Evropa včetně Česka má problém. V nemocech ústní dutiny je nejhorší na světě

Zubní kazy, vypadané zuby i rakovina v ústech. To jsou problémy, se kterými se musí vypořádat Evropa. Podle Světové zdravotní organizace (WHO) je totiž regionem s největším počtem nemocí dutiny ústní na světě. Vážnou chorobu, například kaz, paradentózu či zhoubný nádor, má v puse polovina obyvatel. WHO do evropského regionu počítá i země bývalého Sovětského svazu, Turecko a Izrael.

„Zdraví dutiny ústní je nezbytnou součástí zdravotní péče. Mnoho z našich nejzákladnějších lidských funkcí – mluvení a komunikace, schopnost najíst se, dýchání a v neposlední řadě úsměv závisí na dobrém zdraví dutiny ústní,“ uvedl Hans Kluge, šéf evropské sekce WHO, důvody, proč by se na tyto nemoci měla Evropa zaměřit.

Například kazy, nejběžnější nepřenosná choroba na světě, trápí třetinu (33,6 %) obyvatel evropského regionu. Přibližně 335 milionů jeho obyvatel mělo v roce 2019 na stálých zubech alespoň jeden zubní kaz. Rozpad tvrdé zubní tkáně způsobují především cukry v jídle, které bakterie přeměňují na kyseliny ničící zuby.

Dentální hygienistka Lucie Říhová tvrdí, že největším rizikem pro zuby jsou cukry v nápojích. „Sladké pití, džusy, šťávy. Děti teď vůbec nejsou zvyklé na vodu nebo na bylinné čaje. Dřív se pila jenom voda, dneska to tak není. V obchodech jsou tisíce různých nápojů, které obsahují cukr, což jsou pro nás naprosté jedy,“ říká pro Seznam Zprávy.

Právě u dětí je situace horší – kazy mají čtyři z 10 evropských dětí od jednoho roku do devíti let. Podle WHO je stav ještě závažnější v Česku. Kaz tady má téměř polovina dětí (47,9 %). O velkém počtu kazů u dětí a možnosti zavedení projektu Školáci k zubaři Seznam Zprávy psaly zde.

„My dětem zakazujeme, když to přeženu, alkohol a cigarety. Zakazujeme jim drogy, ale cukry jsou také svým způsobem drogy, jsou velmi návykové. Myslím si, že kazivost zubů je hlavně z pití a také z množství fruktózy, protože spousta lidí jí ve velkém množství ovoce,“ vysvětluje škodlivost cukru zubní hygienistka.

Jak doplňuje, pro český chrup není ovoce v zimě přirozené. „Teď jíme velké množství exotického ovoce, na které nejsme geneticky vybavení. My jsme vybavení na to, abychom na podzim jedli jablka a hrušky a na začátku léta třešně a jahody. Ale to, že si tady po celý rok můžeme koupit papáju, ananas či melouny, znamená, že si stále dáváme fruktózu a ovoce, které pro nás není přirozené,“ tvrdí Říhová.

Také Světová zdravotnická organizace uvádí, že za poslední místo evropského regionu v nemocech dutiny ústní může především vysoká konzumace cukru, ale také užívání tabáku a alkoholu, traumata a nedostatek ústní hygieny.

Podle lékařky Markéty Janovské z oddělení orální medicíny Stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy mohou za vysoký počet pacientů dvě skupiny faktorů. Do té první patří nárůst metabolických onemocnění, která mohou mít četné projevy v dutině ústní, užívání velkého počtu léků s nežádoucími účinky na ústní sliznice, stárnutí populace a závislost na tabáku, včetně stále oblíbenějších zařízení pracujících na principu zahřívání tabáku, jejichž účinky na sliznici nejsou zatím tolik prozkoumány.

„Druhý pohled je filozoficky trochu příznivější. Existují fungující preventivní programy, pacient může být i tímto motivován k preventivním prohlídkám, kdy se může zachytit řada onemocnění. To pak samozřejmě vede k nárůstu počtu zaznamenaných případů onemocnění,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy Janovská.

S daty nesouhlasí prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který označil tvrzení Světové zdravotnické organizace, že Evropa je nejhorším regionem v nemocech dutiny ústní, za „absurdní nesmysl“. „V Evropě se to až na ČR měří – ostatní mají čísla ‚z palce‘, nemají na výzkum. Třeba četnost rakoviny dutiny ústní v Indii je řádově jinde,“ uvedl Šmucler pro Seznam Zprávy. Právě to ale data WHO potvrzují.

Proti negativním vlivům na ústní dutinu se dá bránit prevencí. Podle Lucie Říhové si stačí ihned po konzumaci sladkých pokrmů a nápojů vypláchnout ústa vodou. „Když si něco takového dám, hned si pak vypláchnu pusu vodou, aby rychle smyla kyselinu, na kterou se všechny cukry v ústech mění. Ta nám právě rozežírá sklovinu,“ říká zubní hygienistka a zdůrazňuje, že je výrazně lepší konzumovat sladkosti najednou než několikrát během dne. „Nepopíjet sladké nápoje celé dny. Nekoupit si dva litry koly a každou půl hodinu si loknout. To je na zuby to nejhorší.“

Jak Říhová dále připomíná, je také důležité si uvědomit, že škodlivé je i malé množství naředěné šťávy. „U dětí jsem se setkala nejčastěji s tím, že kazivost byla způsobená sladkým pitím. I když se dá do půllitru vody mililitr sladké šťávy, je to stále cukr, který dítě popíjí celý den.“

Podle odborníků je nezbytnou součástí prevence proti zubním kazům také používání fluoridové pasty na zuby, která je v Česku dostupná v běžných drogeriích a stojí jen pár korun (nejlevnější se pohybují kolem 20 korun za balení).

