Článek
Česko chce digitalizovat, ale nemá dostatek zásadních dat. Tuto skutečnost odhalila studie provedená analytickým ústavem STEM pro Nadaci OSF.
Lze to ukázat na konkrétním příkladu z poslední doby: Když chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka propojit státní Informační důchodovou aplikaci s online bankovnictvím, pravděpodobně mu uniká, že mu z tohoto záměru zcela vypadne zhruba pětina padesátníků a 40 procent šedesátníků, kteří prakticky vůbec nevyužívají internet. A že třeba 40 procent čtyřicátníků bude potřebovat velkou pomoc se stažením aplikace do telefonu či tabletu a následně i s jejím využíváním.
„Digitální vyloučení či ohrožení digitálním vyloučením je další formou sociálního znevýhodnění. Máme málo dat k identifikaci skupin digitálně vyloučených, zároveň neznáme potřeby znevýhodněných skupin,“ říká Barbora Hořavová, provozní ředitelka Nadace OSF.
„To jsou ale oblasti, kterým se při digitalizaci státu musíme věnovat. Jinak hrozí, že rozdíly ve společnosti se budou dále prohlubovat. Proto je nutné si ujasnit, kdo je za sběr dat v oblasti digitální inkluze zodpovědný, jak digitální vyloučení definujeme a jaká data vlastně budeme sbírat. A musíme začít hned,“ dodává.
Seznam Zprávy se obrátily na Kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci s dotazem na chybějící data a na to, dle jakých dat se při digitalizaci doposud postupuje, ale do publikace tohoto článku nepřišla reakce. Pokud kabinet zareaguje, obratem jeho odpověď zveřejníme.
Více o plánech ministra Mariana Jurečky
Ministr by rád propojil státní Informační důchodovou aplikaci s online bankovnictvím. Banky takovou možnost vítají, vše je ale na začátku.
Digitální vyloučení není zmapované
Studie je zaměřena na dostupné dokumenty týkající se digitální připravenosti veřejnosti a státu, speciální pozornost věnuje digitálně vyloučeným osobám a osobám ohroženým digitálním vyloučením, kde má Česká republika z pohledu dostupnosti jakýchkoliv dat největší mezery.
Pravidelné zjišťování úrovně digitálních kompetencí v České republice provádí Český statistický úřad, který poskytuje některá periodicky shromažďovaná data umožňující hrubé mezinárodní srovnání. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU si Češi v digitální oblasti stojí poměrně dobře. Většina populace dosahuje základní úrovně digitálních dovedností, jako je hledání a třídění informací nebo bezpečné chování na internetu.
Výzkumníci ale upozorňují, že zároveň v Česku „chybí lidé s pokročilými schopnostmi a schází měření týkající se strategických kompetencí obyvatel – uvědomělé využívání příležitostí internetu s ohledem na osobní rozvoj a prospěch“.
Tři čtvrtiny seniorů neužívají internet
Nepoužívání internetu mezi osobami mladšími 55 let je zcela výjimečné. Pak ale míra neužívání skokově roste: 13 procent mezi osobami 55–64 let, 40 procent mezi osobami 65–74 let a 71 procent neuživatelů v kategorii 75+.
Mezi staršími lidmi je užívání nebo neužívání internetu silně podmíněno příjmem a mírou dosaženého formálního vzdělání.
Také celkově se míra využívání internetu mezi lidmi velmi liší a je silně podmíněna věkem a vzděláním.
Existuje skupina osob, které internet využívají jen skrze mobilní zařízení. Může jít o formu skrytého vyloučení z užívání internetu, protože přístup přes telefon slouží především pro zábavu. Naopak pro práci, vzdělávání nebo využívání digitálních nástrojů veřejné správy může telefon představovat omezení.
Chybí objektivní měření dovedností
Výzkumníci upozorňují, že k dispozici jsou pouze data založená na sebehodnocení, zatímco testování kompetencí české veřejnosti ještě neproběhlo.
„Problém sebehodnocení je, že funguje především tam, kde mají lidé jasnou představu, co by mohli umět. Velká část digitálních kompetencí je ale takové povahy, že kdo je nemá, ten si ani neuvědomuje, že je nemá,“ říká Jaromír Mazák, spoluautor studie z výzkumného ústavu STEM.
Každý pátý člověk čelí digitálnímu vyloučení
Studie také poukazuje na nedostatek dat týkajících se digitálně vyloučených a ohrožených osob v Česku. Existuje pouze jedna studie, podle které je asi 20 procent obyvatel ČR digitálně vyloučeno nebo ohroženo digitálním vyloučením. Známé jsou určité charakteristiky těchto skupin, jako je vyšší věk, nižší vzdělání, nižší příjmy, menší osobní spokojenost a menší otevřenost světu. Je však velmi málo informací o jejich zkušenostech a potřebách, o tom, jak oslovit tyto jedince, jaké digitální nástroje jim nabídnout a co považují za překážky a motivaci.
Aby nebyla část občanů vyloučena, je podle výzkumníků nutné provést potřebné změny v oblasti digitální inkluze. Jedním z klíčových opatření je nutnost doplnit existující periodicky sbíraná data o strategické kompetence české populace a specifikovat ohrožené skupiny.
Dále je nezbytné jasně definovat, který úřad nebo resort bude odpovědný za sběr dat a metodicky ho zajišťovat, a na základě těchto dat vytvářet relevantní politiky a alokovat finanční prostředky. Zároveň je třeba zapojit do procesu digitální inkluze také občanskou společnost a soukromý sektor.
Digitální transformace má obrovský potenciál přinést mnoho výhod a inovací. Je však důležité zajistit, aby všichni lidé měli rovný přístup k digitálním technologiím a měli dostatečné digitální kompetence, aby mohli plně využívat jejich přínosy, upozorňují analytici.
