Článek
Na letní dovolenou se letos chystá daleko více Evropanů než loni. Odpočinek od práce plánuje 71 procent z nich, loni to bylo pouze 57 procent. Vyplývá to z dat průzkumu Holiday Barometer společnosti Europ Assistance Group. Mezi nejoblíbenější destinace letos patří Španělsko a Itálie, zatímco u Čechů vítězí tradiční trojice zemí: Chorvatsko, Itálie a Slovensko.
Podle Vladimíra Juzy, obchodního ředitele společnosti Europ Assistance, je důvodem inflace a mírnější pandemie covidu-19. „Podle průzkumu roste zájem cestovat. Způsobené to bude hlavně tím, že opadly covidové restrikce. Rostoucí inflace má zase za následek to, že lidé si chtějí letošní léto užít. Podle černých scénářů ekonomů možná na delší dobu naposledy.“
Enormní nárůst zájmu o dovolené je patrný i u Čechů, potvrdila pro Seznam Zprávy mluvčí cestovní kanceláře Čedok Kateřina Pavlíková. „Prodeje zájezdů jsou násobně vyšší než před pandemií a u Čedoku také nejvyšší v historii. Za uplynulý měsíc až šestinásobný oproti roku 2019. Poptávku z covidových let letošní rok výrazně převýšil.“
Petr Kostka, mluvčí cestovní kanceláře Exim Tours, souhlasí. „Už několik měsíců evidujeme rekordní zájem o letní dovolené, prodeje jsou dokonce ještě vyšší než před pandemií. Hlavní důvody rekordního zájmu vidíme v tom, že Češi už nechtějí po dvou letech vynechat svou letní dovolenou,“ řekl Seznam Zprávám.
Šipkou dole můžete překliknout do dalších částí grafu.
Evropané chtějí nejčastěji trávíte dovolenou u moře, a to nejvíce Italové (66 %), Francouzi (65 %) a Španělé (64 %). Obyvatelé Česka jsou naopak ochotni moře oželet. Plánuje k němu vyrazit pouze 43 procent z nich, nejméně ze zkoumaných zemí. Oproti ostatním naopak nejvíce jezdí do přírody (36 %), spolu s Poláky také cestují rádi do hor a na poznávací zájezdy.
Češi a Poláci šetří
Průměrný rozpočet na dovolenou Evropanů je 1805 eur, tedy 44 tisíc korun. Češi však utratí výrazně méně: za rekreaci chtějí v průměru zaplatit 28 400 korun. V žebříčku výše rozpočtu na dovolenou skončili na předposledním místě před Poláky, kteří mají vyhrazeno 969 eur (23 700 korun).
Přesto však cestovní kanceláře zaznamenaly oproti covidovým rokům nárůst. „Průměrná cena zájezdu se liší podle požadavků na hotel, typ dopravy a stravování a samozřejmě další doplňkové služby. Pozorujeme ale, že Češi si vynahrazují cestování a po dvou letech pandemie utrácí za dovolenou o 25 procent více než dříve,“ říká Kateřina Pavlíková z Čedoku.
Nejvíce naopak za dovolenou utrácejí Švýcaři, kteří jsou ochotni vynaložit v přepočtu 68 tisíc korun. Ve Švýcarsku však lidé mají výrazně vyšší platy než v České republice. Za rekreaci si rádi připlatí i Belgičané a Angličané.
„Rozdíly jsou vidět i v pohledu lidí, kteří se nikam nechystají. Ve všech zemích došlo ke zvýšení počtu těch, kteří nevyrazí na dovolenou proto, že chtějí své úspory ušetřit. Zatímco loni to tvrdilo 16 procent, tento rok je to dokonce 26 procent ze všech respondentů,“ říká Vladimír Juza ze společnosti Europ Assistance.
