Článek
Koronavirus v České republice zabil přes 40 tisíc Čechů. Za dva roky tak v populaci ubylo více lidí, než má například Česká Lípa, Třebíč, nebo Třinec. Podle demografky a sociální epidemioložky Dagmar Dzúrové toto číslo mohlo být výrazně vyšší, pomohlo však očkování. Ukazuje to demografická studie dopadů pandemie, kterou společně s Dzúrovou vypracovala její kolegyně, Klára Hulíková-Tesárková.
15 tisíc zachráněných životů, 43 tisíc ztracených let
Analýza zkoumala počet ztracených let u očkovaných a neočkovaných v období od 1.10. do 31.12. loňského roku. V té době zemřelo na covid 5 797 lidí, neočkovaní tvořili necelých 60 % z nich. A studie ukázala, že i když riziko úmrtí rostlo s věkem, tempo růstu bylo výrazně vyšší u neočkovaných.
„Pokud nezohledníme nejmladší věkovou skupinu (12–44 let), kde jsou počty úmrtí nízké, bylo riziko úmrtí u osob neočkovaných ve věku 85 a více let 6,4krát vyšší než u plně očkované populace ve stejné věkové skupině,“ ukazuje konkrétní čísla Dzúrová. „Ve věkové skupině 65–84 let bylo riziko dokonce již 7,3krát vyšší a ve věkové skupině 45–64 let je u subpopulace bez dokončeného očkování téměř 10×, respektive 9,5krát vyšší.“
Počet 15 tisíc lze považovat za odhad očkováním zachráněných lidských životů, nutné zdůraznit, že za období tří měsíců.
Autorky pak dodávají i konkrétní čísla, jak by to mohlo v České republice vypadat bez vakcíny. Pokud by se poznatky z míry úmrtnosti neočkovaných aplikovaly na očkovanou populaci, za tři měsíce by očkovaných zemřelo více než 17 tisíc.
„Skutečně evidovaných jich však bylo ‚jen‘ 2,4 tisíce, tedy o zhruba 15 tisíc méně,“ vysvětlují Dzúrová s Hulíkovou-Tesárkovou. „Počet 15 tisíc lze považovat za odhad očkováním zachráněných lidských životů, nutné zdůraznit, že za období tří měsíců.“
Kolik tedy za poslední čtvrtletí loňského roku ztratili Češi let? Více než 43 tisíc. „A to pro zemřelé osoby neuvažujeme potenciální zbývající délku života na úrovni průměrně zdravého člověka, ale pracujeme s modelem, kdy pro zemřelé vykázané v souvislosti s onemocněním covid-19 počítáme se ztrátou potenciální délky života na úrovni 30 % populace s největším rizikem úmrtí,“ dodává Dzúrová. „Dvě třetiny uvedených ztracených let života patřily obětem bez dokončeného očkování.“
Tento podíl je větší než procento neočkovaných mezi zemřelými proto, že oběti koronaviru bez dokončeného očkování bývají mladší a úmrtím ztrácí více let života.
I díky vakcíně tak tempo umírání na koronavirus v České republice zpomaluje. Na současných 40 tisících mají výrazný podíl první tři měsíce loňského roku, kdy koronaviru podlehlo více než 15 tisíc lidí. Přelom let 2020 a 2021 pak nepřežilo přes 23 tisíc nakažených.
Čísla špatná, ale přesná
Dzúrová pak připomíná ještě jednu statistiku, která může ukázat, jaký byl skutečný počet obětí pandemie v jednotlivých zemích. Nadúmrtí. „Jedná se o porovnávání vykázaného počtu úmrtí, bez rozlišení příčin smrti,“ vysvětluje demografka. „Metoda nadúmrtí je jednak oproštěna od rozdílů v kódovací praxi příčiny úmrtí v důsledku onemocnění covid-19 jednotlivých zemí a jednak spolehlivě informuje o změnách ve struktuře úmrtnosti, zejména z hlediska věku a pohlaví.“
V nadúmrtí je tak vidět, nejen kdo zemřel přímo na covid-19, ale také zvýšená smrtnost v důsledku jiných příčin smrti, jako jsou například onemocnění dýchací soustavy, kde souvislost s pandemií nemůže být vyloučena. „Naopak zvýšená úmrtnost může být alespoň z části vyvažována podúmrtností nebo sníženým rizikem úmrtí na jiné příčiny,“ připomíná odbornice. „V Česku to bylo patrné především u nižších věkových skupin v souvislosti se sníženou mobilitou populace a tedy omezením například rizikových sportů nebo dopravních nehod.“
Nadúmrtí proto mimo jiné vyvrací častý argument, že se covid přidával jako příčina smrti i u případů, kdy tomu tak nebylo.
Tato statistika také ukazuje, jak důsledně země vývoj epidemie sledovaly. „Zatímco v Německu nebo v Česku po dohlášení všech případů průběžně evidovaný počet zemřelých v souvislosti s covidem-19 poměrně přesně odpovídal následně zaznamenanému počtu nadúmrtí, v jiných zemích se podle informací o vysoké nadúmrtnosti průběžně evidovaný počet zemřelých na covid-19 ukázal jako spíše podhodnocený,“ připomíná Dzúrová. „Z našich nejbližších sousedů by se to týkalo například Polska.“
Například server The Economist tak předpokládá, že zatímco odhadovaný počet obětí je zhruba 6,2 milionu lidí, skutečné číslo se pohybuje mezi 14,5 a 24,5 milionu.
Mapa níže ukazuje oficiální počty obětí covidu a odhadovaný počet nadúmrtí. Pro přepnutí využijte šipky v její spodní části.
Tabulku je možné řadit podle jednotlivých kategorií vzestupně i sestupně. Pro změnu pořadí klikněte na název sloupce.
Podle Dzúrové covid změnil populaci, a to nejen českou. „Mnohé demografické dopady jsou a budou stále předmětem zkoumání, nicméně už teď je jasné, že jsme prožili největší úmrtnostní krizi od druhé světové války, úrovní úmrtnosti jsme se vrátili o několik let nazpět,“ připomíná s tím, že jsme byli jako společnost konfrontováni s faktem, že zde stále je riziko infekčních chorob, které nelze podceňovat nebo dokonce považovat za nevýznamné.
„Tím spíše, když vezmeme v úvahu, jak rychle stárnoucí česká populace (nebo populace vyspělého světa obecně) je a že právě starší složky populace jsou většinou infekčních onemocnění ohroženy především a velmi snadno mohou ovlivňovat až stabilitu zdravotního systému,“ uzavírá odbornice.
