Článek
„Významnou roli ve změně tohoto trendu musí nepochybně sehrát stát,“ uvedl šéf Hospodářské komory Zajíček. Podnikatelská sdružení tím opouštějí dosavadní neoliberální přístup, podle kterého si ekonomika nejlépe pomůže sama. Zajíčkovu strategii podporují rovněž odbory.
Do pasti středního příjmu se dostávají státy, které nabízejí levnou pracovní sílu a očekávají, že je zahraniční firmy z toho důvodu vyberou pro své investice. Taková strategie však musí jednou skončit. „Jak postupně narostou do středně vyspělých ekonomik, rychle se zvedají mzdy zaměstnanců v průmyslu. Pokud se ruku v ruce s tím průmysl nepřeorientuje na výrobky s vyšší marží a nezatlačí na produktivitu, firmy čím dál dražší pracovní sílu cítí na nákladech a tržbách. Ekonomika zpomalí,“ popsal problém Čechů už na jaře guvernér České národní banky Aleš Michl.
„Zaostávání ekonomiky vůči průměru EU trvá již čtvrtý rok po sobě, což je zdaleka nejvíce od listopadu 1989. Dostali jsme se tak pohříchu do situace, na kterou jsme byli v čase předchozího dynamického růstu mnohokrát důrazně upozorňováni: do pasti ekonomiky středního příjmu,“ potvrdil také ekonom Petr Zahradník.
Produktivita práce neroste
Hospodářská komora proto publikovala počátkem týdne analýzu, která na podrobných datech ukazuje, v čem je problém. Tuzemská produktivita práce, tedy podíl tržeb a pracovních nákladů, dosahovala loni podle Eurostatu 76,6 procenta evropského průměru. Přitom už v roce 2008 byla na úrovni 74 procent.
Viníkem byla mimo jiné okolnost, že mzdy za stejné období vyrostly ze třetiny bezmála na polovinu evropského průměru.
Produktivita práce na odpracovanou hodinu
Údaje v procentech, EU=100
| 2008 | 2012 | 2016 | 2020 | 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Slovinsko | 84,8 | 80,8 | 80,5 | 83,2 | 85,1 |
| Česko | 74 | 71,3 | 74,5 | 78,9 | 76,6 |
| Slovensko | 75,1 | 77 | 73 | 73,4 | 72,8 |
| Litva | 56,1 | 63,6 | 61,5 | 70,1 | 72,2 |
| Rumunsko | 47,6 | 52,9 | 56,3 | 66,5 | 71,5 |
| Estonsko | 57,3 | 64,1 | 64,9 | 73,7 | 71,2 |
| Maďarsko | 68 | 69,5 | 63,5 | 66,4 | 70,1 |
| Chorvatsko | 63,6 | 64,2 | 67 | 60,3 | 68,4 |
| Polsko | 50,9 | 59,4 | 59,1 | 63,5 | 66,9 |
| Lotyšsko | 47,9 | 53,8 | 56,7 | 61,1 | 64,5 |
| Bulharsko | 39,5 | 44 | 45,9 | 48,8 | 53,9 |
Zdroj: Eurostat
Za současných podmínek firmy inkasují za práci tří českých zaměstnanců stejně jako za jednoho pracovníka z průměrné země EU. Pokud bychom chtěli za svoji práci dostávat tolik, jako průměr Evropy, a zároveň dosáhnout průměru evropské produktivity, museli bychom třikrát zvýšit produkci.
Nejde o to, že Češi méně nebo hůře pracují, jejich větší efektivitu však zajistí pouze modernizace provozu, která se neobejde bez dalších nákladů. Jenom s pomocí dalších investic totiž může být dosavadní výroba komponentů nahrazena finální výrobou, která přinese vyšší přidanou hodnotu a tím i tržby.
O to však cizí ani tuzemští investoři nemají zájem. Buď se spokojí s nižšími výnosy, anebo se s novými nabídkami práce obracejí na státy, kde se nízké mzdy udržely déle, konkrétně na Litvu, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Mzdy v těchto zemích se teprve blíží tuzemské úrovni.
Index nákladů práce
Údaje v eurech za hodinu
| 2008 | 2012 | 2016 | 2020 | 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| EU | 25,1 | 28,3 | 29,4 | 32,4 | 34,3 |
| Slovinsko | 13,9 | 15,6 | 16,8 | 20,7 | 23,1 |
| Česko | 9,2 | 10 | 10,3 | 14,6 | 16,4 |
| Estonsko | 7,9 | 8,6 | 10,8 | 14,1 | 16,4 |
| Slovensko | 7 | 8,9 | 10,2 | 13,7 | 15,6 |
| Litva | 5,9 | 5,9 | 7,4 | 10,3 | 13,1 |
| Polsko | 7,6 | 7,9 | 8,7 | 10,9 | 12,5 |
| Lotyšsko | 5,9 | 6 | 7,7 | 10,7 | 12,2 |
| Chorvatsko | 9,2 | 9,5 | 9,5 | 10,8 | 12,1 |
| Maďarsko | 7,8 | 7,4 | 7,8 | 9,8 | 10,7 |
| Rumunsko | 4,2 | 4,1 | 5,3 | 8,2 | 9,3 |
| Bulharsko | 2,6 | 3,4 | 4,5 | 6,6 | 8,2 |
Zdroj: Eurostat
V této chvíli tedy musí podle prezidenta Zajíčka zasáhnout český stát: „Cílem jeho hospodářské politiky by mělo být vytvoření vhodných podmínek a pravidel, které nebudou brzdit růst firem, naopak ho budou podporovat,“ doporučuje analýza, ať se zjednoduší zákony a omezí byrokracie.
„Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou jsou třeba originální, inovativní, finální produkty,“ uvedli zároveň experti Hospodářské komory s tím, že tady může stát pomoci, pokud zvýší výdaje na vědu, výzkum a vzdělání. Analýza připouští, že už dnes Česko na výzkum dává víc než evropský průměr, přesně dvě procenta HDP. Tyto výdaje však zatím nepřinesly očekávaný užitek.
„V zásadě s tím souhlasím,“ oceňuje iniciativu Hospodářské komory předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula, který na past středních příjmů upozorňoval už dříve. „Je to realita a stát má povinnost vypracovat nějakou hospodářskou politiku,“ doplňuje.
