Velký průzkum odhaluje, co Čechy nejvíc trápí ve zdravotnictví

Nové téma série Jak se žije v Česku mapuje, jak Češi vnímají zdravotní péči. 85 procent z nich pociťuje nedostatek zubních lékařů, chybí podle nich i praktici a pediatři.

Obyvatelé Česka jsou s úrovní tuzemského zdravotnictví většinou spokojeni a v celkovém hodnocení ho téměř dvě třetiny z nich vnímají velmi pozitivně (13 %) nebo pozitivně (51 %).

Jak je ale vidět níže, v hodnocení panují značné rozdíly podle vzdělání, příjmů i podle regionů. Celkově jsou nejvíc se zdravotnictvím spokojeni vysokoškoláci (76 % z nich ho vnímá pozitivně), s klesajícím dosaženým stupněm vzdělání klesá i spokojenost se zdravotnictvím. Nejméně spokojení jsou tedy lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem (55 % vnímá zdravotnictví pozitivně). Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy.

Vztah mezi zdravotním stavem a vzděláním se ukazuje jako důležitý, vyplývá z pravidelných šetření Českého statistického úřadu. Osoby se základním vzděláním častěji popisují své zdraví jako horší. Vysokoškoláci naopak preferují lepší hodnocení. Obecně tedy lze konstatovat, že čím vyšší vzdělání, tím lepší ohodnocení zdravotního stavu.

A velice podobné je to i s vnímáním úrovně péče nebo celkovou spokojeností se zdravotnictvím.

Na vnímání zdraví i hodnocení zdravotnictví má vliv i výše příjmů. Čím je vyšší, tím pozitivněji respondent hodnotí svůj zdravotní stav.

Nejhůř vnímají zdravotnictví obyvatelé Karlovarského kraje (bezmála 50 %), což nepochybně souvisí i s celkovým nedostatkem zdravotnických zařízení v tomto regionu. Lidé na střední Moravě (kraje Olomoucký a Zlínský) a v Moravskoslezském kraji dlouhodobě čelí horšímu životnímu prostředí, což s sebou přináší častější respirační onemocnění a vyžaduje i častější návštěvy lékařských ordinací či pobyty v nemocnicích, ovšem nespokojenost se zdravotnictvím je vyšší jen kraji Olomouckém (přes 40 %). Následuje kraj Ústecký, kde je také zhruba čtyřicetiprocentní nespokojenost se zdravotnictvím.

Na otázku v průzkumu agentury Ipsos, zda by Češi byli ochotní jet za lepší péčí do vzdálenějšího zařízení, polovina (52 %) uvádí, že ano. Naproti tomu 42 procent lidí cestovat do jiného zařízení nechce.

Zdaleka nejvíce Češi pociťují nedostatek stomatologů (85 % respondentů). V průzkumu dále lidé uvádějí, že chybí praktici pro děti i dospělé, psychiatři (a psychologové – byť nejde o lékařskou profesi). U všech těchto specializací nadpoloviční většina lidí vnímá jejich nedostatek.

V grafu je možné pomocí přepínací legendy zobrazit i hodnocení, kdy lidé hodnotí naopak dostatek lékařů.

Velký nedostatek zubních lékařů a lékařek pociťují Češi ve všech krajích plošně, nejvíc na Vysočině (93 %). Ve všech krajích pak nedostatek vnímá více než 80 procent respondentů.

Jako jeden z velkých problémů vnímají Češi i dlouhé čekací doby u specialistů. Jako velmi krátkou či krátkou čekací dobu označila jen dvě procenta respondentů, jako adekvátní ji vnímá zhruba pětina lidí. Ostatní, tedy zhruba 75 procent, ji hodnotí jako dlouhou.

Zajímavý je vhled do věkových skupin, kdy se nespokojenost s dlouhou čekací dobou silněji projevuje mezi 18 a 44 lety. Rozdíly ale nejsou velké a celkově lze říci, že u čekací doby panuje značná nespokojenost napříč věkem.

Pokud jde o ochotu připlatit si za lepší lékařskou péči nebo jet větší vzdálenost, jsou Češi rozděleni zhruba půl na půl. Připlatit si by bylo ochotno 46 procent z nich, naopak neochotu vyjadřuje 47 procent.

Viditelně menší část lidí by byla ochotná dát úplatek například za přednostní operaci nebo za žádanku do lázní. Ani za celkovou lepší péči Češi úplatky dávat nechtějí. Ve všech případech zhruba tři čtvrtiny lidí dávat úplatek odmítají. Ochotu dát úplatek vyjádřila necelá pětina lidí.

Valná většina respondentů (94 %) pak uvádí, že se nikdy nesetkala s tím, že by po nich chtěl lékař úplatek.

U ochoty dát úplatek se ale ukazují významné generační rozdíly. U všech tří zkoumaných možností (celkově lepší péče, přednostní operace a žádanka na lázně) jsou mladí lidé ve věku 18-34 let výrazně ochotnější dát úplatek než ostatní generace.

Od 35 let výš tato ochota významně klesá. Například za lepší péči by uplácelo 11 procent lidí ve věku 55-65 let, mladí mezi 25 a 34 lety ale uvádějí ochotu bezmála trojnásobnou (31 %). Lze spekulovat, zda mladší ročníky přesně fakticky rozlišily mezi vyšším poplatkem a úplatkem, a nelze vyloučit, že pojem úplatek chápou jako nadstandardní úhradu.

O průzkumu:

Reprezentativní výzkum populace ČR starší 18 let, sběr dat 2.–6. června 2023, nástroj sběru dat Ipsos online panel Populace.cz. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1034 respondentů.