jenže firmy se plošnému zvyšování mezd snaží vyhnout. Často poukazují na zdražování, se kterými se musejí potýkat. Výsledkem je, že zvýšená mzda či příjem pokryly inflaci jen zhruba u 5 až 10 procent zaměstnanců a OSVČ.

Dalších skupiny zaměstnanců (40 %) a OSVČ (20 %) uvádějí, že se jim sice příjem zvýšil, ale ne natolik, aby pokryl nebo přerostl inflaci.

Za poslední rok části lidí příjmy dokonce klesly. Největší podíl mezi nimi jsou živnostníci, z nichž čtvrtina uvádí, že nyní vydělávají méně než před rokem. Platy klesly také zhruba 10 procentům zaměstnanců.

Necelým 40 procentům zaměstnanců se plat nezměnil, u živnostníků pak se příjmy nezměnily u necelé třetiny z nich.

Pro dokreslení: Průměrná hrubá mzda za celý rok 2022 dosáhla 40 353 korun měsíčně, oznámil v březnu Český statistický úřad. Meziročně tak stoupla o 2450 korun (6,5 %). Kvůli vysoké inflaci ale lidem zbývá z výdělku výrazně méně než před rokem. Spotřebitelské ceny loni stouply o 15,1 %, takže reálná mzda se snížila o 7,5 %.

O průzkumu:

Reprezentativní výzkum populace ČR starší 18 let, sběr dat 5.–11. dubna, nástrojem sběru dat Ipsos on-line panel Populace.cz. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1041 respondentů.