Každý třetí obyvatel Česka má psa. Některá plemena však celý život trpí

Pes je přítel člověka. Tímto heslem se řídí přibližně 3,21 milionu dospělých obyvatel Česka, kteří mají doma psa, nejoblíbenějšího domácího mazlíčka. Téměř čtvrtina vlastní kočku, jeden z deseti má kočku i psa zároveň. Každý desátý je majitelem drobných zvířat, například králíků či morčat.

Nějaké zvířecí kamarády má doma 58 procent Čechů. A téměř desetina lidí, kteří mazlíčka nevlastní, to v budoucnu plánuje. Vyplývá to z nového průzkumu Generali České pojišťovny.

Lidé si zpravidla pořizují šlechtěnou rasu psů, většina z nich je však bez „papírů“. Naopak podíl šlechtěných koček je naprosto menšinový. Kočky jsou také v průměru mladší než psi, nejvíce psů je v kategorii 8 až 12 let.

Nejoblíbenější jsou v Česku psi malého vzrůstu, například jorkšírové, čivavy, jezevčíci či bišonci. Na stejné úrovni jsou pak střední a velcí psi. Přehnaně velcí či malí psi však mají často významné zdravotní potíže po celý život.

Přešlechtěné rasy, například buldočci, mohou mít vážné vrozené vady. „Týrání chovem je téma, kterým se u nás zatím nikdo pořádně nezabývá,“ říká veterinární lékař Vojtěch Novák. Většina lidí si však podle něj pod týráním představí záměrné fyzické ubližování zvířatům.

„Ve skutečnosti je ale celoživotní utrpení zvířat, která se šlechtí na to, aby byla vadná, větší problém. Je to něco, co by se mělo dostat do povědomí lidí, že není dobré se celý život dusit nebo mít bolavá záda. Problém je to, že se ta zvířata vůbec produkují,“ vysvětluje.

Jak dodává, problematické je už to, že se tato zvířata vůbec produkují a od pořízení těchto těžce nemocných plemen důrazně zrazuje.

V některých zemích se již zákaz psů s krátkým čumákem začal řešit. Například v Norsku zakázali buldočky, kteří mohou mít až 40 vrozených vad, a kavalíry (rasa Kavalír King Charles španěl). Podle soudu v Oslu je jejich chov v rozporu se zákonem o dobrých životních podmínkách zvířat.

Některé nemoci totiž plemenům způsobují i velké bolesti. Kavalírům například neodtéká mozkomíšní mok, což psům způsobuje silné bolesti hlavy, kterou si stále o něco škrábou.

„Buldočci nemají jenom dusící se čumáky, mají také znetvořené obratle, takže jim vyhřezávají ploténky a ochrnují,“ vysvětluje Novák s tím, že je frustrovaný z toho, když místo zraněných zvířat na své klinice musí ošetřovat psy, kteří trpí celý život, i když by nemuseli, pokud by je lidé nechovali.

Podle veterináře však spousta lidí v Česku zatím není otevřená této diskuzi. „Když to někde řekneš, většinou se na tebe snese smršť, že nenávidíš krásné pejsky.“

Zakázat vlastnictví mazlíčků, kteří trpí šlechtěním, chce i nizozemská vláda. Ta od roku 2019 zavedla pravidlo, že psi nesmí mít čenich kratší než polovinu lebky. „Znepříjemňujeme život nevinným zvířatům jen proto, že si myslíme, že jsou krásná a roztomilá,“ uvedl letos v lednu pro AFP ministr zemědělství Piet Adema. Tamní vláda řeší úplný zákaz tohoto plemene.

Vrozené vady navíc výrazně zvyšují náklady na mazlíčka, se kterým majitelé musí kvůli chorobám k veterináři častěji. „Nyní populární hodně nemocná plemena, například buldočci, jsou u doktora v podstatě pořád,“ říká Novák. Podle veterinárního lékaře Češi prohlídky nezanedbávají a v evropském kontextu jsou ochotni si za mazlíčky připlatit.

Nejčastější platby u koček si můžete zobrazit v druhé části grafu.

Téměř každý třetí majitel psa nejčastěji u veterináře zaplatí více než 5 tisíc korun, nejčastější jsou však platby do 5 tisíc (43 %). Téměř čtvrtina majitelů koček zaplatí za návštěvu veteriny do tisíce korun.

Zvěrolékař doporučuje navštěvovat kliniku se psem preventivně každý rok, aby lékař zkontroloval, že je vše v pořádku a doplnil nezbytná očkování. U koček je očkování méně nutné. „Když je bytová, nemusí být tak moc očkovaná jako kočka venkovní,“ vysvětluje Novák.

A četnější návštěvy veteriny se psem ukazují i data z průzkumu Generali České pojišťovny. Z odpovědí respondentů vyplývá, že téměř čtvrtina majitelů psa chodí ke zvěrolékaři jednou za půl roku, skoro třetina chodí ročně. I u koček jsou nejčastější návštěvy jednou za rok.

