Hlavní obsah

Jen jedenkrát za 60 let zůstalo na českých silnicích méně mrtvých

Foto: Policie ČR

Nejvíce dopravních nehod šetřili policisté v pátek 1. prosince 2023 (493), nejméně v úterý 26. prosince 2023 (104). Ilustrační snímek.

Jestliže se rok 2022 v Česku zapsal do historie jako ten, kdy v důsledku dopravních nehod zemřelo nejméně lidí v historii, loni bylo jen o jedno úmrtí více. Od roku 1961, kdy se evidují statistiky, je to druhý nejnižší počet.

Článek

V roce došlo na českých silnicích téměř k 95 tisícům dopravních nehod, při nichž zemřelo 455 osob, dalších 1751 jich bylo těžce zraněno a téměř 24 tisíc lehce. Celková hmotná škoda dosáhla skoro 7,7 miliardy korun. Vyplývá to z pravidelné bilance Policie České republiky.

„Každých pět a půl minuty se v České republice v roce 2023 stala dopravní nehoda, každých 20 a půl minuty byla při nehodě zraněna osoba a každých 19 a čtvrt hodiny došlo k usmrcení osoby v souvislosti s dopravní nehodou,“ říká ředitel služby dopravní policie Jiří Zlý.

Meziročně stoupl počet zraněných, a to o 1501 na 25 687 lidí. Konkrétně jde o 1751 lidí zraněných těžce a 23 936 osob lehce. Zvýšila se i hodnota hmotných škod.

Může za to většinou nepozornost, nepřiměřená rychlost, nesprávné vyhodnocení situace, alkohol za volantem, nezkušenost, únava nebo mikrospánek. „Za povšimnutí stojí také vědomé nerespektování pravidel silničního provozu, reakce v panice, riskantní předjíždění, zdravotní indispozice nebo vliv léků,“ upozorňují experti z Centra dopravního výzkumu.

Z dlouhodobých sledování statistik pak vyplývá, že mladí řidiči způsobují až 2,5krát víc nehod, než činí průměrná nehodovost v tuzemsku.

Podle vyjádření šéfa dopravní policie statistiky příčin dopravních nehod ukazují, že mnoho účastníků se v silničním provozu chová nezodpovědně, nebo dokonce bezohledně.

„O tom svědčí i některé dopravní nehody, při kterých hrál značnou roli alkohol nebo například návykové látky, anebo přeceňování svých schopností, nepřizpůsobení rychlosti, překračování rychlostních limitů a podobně,“ říká ředitel Jiří Zlý.

Čím víc alkoholu, tím horší následky

Počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu dosáhl v loňském roce čísla 4766, což je oproti předchozímu roku nárůst o 12 případů. V důsledku těchto incidentů přišlo o život 34 osob.

Policejní statistici upozorňují, že u podílu nehod pod vlivem alkoholu je třeba brát v potaz i fakt, že u motorových vozidel je výrazně častěji přítomna policie ať už kvůli zraněným osobám, tak kvůli větší hmotné škodě, než jaká vzniká například u jízdních kol.

Nehod cyklistů a koloběžek je fakticky více. Jinými slovy: podíly nehod pod vlivem alkoholu u nemotorových vozidel jsou oproti realitě nadhodnocené, protože se počítají jen z těch nehod, u nichž je přítomna policie.

Zatímco přibližně 18 procent všech dopravních nehod vyšetřovaných policií končí zraněním či úmrtím, u nehod s alkoholem se jedná o 43 procent takových kolizí.

Podíl nehod pod vlivem alkoholu za rok 2023 dosahuje úrovně zhruba 5 procent, ovšem ze všech úmrtí je každé deváté způsobeno řidičem, který požil alkohol.

Následující graf zachycuje podíly úmrtí a těžkých zranění při dopravních nehodách v závislosti na množství naměřeného alkoholu v krvi řidiče.

Obecně dlouhodobě platí, že čím vyšší je míra požitého alkoholu, tím vážnější jsou následky dopravní nehody.

Počet cyklistů, kteří zemřeli na silnicích v loňském roce, byl 39 a počet smrtelných nehod motocyklistů dosáhl čísla 70.

„Pokud si porovnáme čísla s předchozím rokem, k dramatickému nárůstu došlo u usmrcených řidičů motocyklu, a to o 12 osob,“ uvedl na tiskové konferenci Jiří Zlý. Dopravních nehod s účastí koloběžek se stalo 499, z toho 403 jich bylo řidičem koloběžky zaviněno. Zemřeli čtyři z nich, všichni podle Zlého vlastním zaviněním. Většinu z nehod, 348, zavinili řidiči elektrokoloběžek.

Detailním rozborům se Seznam Zprávy každoročně pravidelně věnují a bude tomu tak i v letošním roce, kdy připravujeme sérii map a dalších doprovodných vizualizací podle pravidelných výročních statistik Policie ČR.

Doporučované