Článek
Debata o minulosti kandidáta na post ústavního soudce Roberta Fremra stále neutichá. Souhlas s jeho nominací k Ústavnímu soudu vyslovili i senátoři a senátorky. Robert Fremr dostal 36 hlasů ze 67 přítomných zákonodárců.
Pokud by se ale hlasování zúčastnilo pět ze čtrnácti absentérů – z toho čtyři z klubu ODS a TOP 09 (Zeman, Nwelati, Raba a Smotlachová), který Fremrovo zvolení nepodporoval –, kteří by byli proti, kandidát by neprošel.
Před hlasováním horní parlamentní komory o nominacích k Ústavnímu soudu totiž neměl Fremr jednoznačnou podporu. O nejasnostech v jeho výpovědích, týkajících se kauzy z doby před rokem 1989, mluvil na tiskové konferenci předseda nejsilnějšího klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Rekordní absentéři: Matušek, Vícha, Zwyrtek Hamplová
Seznam Zprávy se při té příležitosti podívaly, jak na tom jsou senátoři a senátorky s docházkou. Analyzovaly účast všech senátorů a senátorek za posledních pět let, přičemž vzaly v potaz rozdílná funkční období.
První přehled zobrazuje celkovou účast na hlasování vyjádřenou procentuálně (detail se zobrazí po kliknutí na vybrané jméno v grafu). Trojici s nejnižší účastí na hlasováních tvoří:
- Zdeněk Matušek, pětačtyřicetiletý lékař a bývalý ředitel nemocnice v Třinci. V roce 2014 neúspěšně kandidoval za hnutí Úsvit (Tomio Okamura) do třineckého zastupitelstva, neuspěl ani v krajských a sněmovních volbách v barvách ČSSD, až v roce 2022 byl zvolen do Senátu jako nestraník za hnutí ANO. Jeho celková účast na hlasováních Senátu za jeho funkční období nedosahuje ani poloviny (47 %).
- Petr Vícha, devětapadesátiletý politik, od roku 2006 senátor za obvod Karviná, dlouholetý starosta Bohumína, bývalý zastupitel Moravskoslezského kraje a zároveň poslední senátor zvolený za ČSSD. Jen díky jeho senátorskému mandátu je ČSSD stále parlamentní stranou. Účast na hlasováních má ale Petr Vícha druhou nejnižší (54 %).
- Jana Zwyrtek Hamplová, osmapadesátiletá právnička a politička. Bývalá členka ČSSD (1996–2004), po volbách v roce 2002 do Poslanecké sněmovny nebyla zvolena, poslankyní se stala v roce 2005 coby náhradnice za zesnulého Pavla Dostála. Senátorkou za obvod Kroměříž se stala díky těsnému vítězství v roce 2022. Celkovou účast na hlasováních v Senátu má třetí nejnižší (55 %).
Pozn.: Sledované období odpovídá tomu, jak dlouho v Senátu v aktuálním složení působí jeho nejdéle sloužící senátorky a senátoři. Tedy ti, kterým bude příští rok končit mandát. Veškerá účast je však zachycena procentuálně, je tedy spravedlivě zohledněna různě dlouhá doba, po kterou zákonodárci svůj mandát vykonávají.
Sněmovna má čtyřikrát více hlasovacích dnů než Senát
Během posledních devíti měsíců, kdy se naposledy obnovilo složení Senátu po doplňovacích volbách 2022, se konalo 15 schůzí rozložených do 19 dnů. Pro srovnání: Poslanecká sněmovna měla za stejně dlouhé období 31 schůzí rozložených do 73 hlasovacích dnů.
Docházka poslanců a poslankyň ve Sněmovně
Seznam Zprávy z oficiálních sněmovních dat sestavují přehled o tom, jakou docházku mají zákonodárci, kdo drží při hlasováních stranickou disciplínu nebo kdo se vymezuje proti vládě a kdo s ní naopak souzní.
Hlasovací den znamená, že se konala schůze horní či dolní komory a zároveň se uskutečnilo aspoň jedno hlasování. O hlasováních se zákonodárci dozvídají předem z pozvánek, které jsou jim zasílány a které jsou dostupné i veřejně.
Pokud jde o samotné hlasovací dny, zdaleka nejhorší účast ze všech má kroměřížská senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Senátor Vícha: „Nechodím hlasovat o zbytečnostech“
Všechny tři největší absentéry redakce Seznam Zpráv oslovila. Na otázku, čím to je, že mají takhle nízkou účast na hlasováních, odpověděl jen senátor Petr Vícha: „Nepochybně tím, že při projednávání naprosto zbytečných stanovisek k mnoha evropským směrnicím, která pak stejně nikdo v Evropě nebere vážně, většinou pracuji naproti v kanceláři. A těchto hlasování je bohužel již skoro většina. Myslím, že z hlediska vystupování v Senátu k aktuálním zákonům patřím naopak mezi nejaktivnější. Nevím, jestli k tomu je nějaká statistika, nesleduji to. Předpokládám, že stejně napíšete, že jsem lajdák, ale i tak děkuji za možnost se vyjádřit.“
Petr Vícha ale chyběl třeba i na zmíněném hlasování o kandidátech na soudce Ústavního soudu.
