Článek
V názorné grafice níže si můžete ověřit, jak se jednotliví poslanci účastnili loňských hlasování. Data vycházejí z oficiálních záznamů obou komor Parlamentu ČR, kde loni proběhly zhruba tři tisíce hlasování v Poslanecké sněmovně a necelých pět set hlasování v Senátu.
Tradičně jsou mezi nejméně hlasujícími členové vlády, nejméně z nich hlasoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s účastí 49 % a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s účastí pouhých 52 %. Z opozičních poslanců mají zhruba poloviční účast Jaroslav Faltýnek a Julius Špičák (oba ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD).
Nechvalní rekordmani
Zatímco čtyři poslanci – Martin Kukla a Lubomír Wenzl (oba ANO), Radek Rozvoral (SPD) a Michael Rataj (STAN) – chyběli za celý rok 2023 na méně než 15 hlasováních z celkových téměř tří tisíc a mají takřka stoprocentní účast, naopak Jaroslav Bašta a Jaroslav Dvořák (oba SPD) měli účast nižší než 30 %.
Dlouhodobě nemocný Jaroslav Bašta nehlasoval dokonce v devíti z každých deseti hlasování. Jeho přesný zdravotní stav není veřejně znám, a když se Seznam Zprávy pokusily kontaktovat rodinu, ta rozhovor s novináři odmítla. Poslanec dál čerpá své poslanecké náhrady – často v plné výši a mnohdy dokonce násobně vyšší než v období, kdy do Sněmovny běžně docházel.
Proč sledovat docházku poslanců a senátorů
Každý poslanec a poslankyně v Parlamentu průměrně zastupuje skupinu více než 40 tisíc občanů. Senátoři a senátorky zastupují dokonce více než 100 tisíc občanů. Hlasování v Parlamentu je ten okamžik, do kterého se koncentruje všechna předchozí práce a jednání. V té chvíli se rozhodne o zákonech a dalších záležitostech, které ovlivňují životy lidí – např. kam půjdou vybrané daně či jak bude fungovat školství, zdravotnictví nebo bezpečnost. A pokud se zákonodárci neúčastní jednání a hlasování v Parlamentu, logicky své voliče nijak nezastupují.
Poslanec za SPD lékař Jaroslav Dvořák z Valašského Meziříčí na sociální síti Facebook na konci listopadu 2023 děkoval svým příznivcům. „Díky za vaši neustálou podporu, bez vás by to nešlo,“ napsal na svém oficiálním profilu. Proč se ale neúčastní hlasování ve Sněmovně a své voliče fakticky nijak nezastupuje, už nezmínil. Do roku 2021 vykonával více veřejných funkcí v Poslanecké sněmovně a byl také členem Správní rady VZP.
Zejména ve druhém pololetí 2023 začal do Sněmovny více chodit i Andrej Babiš (ANO), který byl ještě v loňském roce jedním z největších absentérů s účastí kolem 25 %. Stále je sice mezi nejvíce chybějícími, ale už se zúčastnil alespoň dvou hlasování ze tří.
Ministr školství Bek: Senátor, který v Senátu nepracuje
Kumulace funkcí, konkrétně poslanecký nebo senátorský mandát a členství ve vládě, vede k nižší účasti nejen na hlasováních ve Sněmovně, ale i v Senátu. Nejméně hlasujícím senátorem byl v roce 2023 ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN), který se zúčastnil pouhých 18 % hlasování, jak vyplývá z dat zobrazených v grafice níže. Podobně jako u poslanců si v ní můžete zkontrolovat docházku každého jednotlivého člena horní komory.
Na druhou stranu stoprocentní účast měl Jan Tecl (ODS a TOP 09) a méně než desetkrát vynechali ještě senátoři Tomáš Fiala, Ladislav Chlupáč, Jan Grulich, senátorka Hana Kordová Marvanová (všichni ODS a TOP 09) a senátor Michael Canov (STAN).
Senátoři jednají výrazně méně než poslanci, obvykle plénum zasedá jen jeden až dva dny v měsíci. Také hlasování mají tedy méně, loni hlasovali zhruba sedmkrát méně než poslanci.
Proč zákonodárci nehlasují
Zwyrtek Hamplová: Zrovna četla časopis
Například hlasování Senátu o poslední trojici kandidátů na soudce a soudkyně Ústavního soudu 2. srpna 2023 se senátorka Jana Zwyrtek Hamplová neúčastnila, ačkoli týž den byla aktivní na sociálních sítích. Schůzi zahájil předseda Senátu Miloš Vystrčil v deset hodin dopoledne a o soudcích se hlasovalo v 16:10–16:25. Tou dobou senátorka nebyla přítomna a zřejmě zrovna četla týdeník Reflex, neboť v 16:53 na facebooku zveřejnila jeho kritiku.
Aktuální složení Senátu
Současné složení Senátu si můžete prohlédnout v kartogramu. Najetím myši na příslušný obvod se zobrazí detaily.
Co všechno poslanci a senátoři dělají?
Autoři analýzy jsou si vědomi, že řečnění a hlasování představují jen zlomek práce poslanců a poslankyň či senátorů a senátorek. Cílem sledování docházky není potvrzovat stereotyp o dobře placeném nicnedělání.
Kromě viditelné práce ve Sněmovně poslanci a poslankyně připravují zákony, zasedají ve výborech a komisích, kde se zákony projednávají, dávají k nim svá stanoviska ke schválení nebo zamítnutí. Výbory mají také významnou kontrolní činnost.
Poslanci a senátoři by se měli věnovat především zákonodárné činnosti, často však suplují i nedokonale fungující veřejnou správu. „Zákony u nás bohužel nejsou ideální, a každé pondělí se proto poslanec nebo senátor stává jakýmsi lokálním ombudsmanem, na kterého se lidé obrací s nejrůznějšími apely a potřebami,“ vysvětloval zástupcům médií již před lety politolog Pavel Šaradín.
Jenže Česko podle průzkumů patří dlouhodobě mezi země, kde se lidé o politiku moc nezajímají, a tak nejsou ani příliš iniciativní při setkávání se svými zákonodárci.
Zájem o politiku je pak extrémně nízký mezi mladými lidmi. Podle průzkumu agentury STEM z listopadu 2022 má důvěru v politické zastoupení jen devět procent dotázaných, což vede k nezájmu o veřejné dění.
„Mám pocit, že mě politika přímo neovlivňuje. Zatím jsem student a nemám žádné starosti, tak mě daně nezajímají,“ řekl jeden ze zpovídaných. „V mojí generaci se o politice moc nebavíme. Prostě jsme to vzdali, všechny informace ve zprávách jsou tak strašně negativní,“ popsala další.
