Dopady války na Česko. I po roce stojí Češi jasně za Ukrajinou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téměř pět miliard. Částka, kterou mezi sebou Češi vybrali na pomoc Ukrajině, je rekordní. V žádné jiné sbírce mezi sebou ještě lidé v Česku nevybrali tolik peněz. Vůbec nejvíc peněz se sešlo na účtu Člověka v tísni a na účtu ukrajinské ambasády. Na ten lidé přispívali také přes iniciativu Dárek pro Putina na webu Zbraně pro Ukrajinu.

Další desítky milionů Češi vybrali také v menších sbírkách, v celkové pomoci není zahrnuta ani materiální pomoc. K ní patří například neprůstřelné vesty, elektrické generátory či zdravotnický materiál.

A solidarita nekončí ani po roce od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině. Nejnověji Češi přispěli už více než 10 milionů korun v rámci projektu Dárek pro Putina na raketomet Přemysl pro ukrajinskou armádu. Na Ukrajinu už byl díky této iniciativě vypraven tank Tomáš, 15 jednotek protivzdušné obrany Viktor, drony či munice.

„Na začátku války před rokem převládal šok a strach. Takhle velký konflikt takhle blízko tady nebyl od druhé světové války. Tyto pocity vedly k tomu, co my popisujeme jako heroickou fázi, kdy se veřejné mínění výrazně vzepjalo jak k podpoře ukrajinských uprchlíků, tak Ukrajiny jako takové,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy analytik agentury STEM Martin Kratochvíl.

Přístup k uprchlíkům, kteří do Česka z Ukrajiny přicházejí, se výrazně nemění ani po roce války. „Téma Ukrajiny je stále důležité, pořád hraje roli jak v médiích, tak v myslích lidí. Rozhodně ho ale nahrazuje domácí agenda, zejména co se týká cen potravin a energií,“ připomíná Kratochvíl.

STEM sleduje od jara loňského roku nálady české společnosti v souvislosti s ruskou agresí. Z jeho dat vyplývá, že se postoje Čechů za rok války prakticky nezměnily.

Zatímco na jaře 2022 bylo pro přijímání ukrajinských běženců sedmdesát procent Čechů, na začátku letošního roku to bylo procent šedesát. Což je dokonce více, než kolik vycházelo při stejných měřeních v létě minulého roku.

Poznámka: Mezi grafy můžete přepínat kliknutím na šedou šipku.

Jedním z důvodů přetrvávající solidarity Čechů s Ukrajinci je fakt, že se konflikt zakonzervoval a jeho řešení není na každodenním pořadu dne. „Dalším je například to, že je ve společnosti pořád jasno, kdo je viník té války, kdo je agresor a kdo je oběť. I to pomáhá udržet úroveň podpory. Relativizování toho, kdo válku rozpoutal, a narativ, že chceme hlavně mír, se ve veřejnosti zatím nesetkává s nějakou větší podporou,“ upozorňuje analytik Kratochvíl.

„Nedochází k propojení toho, že za domácí problémy může sama Ukrajina nebo zde přítomní uprchlíci,“ dodává.

Česká společnost se přitom dlouhodobě stavěla ostře proti přijímání jakýchkoliv běženců. Podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) si Češi od roku 2015, kdy vypukla uprchlická krize, byli jistí tím, že bychom neměli přijímat žádné uprchlíky, a to ani přechodně.

Konflikt na Ukrajině ale trend výrazně otočil.

Jestli takový postoj vydrží dlouhodobě, nebo jde spíše o výjimku, ukáže čas. Česká společnost totiž byla i před začátkem konfliktu více otevřenější k příchozím z Ukrajiny než například k uprchlíkům ze Sýrie či Afriky.

„Dá se očekávat, že postupem času ta vysoká podpora bude klesat, ale může přitom dlouhodobě nebo i trvale zůstat na trochu vyšší úrovni, než byla před jarem roku 2022,“ řekl Seznam Zprávám analytik CVVM Jan Červenka.

Celkem přišlo do Česka téměř půl milionu uprchlíků, kolik přesně jich v zemi nadále zůstává, ale není jasné. Nejvíce se jich zaregistrovalo v Praze a ve Středočeském kraji. V přepočtu na počet obyvatel má Česko dokonce nejvíce uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou ze všech zemí Evropské unie.

„Příchod uprchlíků z Ukrajiny, což byly zejména ženy a děti, nasvítil mnoho problémů v české společnosti, které tu už byly, ale tolik jsme je neviděli. Je to především sociální péče, počet míst ve školách a ve školkách, úroveň a ceny bydlení, potřeba sociálního bydlení,“ upozorňuje Kratochvíl ze STEM.

„Je tu několik oblastí, které jsou dlouhodobě podinvestovány – buď finančně, nebo péčí o ně – a společnost chce řešit primárně tyhle problémy, a ne uprchlíky. Právě uprchlíci ale tyto problémy nasvítili,“ dodává.

V současnosti přitom platí, že v Česku zhruba 100 tisíc uprchlíků pracuje. To potvrzuje mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous. „Kolem 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny začalo po svém příjezdu pracovat, z čehož státu plynou a budou plynout příjmy z daní, sociálního a zdravotního pojištění, a umenšovat tak náklady na zvládnutí uprchlické krize,“ připomíná.

Celkem stát vydal na zvládnutí uprchlické krize za rok 2022 přibližně 22 miliard korun, což odpovídá asi 1,1 procenta celoročních výdajů ze státního rozpočtu. Nejvíce peněz přitom šlo na humanitární dávky.

Humanitární dávku ve výši pět tisíc korun pobíralo nejvíce Ukrajinců v dubnu a květnu loňského roku.

Poznámka: Mezi grafy můžete přepínat kliknutím na šedou šipku.

Pro srovnání: na pomoc domácnostem s inflací a cenami energií, jež mají s válkou na Ukrajině jasnou souvislost, vydal český stát přes 71 miliard korun (tedy asi 3,6 procenta výdajů státního rozpočtu). Do této částky se nepočítají peníze vydané na důchody či sociální dávky, které představují další stovky miliard korun.

Stát také poslal Ukrajině zbraně v hodnotě dalších 10 miliard korun. Podpora obyvatel vůči krokům, které vláda v rámci podpory Ukrajiny dělá, ale znatelně poklesla. Při posledním měření CVVM na podzim 2022 už více než polovina respondentů uvedla, že s kroky vlády spíše či rozhodně nesouhlasí.

„Žádné ze šetření nezkoumalo podrobněji motivaci nesouhlasu s vládní politikou v tomto směru. Lze se ale domnívat, že častým motivem v pozadí nesouhlasu je mínění, že daná politika nevede k vyřešení situace a k ukončení konfliktu, ale naopak přispívá k jeho prodlužování a možné eskalaci s vyššími ztrátami na životech, většími škodami a celkově negativními dopady,“ popisuje Jan Červenka z CVVM.

„Možnost eskalace navíc zvyšuje riziko, že do lokálního konfliktu budou zataženy další země, přičemž česká veřejnost se velmi odmítavě staví zejména proti vyslání vojáků do boje na Ukrajinu,“ upozorňuje analytik.