Článek
Milín na Příbramsku je poslední místo na území dnešního Česka, které bylo osvobozeno od nacistů. Na počest osvobození se zde dodnes jmenuje hlavní ulice: 11. května.
Ulice s názvem 24. dubna na první pohled nenaznačuje, že by mohla mít souvislost s koncem 2. světové války. A přesto tomu tak je, konkrétně ve Veselí nad Moravou, v Želešicích u Brna nebo v Chvalíkovicích na Opavsku.
V Dubňanech severozápadně od Hodonína mají na počest osvobození náměstí 15. dubna. Ve Valticích a Lednici slaví 21. dubna, v Mikulově 22. dubna.
Mapa, ve které jsou zachyceny ulice s názvy dat souvisejících s koncem 2. světové války, odpovídá postupnému osvobození Česka od nacistické okupace.
Při jejím přehrání v čase je vidět postup vojsk od východu i ze západu. Ulice 26. dubna v Chebu naznačuje, že v tento den bylo město osvobozeno. Na rozdíl od Moravy, na které postupovala hlavně Rudá armáda, od západu přicházela americká vojska.
Zapomenuté armády
Jména ulic také ukazují na nepříliš známou účast rumunské a polské armády, ale také belgických vojáků při osvobozování Československa.
Názvy ulic podle osvobozeneckých armád v roce 1945.
Rumunská armáda postupovala spolu s Rudou armádou od Bratislavy a osvobodila tak část jižní Moravy a došla až na Vysočinu. Polská armáda postupovala naopak od severu a došla do Mělníka.
Americká armáda vstoupila – doplněna belgickými vojáky – ve středu 18. dubna 1945 na české území a pod velením generála George Pattona osvobodila v následujících třech týdnech část západních a jižních Čech. Jejich účast na osvobození komunisté po válce až do roku 1989 vymazali z oficiální československé historie.
Velká komunistická propagace vítězství sovětské Rudé armády pak upozadila i podíly rumunských a polských vojsk na osvobození.
Na něm se samozřejmě podíleli i sami Češi (Čechoslováci). Místopisné názvy Československé (Čsl.) armády a na počest armády generála Ludvíka Svobody jsou obecně rozšířeny po celé republice a nelze je odlišit od míst, kde tato armáda skutečně zasahovala.
Pátý a devátý květen plošně pokrývá republiku
Jeden ze sedmi státních svátků v České republice je Den vítězství, který připadá na 8. května. Za konec 2. světové války se považuje kapitulace německých vojsk, která vstoupila v platnost právě 8. května ve 23:01 středoevropského času. Minuta po jedenácté je důležitá: v moskevském časovém pásmu je totiž už hodina po půlnoci a tedy datum 9. května.
Komunisté právě z toho důvodu prosadili do učebnic dějepisu toto datum. Svátek se nazýval Den osvobození nebo Den osvobození od fašismu a 9. května se dodnes slaví v zemích bývalého Sovětského svazu.
Ze 440 ulic, náměstí, sídlišť, nábřeží a dalších místopisných označení v Česku, která jsou zachycena v mapách, jich více než 200 nese název 5. května a zhruba 140 má název 9. května. V některých místech skutečně došlo k osvobození právě 9. května, valná většina si ale ponechala název, na který jsou obyvatelé desítky let zvyklí.