Ani Jana Zwyrtek Hamplová, ani Zdeněk Matušek na dotaz Seznam Zpráv neodpověděli ani po urgencích. Pokud se vyjádří později, jejich stanovisko doplníme.
Zwyrtek Hamplová: Zrovna četla časopis
Například hlasování Senátu o poslední trojici kandidátů na soudce a soudkyně Ústavního soudu 2. srpna 2023 se senátorka Zwyrtek Hamplová neúčastnila, ačkoli týž den byla aktivní na sociálních sítích. Schůzi zahájil předseda Senátu Miloš Vystrčil v 10 hodin dopoledne a o soudcích se hlasovalo v 16.10–16.25 hod. Tou dobou paní senátorka nebyla přítomna a zřejmě zrovna četla týdeník Reflex, neboť v 16.53 hod. na Facebooku zveřejnila jeho kritiku.
MINUTA TICHA: Vyhlašuji minutu ticha za kdysi skvělý časopis, který postupně upadal… upadal… až upadl zcela. Hrubě...
Posted by Jana Zwyrtek Hamplová on Wednesday, August 2, 2023
Jak už bylo řečeno, za poslední období Senátu ve stávající podobě, tedy od posledních doplňovacích voleb, kdy byla Jana Zwyrtek zvolena společně se sedmadvaceti svými (staro)novými kolegy a kolegyněmi, proběhlo 19 hlasovacích dnů - a sedmi z nich se senátorka nezúčastnila. 1. prosince 2022 po svém projevu v Senátu byla zdravotně indisponována a odvezla ji záchranná služba. O den později se hlasování z pochopitelných důvodů neúčastnila.
Nebyla ale přítomna ani 14. prosince, v následujících dnech (podle veřejných postů jde o 16. i 17. prosince) přitom byla aktivní na sociálních sítích, kdy například publikovala, jak se nechala vyfotit s dravcem, a opatřila to poněkud lascivním komentářem.
Od svého zvolení se senátorka neúčastnila hlasování ve dnech: 24. 11., 2. 12. a 14. 12. 2022, v letošním roce pak 11. 1., 1. 6., 27. 7. a naposledy 2. 8. 2023.
Hned po svém zvolení 31. října přitom měla senátorka ze svého nového postu radost. „Za výsledek jsem moc ráda a opravdu šťastná. Hlavně kvůli voličům, kteří mi věřili v rámci celé republiky. Podpora přicházela obrovská. Takže kvůli nim mám radost – oni mají můj mandát. Říkala jsem, že tam budu pro ně,“ sdělila Hamplová médiím.
Aktuální složení Senátu
Současné složení Senátu si můžete prohlédnout v kartogramu. Najetím myši na příslušný obvod se zobrazí detaily.
Co všechno poslanci a senátoři dělají?
Autoři analýzy jsou si vědomi, že řečnění a hlasování představují jen zlomek práce poslanců a poslankyň či senátorů a senátorek. Cílem sledování docházky není potvrzovat stereotyp o dobře placeném nicnedělání.
Kromě viditelné práce ve Sněmovně poslanci a poslankyně připravují zákony, zasedají ve výborech a komisích, kde se zákony projednávají, dávají k nim svá stanoviska ke schválení nebo zamítnutí. Výbory mají také významnou kontrolní činnost.
Poslanci a senátoři by se měli věnovat především zákonodárné činnosti, často však suplují i nedokonale fungující veřejnou správu. „Zákony u nás bohužel nejsou ideální, a každé pondělí se proto poslanec nebo senátor stává jakýmsi lokálním ombudsmanem, na kterého se lidé obrací s nejrůznějšími apely a potřebami,“ vysvětloval zástupcům médií již před lety politolog Pavel Šaradín.
Jenže Česko podle průzkumů patří dlouhodobě mezi země, kde se lidé o politiku moc nezajímají, a tak nejsou ani příliš iniciativní při setkávání se svými zákonodárci.
Zájem o politiku je pak extrémně nízký mezi mladými lidmi. Podle průzkumu agentury STEM z listopadu 2022 má důvěru v politické zastoupení jen devět procent dotázaných, což vede k nezájmu o veřejné dění.
„Mám pocit, že mě politika přímo neovlivňuje. Zatím jsem student a nemám žádné starosti, tak mě daně nezajímají,“ řekl jeden ze zpovídaných. „V mojí generaci se o politice moc nebavíme. Prostě jsme to vzdali, všechny informace ve zprávách jsou tak strašně negativní,“ popsala další.
