Kapesné učí děti hospodařit. Zhruba polovina z nich ale žádné nedostává

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dostávat týdně či měsíčně kapesné od rodičů není pro české děti do 18 let samozřejmostí, má ho jen 50,8 procenta z nich. Nejčastěji ho dostávají děti mezi 12 a 15 lety. Vyplývá to z nového průzkumu Instant Research / IPSOS pro Provident Financial.

Část rodičů přestává být štědrá u středoškoláků. Žádné kapesné totiž nedostává 43 procent z nich. „Skutečnost, že téměř polovina středoškoláků nedostává od rodičů kapesné, nás překvapila. Děti v tomto věku by se měly připravit na to, že během pár let budou mít vlastní pravidelné příjmy, s kterými musí umět hospodařit,“ říká tisková mluvčí společnosti Provident Financial Kateřina Jarošová.

„Je samozřejmé, že rodiče středoškolákům dávají peníze na většinu potřebných výdajů, ale právě absence osobní zodpovědnosti za vlastní hospodaření s financemi je zarážející,“ říká mluvčí.

Podle odborníků se děti prostřednictvím kapesného mohou snadno naučit, jak s úsporami hospodařit a naopak kdy je utratit. „Kapesné by nemělo sloužit dětem pouze na přilepšení. Je to hlavně skvělá škola hrou, prostřednictvím níž můžeme děti naučit základní finanční dovednosti,“ říká David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.

A děti nejčastěji utrácí peníze od rodičů za to, co chtějí. Drobné hračky a sladkosti si samo kupuje každé páté. Jedno z deseti dětí si pak z kapesného přispívá na dražší věci, jako je například nový mobil či sportovní vybavení. Děti také často šetří na větší věci či na dárky pro blízké.

Většina rodičů se snaží své děti k šetření peněz motivovat. Šest z 10 rodičů mluví se svými dětmi o tom, proč je dobré šetřit. Pětina dětí má možnost si doma přivydělat drobnou pomocí, část rodičů také dětem přidává „úrok“, když si šetří.

Zajímavostí je, že rodiče s vysokoškolským vzděláním dětem přidávají úrok výrazně častěji – téměř o deset procentních bodů – než rodiče se středoškolským a základním vzděláním. Celkem tak pouze třetina rodičů motivuje své děti k šetření aktivně. Na druhou stranu 17 procent rodičů své děti k šetření nemotivuje vůbec.

Z nového průzkumu České bankovní asociace vyplývá, že většina dospělých považuje finanční gramotnost na školách za nedostačující (58 %). Zároveň se více než polovina (54 %) domnívá, že k ní děti nejsou vedeny v rodinách.

Bavit se doma o rodinných financích s dětmi totiž není pro všechny rodiče samozřejmostí, jak ukazuje následující graf na základě dat z průzkumu společnosti Provident Financial. Přesto téměř 60 procent rodičů dětem vysvětluje, proč není dobré si koupit všechno ihned.

Více než čtyři rodiče z deseti pak s dětmi mluví o tom, jaké jsou náklady na běžný život, tedy kolik stojí elektřina, jídlo, topení, atd. Naopak méně rodičů říká svým dětem, jak velkou mají výplatu. Celých 16 procent s dětmi o penězích vůbec nemluví.

Pro rodiče je také náročné řešit s dětmi tíživou finanční situaci, podle odborníků by se však neměli obávat být s dětmi otevření. Téměř sedmina rodičů se stydí mluvit o nedostatku rodinných financí. Více než třetina je však hrdá na to, že dokáže držet rodinný rozpočet pod kontrolou a jdou dětem příkladem.

I přes zvyšující se inflaci a rostoucí ceny ale odborníci doporučují kapesné dětí ponechat. „I když je v současné době finanční situace řady rodičů složitá, rozhodně jim doporučujeme, aby alespoň nějaké kapesné dětem dávali pravidelně. Pokud jim kapesné dočasně sníží, děti spíš pochopí vážnost situace a potřebu přemýšlet o tom, za co peníze utratí,“ vysvětluje David Šmejkal.

Výše kapesného roste s věkem. Děti do 11 let mají nejčastěji 44 až 200 korun měsíčně (tedy 11 až 50 korun za týden). Nejvíce dětí ve věku 12 až 15 let dostává od rodičů 200 až 400 korun, teenageři od 16 do 18 let mají nejčastěji kapesné 400 až 800 korun měsíčně.

Data vycházejí ze zářijového průzkumu tohoto roku společností Instant Research / IPSOS pro Provident Financial. Zúčastnilo se ho 840 respondentů – rodičů českých dětí.