Fiala v pasti. Voliči chtějí menší deficit, balíček však odmítli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Petr Fiala se se svými lidmi dostal na pokraj bezvýchodné situace, stejně jako jeho předchůdci, konkrétně Václav Klaus, Vladimír Špidla a Petr Nečas, jejichž vlády se maximálně rok po schválení balíčku rozpadly. Výsledky průzkumu Seznam Zpráv z 13.-20. června přesto zároveň ukazují, že se současná vláda může fatálním dopadům ještě vyhnout. To potvrzují i dotázaní experti.

Boj s rozpočtovým deficitem přes 300 miliard očekává od vlády 85 procent respondentů bez rozdílu věku i bydliště. Zároveň ovšem jen 35 procent oceňuje kvalitu úsporného balíčku, který vláda na záchranu rozpočtu připravila.

Účastníci průzkumu jednoznačně odmítli řadu konkrétních opatření. Nejvýš čtvrtina souhlasí s tím, aby se zvyšovaly odvody na nemocenskou a daň z nemovitostí. Stejně málo populární je snižování platu učitelů, policistů či dotací na výzkum, za nešťastné čtenáři považují také snížení daňové slevy na studenta nebo odklad valorizace státního příspěvku zdravotním pojišťovnám (od kterého vláda mezitím odstoupila).

Špatný dojem z balíčku může částečně vylepšit příslib, že se sníží platy úředníků a obecně výdaje na provoz státních institucí. Široký souhlas získala také vyšší spotřební daň z tabáku i z lihu, omezení firemních odpisů za nákup automobilů i vyšší daně podnikům.

„Balíček se na jedné straně skládá z dílčích věcí a neobsahuje žádné plošné škrty, na druhé straně se jeho dopady týkají každého. Každý si v něm může najít něco negativního,“ vysvětluje v zásadě odmítavý postoj veřejnosti politolog Ladislav Mrklas z vysoké školy CEVRO.

Balíček podle něho přesto nemusí vzbudit stejně radikální odpor, jako svého času úsporné programy Václava Klause a Petra Nečase, protože „není moc pravicový“, ale vznikl jako kompromis. Někteří z politiků, kteří se na něm podíleli, by přitom mohli klidně sloužit v sociální demokracii. To se projevuje tím, že žádná společenská skupina se nemusí balíčkem cítit víc poškozena než druhá.

Ke stejnému závěru došla i analýza Ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Podrobný materiál mimo jiné srovnával dopady na domácnosti rozdělené do pěti skupin podle příjmů. Vyjádřeno v korunách, přijde například nejbohatší pětina domácností vinou daňových opatření z balíčku o 15,3 tisíce korun ročně, nejchudší pětina o tři tisíce. Zároveň ovšem platí, že si všechny domácnosti bez ohledu na své bohatství odepíšou stejných 1,2-1,5 procenta příjmů.

Postoj k balíčku proto do značné míry určuje politický postoj dotázaných. Podle projektu Výzkumník Seznam ho příznivěji hodnotí voliči, kteří vinu za vysoké státní zadlužování připisují Andreji Babišovi. Takových bylo mezi respondenty 30 procent, převážně v nižších věkových kategoriích, které také častěji podporují Fialovu vládu. Naopak 34 procent účastníků průzkumu dává vinu za deficit Fialově vládě. Myslí si to především lidé ze starší generace, kde se vyšší oblibě těší politická opozice právě v čele s Babišem.

Podrobnější výsledky průzkumu potvrzují, že za politické napětí uvnitř společnosti skutečně může rozpor zájmů mezi mladými a starými. U třetiny opatření balíčku se různé generace svým názorem neliší, u další třetiny je míra souhlasu mezi mladými jen o 10-15 procent vyšší než u starých. Zásadní rozdíl vznikl v názoru na zpomalení valorizace důchodů – do letoška se důchody zvyšovaly podle inflace a poloviny růstu průměrné mzdy, napříště budou růst o inflaci a třetinu růstu průměrné mzdy. Z účastníků výzkumu pod čtyřicet let podporuje takové úspory 55 procent účastníků výzkumu, proti tomu jen 14 procent čtenářů nad 60 let.

Za napětí ve společnosti nemůže jen odkládaná penzijní reforma, která měla sladit zájmy těch, kdo pobírají důchod a kdo systému přispívají. Do konfliktu se dostávají návyky občanů, kteří dospěli před listopadem 1989, a životní styl občanů, kteří vyrostli až po něm. Je například pravda, že většina účastníků průzkumu bez rozdílu věku odmítá snižování učitelských platů. Ovšem připustila by ho pouze pětina mladší generace, pro kterou se vzdělanost stala klíčovou hodnotou. Proti tomu se škrty ve mzdách pedagogů souhlasí třetina seniorů, kteří mohli mít negativní zkušenost s předlistopadovým školstvím.

Skoro dvě třetiny příslušníků starší generace by zřejmě po zklamání se „solárním tunelem“ snížily dotace do obnovitelných zdrojů energie. Čistá energie se však stala generační záležitostí mladších lidí a jakékoli úspory v dotacích do obnovitelných zdrojů připouští jen třetina z nich.

Naopak pro seniory je častěji nepřijatelné zvyšování spotřební daně z tabáku či lihu, případně zdražení dálniční známky. Tato opatření postihují aktivity odpovídající jejich životnímu stylu.

Výzkumník Seznam ukazuje, že konsolidační balíček nemusí mít pro vládu fatální následky, když s ní budou mít její příznivci i nadále trpělivost. Dosud dvě třetiny z účastníků projektu ve věku do 40 let s balíčkem buď souhlasí, anebo ho aspoň nekritizují. Důvodem této dobré vůle může být podle politologa Mrklase fakt, že voliči současné pětikoalice odmítají populisty Babišova typu, a kromě pětikoaličních stran tedy nemají alternativu. „Fialova koalice může balíček ustát, pokud se nezačne uvnitř štěpit,“ předpovídá expert.