S výlohami u zvěrolékaře může majitelům pomoci pojištění domácích mazlíčků. Pojištěné zvíře má více než desetina Čechů, téměř třetina naopak neví, že se mazlíček může pojistit. Podle dat Generali České pojišťovny, která od roku 2007 pojistila tisíce mazlíčků, si z naprosté většiny (98 %) zvířata pojišťují majitelé psů.

„Náklady na akutní ošetření psů či koček mnohdy mohou dosáhnout i na desítky tisíc korun. Ceny za veterinární péči přitom rostou. Pojištění tak může být pro chovatele úlevou před těmito nepředvídatelnými výdaji. Roční pojistné je navíc ve srovnání s celkovými náklady na péči o zvíře relativně nízké,“ říká Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny.

Do peněženky však musí majitelé mazlíčků samozřejmě sáhnout daleko častěji než jen při návštěvě doktora. Podle slevového portálu Picodi a aktuálních výpočtů Seznam Zpráv utratí majitelé psa za základní výbavu a jeho pořízení, pokud se jedná o šlechtěnou rasu, více než 20 tisíc.

Pravidelné náklady pak ročně vyjdou na 10 650 až 22 650 korun. Výdaje jsou rozdělené do šesti kategorií: krmivo, péče, hračky, návštěvy veterináře, poplatky obci a doplňkové služby. Cenu výrazně ovlivňuje velikost psa a tím i objem žrádla, které za rok sní, které je nejzásadnější položkou výdajů. Kvalitnější strava pro psy bez obilovin a kuřecího masa roční výdaje ještě výrazně zvýší.

Náklady na psa se rovněž mohou výrazně zvednout za služby a produkty, které nejsou nezbytné, mezi majiteli psů jsou však rozšířené. Kastrace a výcvik poslušnosti stojí dalších 7500 korun, kvalitnější žrádlo vyjde až o 18 tisíc korun dráž. Na tisíce vyjde také péče o domácího mazlíčka v psích salonech, čištění zubů psů či pojištění a psí hotely. Daň za psa obci může stát až 1500 korun. Sazba je zpravidla nižší pro lidi bydlící v rodinných domech. Senioři za psy platí nejvýše 200 korun za rok.

Náklady na pořízení kočky (ceny z inzertních portálů za kotě plemen mainská mývalí, britská či ragdoll) se pohybují okolo 10 tisíc korun, za očipování a sterilizaci si majitelé zaplatí dalších 2600 korun. Základní výbava pro kočku včetně misky, záchodu, přepravky a škrabadla vyjde na téměř 2000 korun, rozšířená na další 3300 korun.

Největší položkou z pravidelných výdajů je stejně jako u psů žrádlo. Základní granule a konzervy vyjdou na téměř 10 tisíc korun, prémiové žrádlo však může stát i jednou tolik. Pravidelné výdaje jsou rozdělené do pěti kategorií: krmivo, hračky, péče, návštěvy u veterináře a doplňkové služby.

V Česku lidé chovají kromě psů, koček a jiných drobných mazlíčků i zvířata exotická. Pro chov takzvaných zvířat se zvláštní péčí musí mít majitelé povolení Ministerstva zemědělství. Přesný počet Státní veterinární správa (SVS), která data eviduje, nezná. Celkově však v současnosti platí povolení k chovu pro přibližně 10 tisíc zvířat se zvláštní péčí.

„Aktuální stav počtu zvířat v chovech není znám, nesmí však v jednotlivých chovech převýšit počet, pro který byly dané prostory schváleny. Každý schválený chov je místně příslušná Krajská veterinární správa povinná minimálně jednou ročně zkontrolovat,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.

SVS schválila chov pro 56 velkých kočkovitých šelem, například lvů a tygrů, a 315 malých kočkovitých šelem, například rysů a pum. V Česku mají lidé povolení k chovu 130 krokodýlů. Ještě větší zájem je o primáty: k chovům opic a dalších primátů je vydáno 1843 povolení.

Přes 3000 povolení ministerstvo vydalo také k chovu jedovatých hadů. Podle Vojtěcha Nováka však není výjimkou, že lidé péči o toto zvíře, ať už jedovaté nebo ne, zanedbávají svojí neznalostí. „Každý druh potřebuje svoje podmínky a když je nemá, je to problém. U plazů to je nápadné. Když si někdo koupí hada ve zverimexu a nic si o něm nezjistí, může to dělat špatně,“ připomíná zvěrolékař.

Podle Nováka jsou neuspokojivé podmínky pro život u hadů nápadné. „Netolerují chyby v prostředí nebo stravě. Pak mají různé avitaminózy (chorobný stav vyvolaný naprostým nedostatkem určitého vitamínu, pozn. red.) a onemocnění z toho, že jim majitelé nedají to, co potřebují, ve formě správného světla, půdy a samozřejmě žrádla.“

Z dat průzkumu Generali České pojišťovny vyplývá, že většina majitelů psů a koček získává informace o domácích mazlíčcích od svého veterináře, kterých je v České republice podle Komory veterinárních lékařů 4453. Populární je také hledat rady na internetu. Více než čtvrtina majitelů hledá informace na sociálních sítích.