Fakta: Kdo vyhrává válku? Odborník dává tipy, jak číst ukazatele

Už více než měsíc probíhá po ruské invazi na ukrajinské území válka. Sociální sítě jsou plné videí a fotek z bojů i jejich následků. Dá se ale odhadnout, komu se ve střetu daří lépe? „Řekl bych, že Rusko nevítězí a Ukrajina se poměrně úspěšně brání,“ popisuje situaci politolog Jan Kofroň, odborník na politickou geografii a vojenské konflikty.

Jak se zdá, Rusko se vzdalo plánu na dobytí či alespoň obklíčení hlavního města Kyjeva. Podle Kofroně to ukazuje na neschopnost největší země dosáhnout původně vytyčených cílů. „Otázkou je, nakolik to Rusku umožní posílit své úsilí na jihovýchodě Ukrajiny, kde se mu přece jen dařilo více,“ dodává odborník.

Znamená to tedy, že Ukrajina válku vyhrává? Podle ukrajinské agentury Interfax ztratilo Rusko při invazi k 29. březnu přes 17 tisíc vojáků, 597 tanků, více než 1 700 obrněných vozidel, 303 dělostřeleckých systémů, 96 vícehlavňových raketometů, 127 letadel a 129 vrtulníků. S odkazem na ukrajinský generální štáb Interfax dále hlásí, že invazní vojska mimo jiné přišla o více než 1 100 vozidel, sedm lodí, nebo 73 cisteren s palivem a 71 bezpilotních letadel.

Přepočítáno na délku válčení by tak ruská armáda denně přicházela o 200 vojáků, jedenáct tanků, čtyři letadla a dvě helikoptéry. Kofroň však připomíná, že tato data je třeba brát s rezervou. „Obecně bych byl opatrný k údajům válčících stran, jak v případě jejich vlastních ztrát, tak ztrát protivníka,“ říká odborník.

Teoreticky nejpřesnější by podle něj měla být data o počtech zajatců, ani ta však zatím nejsou v dostatečné míře k dispozici. „Odhadnout počty zabitých či zraněných protivníků bude obecně velmi náročné a důvěryhodný interval bude velmi široký. U techniky to platí podobně – bez vizuálního potvrzení nelze příliš důvěřovat uváděným číslům.“

Pro trpělivé však jedna možnost existuje – důvěryhodný OSINT zdroj (z anglického Open Source INTeligence neboli zpravodajství z otevřených zdrojů). Jedním z takových kanálů je například server nizozemského analytika Stijna Mitzera oryxspioenkop.com. Je však nutné mít na paměti, že nejde o všechny ztráty a jejich ověření může trvat delší dobu.

„Také je třeba počítat s tím, že silně ohořelé vraky např. BVP 2 (obrněná vozidla, pozn. red.) nemusí být korektně klasifikovány jako ruské resp. ukrajinské. Můj tip je, že reálné ztráty mohou být 1,5–2násobkem vizuálně potvrzených ztrát,“ odhaduje Kofroň. Mezi válčícími stranami je podle odborníka rozdíl také v přístupu k prezentaci. Ověření totiž vychází z materiálů běžně dostupných na sociálních sítích a komunikačních kanálech.

„Ukrajinci (z pochopitelných důvodů) jsou velmi aktivní v publikování fotek se zničenou/ukořistěnou ruskou technikou, naopak své ztráty se snaží neprezentovat,“ vysvětluje politolog. „Zároveň Rusko bylo minimálně na samém začátku operace poměrně pasivní na informačním poli a příliš nezveřejňovalo videomateriál z bojů. U veřejně dostupných zdrojů tak může být určité zkreslení ve prospěch Ukrajiny – otázkou je, jak moc zásadní.“

Podle serveru Oryx by se mohlo zdát, že lépe si v bojích vede napadená Ukrajina: ruské ztráty jsou v některých oblastech i několikanásobně vyšší.

Pro bližší informace ztrát obrněných vozidel, děl a raketových systémů, letectva nebo ostatních klidněte na číslo v kruhu.

Rusko však již před invazí disponovalo výrazně větší armádou, a ani ukrajinské traktory odtahující ukořistěnou vojenskou techniku tuto převahu pravděpodobně jen tak nezmění.

Graf níže ukazující předpokládanou sílu obou vojsk je ze začátku února letošního roku.

Kofroň proto upozorňuje, že je těžké určit, která armáda utrpěla v poměru k síle, se kterou konflikt začala, větší ztráty. „Bez přesnější znalosti ztrát zejména na ukrajinské straně jde o těžko zodpověditelnou otázku. V případě obou zemí navíc vstupuje do rovnice i poměrně rozsáhlý park uložených tanků, obrněnců a jiné techniky, přičemž ale není vůbec jasné, kolik z této skladové techniky je schopno bojového nasazení bez dlouhých a náročných oprav,“ říká.

„Ztráty techniky jsou sice jen jednou dimenzí konfliktu, ale poměrně podstatnou. Pokud by například Ukrajinci ztratili výraznou část svých těžších zbraní (tanky, obrněná vozidla, dělostřelectvo, prostředky protivzdušné obrany), znamenalo by to, že jejich schopnost přejít do protiútoku bude velmi omezená,“ upozorňuje politolog. „V zásadě by se museli spoléhat na lokální protiútoky, a to zejména v těch oblastech, které jsou příhodné pro operace lehčí pěchoty, tedy oblastech s výraznou urbanizací, lesnatá území a podobně.“

Platí to i pro Rusko. „Otázkou pak samozřejmě je poměr ztrát, respektive relativní schopnost udržet si bojeschopnost i přes vysoké ztráty techniky. Ať již reorganizací, upravením plánů, změnou taktiky či využitím skladových zásob. Jsou-li jaké,“ dodává Kofroň.