Nejdelší dovolenou si plánují Francouzi a Švýcaři, kteří v létě chtějí odjet v průměru na 2,1 týdne. Češi si chtějí dát pauzu od práce na 1,9 týdne, stejně jako Němci a Italové. Ve světě je ale obvyklé mít kratší dovolenou: Například Američané ji plánují na 1,5 týdne, Thajci na 1,4 týdne.
Sousední země bodují
Téměř polovina Čechů bude trávit dovolenou v Česku. Zahraničí oželí nejvíce Italové (65 %) a Španělé (59 %), kteří rádi zůstanou doma. Nejméně lidí chce trávit letní prázdniny ve své vlastní zemi ze Švýcarska (25 %) a Belgie (27 %).
Jak Seznam Zprávám řekla Kateřina Pavlíková, Češi často tráví část dovolené v Česku a část v zahraničí. „Část klientů zůstává i letos v tuzemsku nebo dokonce nakombinují pár dní v České republice a potom si užijí klasickou plážovou dovolenou v zahraničí. V rámci domácího cestovního ruchu vedou Krkonoše, Beskydy, Jeseníky, západočeské lázně, Luhačovice nebo také Praha.“
Oproti minulému roku však obyvatelé všech evropských zemí zahrnutých v průzkumu plánují více cestovat do zahraničí. Nejmenší nárůst oproti roku 2021 zaznamenala Česká republika – Češi chtějí do zahraničí více jen o tři procentní body. Největší nárůst je pak u Španělů (14 procentních bodů) a Portugalců (13 procentních bodů).
Nejčastěji do zahraničí cestují Švýcaři a Belgičané (obě země 78 %), naopak nejméně Italové (31 %) a Španělé (38 %). Španělsko a Itálie jsou zároveň nejnavštěvovanějšími destinacemi. Lidé také často míří do sousedních států.
U Čechů vítězí Chorvatsko (12 %) a Itálie (10 %). Loni nejčastěji mířili na Slovensko, které se letos umístilo na třetí příčce nejoblíbenějších zahraničních destinací pro letní dovolenou (9 %). „Populární zůstává samozřejmě Chorvatsko, již nyní jsme prodali více zájezdů na Jadran než za celou sezonu roku 2019,“ doplňuje Pavlíková.
Relax s rodinou
Dovolenou chce prožít každý národ jinak. Češi, Portugalci, Italové i Španělé tráví rádi dovolenou relaxem. Obyvatelé Česka si také užívají, že mohou být se svou rodinou (43 %), stejně jako Rakušané a Švýcaři. Oproti zbytku Evropy chce ale jen malé procento Čechů dovolenou trávit četbou a učením se (6 %) či seznamováním se s novými lidmi (4 %). Češi také plánují v létě v porovnáním s ostatními státy na dovolené nejvíce sportovat (15 %).
Vidina času stráveného s rodinou ovlivňuje i to, s kým chtějí Evropané nejvíce cestovat. Češi mezi Evropany nejvíce cestují se svými dětmi (41 %). Umístili se také na druhém místě za Španěly v cestování s partnerem či partnerkou (68 %). Nejčastěji – spolu s Italy – také vyrazí s přáteli (24 %). Nejméně naopak jedou v porovnání s ostatními na dovolenou s rodiči či širší rodinou.
Evropské děti o prázdninách nejčastěji jezdí na výlety, a to nejvíce v Česku (73 %). České děti také nejčastěji vyrážejí na tábory, spolu s Belgičany takto tráví léto pětina z nich. Doma tráví léto nejčastěji děti ve Velké Británii a Rakousku, u prarodičů stráví prázdniny 26 procent francouzských dětí. Naopak malé procento českých dětí, šest procent, jezdí na dovolenou s kamarády.
Průzkum Holiday Barometer asistenční společnosti Europ Assistance, která je součástí skupiny Generali, probíhal v květnu 2022. Zúčastnili se ho respondenti z 11 evropských zemích včetně tisícovky dotazovaných z České republiky.