„Důležité je, aby lidé opravdu používali ty floridované pasty či ústní vody. Fluor je základ pro pevnost zubu, dělá ochranou vrstvu na zubech,“ poukazuje Říhová.

WHO vyzývá, aby péče o dutinu ústní byla dostupnější a byla buď zdarma, nebo za cenu, kterou si lidé mohou dovolit. V České republice hradí zdravotní pojišťovny vstupní prohlídku při první návštěvě nového zubaře. Dále mají pacienti nárok na jednu preventivní a jednu pravidelnou prohlídku zdarma. Češi si tedy mohou dojít zuby zkontrolovat dvakrát ročně bez placení.

Pojišťovny v Česku navíc platí základní lokální anestezii, vytrhnutí zubu či ošetření zubního kazu a výplň z dózovaného amalgámu. Pokud však pacient chce bílou výplň, musí si za ni u zubaře připlatit. Ne všichni zubaři však mají smlouvy s pojišťovnou a jejich návštěva se může prodražit i v základních úkonech.

S počtem zubařů Česká republika podle Šmuclera nemá problém. „Máme nadprůměrný počet lékařů i ordinací a hustou síť,“ říká prezident České stomatologické komory. Jak dodává, potíž je právě v zubařích, kteří nezískali smlouvu s pojišťovnou. Doporučuje, že pokud pacientovi chybí zubař, může se obrátit na Českou stomatologickou komoru, která ho dokáže odkázat na volná pracoviště. Větší problém je najít dostupné zubaře v regionech.

Česko je na tom, co do počtu kazů, lépe, než je evropský průměr. Podle dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) bylo loni u zubaře se zubním kazem 21,8 procenta obyvatel. Počet obyvatel s kazy se do roku 2018 snižoval, v posledních letech však kromě covidového roku 2020 opět mírně stoupá.

Tady je však nutné podotknout, že data neobsahují informace o pacientech mimo veřejné zdravotní pojištění, tedy o části cizinců či pacientů u zubařů s přímo placenou péčí.

Registr získává údaje od pojišťoven, proto nejsou kompletní. Kolik pacientů je mimo systém, Ústav zdravotnických informací a statistiky, který data redakci poskytl, neví.

Podle Veroniky Dufkové, tiskové tajemnice České stomatologické komory, apeluje komora na Ministerstvo zdravotnictví se žádostí o podporu výzkumu, který by kompletní data zajistil, avšak zatím neúspěšně. Redakce kvůli datům oslovila i Ministerstvo zdravotnictví, to se však nevyjádřilo.

V evropském regionu byl zaznamenán druhý nejvyšší počet nových zhoubných nádorů v ústech a na rtu. Tento typ rakoviny má tady téměř 70 tisíc pacientů, což je z celosvětového počtu téměř pětina. Nejhorším regionem je Asie. Jen v Indii v roce 2020 přibylo 130 tisíc nových pacientů s tímto typem rakoviny. Vysoký počet nádorů v Indii způsobuje především žvýkání ořechů a listů palmy areka.

Podle WHO počet pacientů s nádory v evropských zemích souvisí s mírou konzumace tabáku a alkoholu. V Česku počet pacientů s rakovinou dutiny ústní v posledních letech rostl, od rekordních čísel v roce 2019 se trend obrátil. V roce 2021 doktoři diagnostikovali zhoubný novotvar 1050 novým pacientům, 414 pacientů kvůli rakovině zemřelo.

Podle Světové zdravotnické organizace se navíc na vzniku rakoviny stále více podílí infekce lidským papilomavirem, který se přenáší především sexuální cestou. S tím souhlasí i Lucie Říhová. „Je to i trochu promiskuitou. Sexem se dostávají HPV viry i do úst a jsou častou příčinou rakoviny v ústech,“ řekla Seznam Zprávám.

Celoživotní onemocnění dutiny ústní často vede ke ztrátě zubů, k ní však může dojít i třeba úrazem. Evropský region měl i nejvyšší podíl lidí se ztrátou zubu, alespoň jeden chybí 12,4 procenta obyvatel nad 20 let, což je dvakrát vyšší podíl než celkově ve světě.

Z dat WHO vyplývá, že v České republice chybí alespoň jeden zub více než třetině obyvatel nad 60 let. V roce 2022 pak o zub či zuby přišlo v Česku přes 150 tisíc pacientů.

Vysoký počet pacientů s nemocemi dutiny ústní by mohly vyřešit preventivní prohlídky u zubaře. Prohlídku a kontrolu chrupu a dutiny ústní plně hradí dvakrát ročně pojišťovna. Preventivní prohlídka se má konat jednou ročně. Po pěti měsících od provedené preventivní prohlídky může pacient přijít ještě na takzvanou pravidelnou prohlídku, aniž by měl jakékoliv problémy.

Data Eurostatu ukazují, že Češi konzultace se zubaři oproti ostatním členským státům nezanedbávají. V roce 2020 připadalo na jednoho obyvatele 1,52 prohlídky za rok. Česko se tak umístilo na druhém místě, co se počtu návštěv zubaře týče, za Nizozemskem, kde lidé v průměru navštíví zubaře 2,5krát za rok.

Náklady na zdravotní péči o zuby v Česku v posledních letech rostou. Zdravotní pojišťovny v roce 2021 zaplatily 14 miliard korun. V datech o nákladech však opět chybí údaje o samoplátcích a zákrocích, které nehradí pojišťovna.